Two Strangers H.S

Three - The way

Přešel už týden od našeho malého výletu do města a nakupování a teď mne a mojí královskou gardu čeká další výlet a to do LA. LA, město které ožívá výhradně v noci, město, kde se schází celebrity z různých konců světa, LA město, které čeká zrovna na mne.

,,Mir, dělej!'' volala na mne Rose z přízemí a tím mě vyrušila z toku mých myšlenek.

,,Jestli hned teď nepohneš tim tvým lenivým zadkem, do žádnýho LA nepojedeš!'' křikla na mě znovu.

Věřili byste tomu, že tohle má být opatrovnice královské dcery? Já ne a to je to, co se mi na ní líbí, nechová se ke mne jako k člověku z vyšší společenské vrstvy, chová se ke mně jako k normální holce a toho si na ní cením.

,,Už jdu, už jdu!'' křikla jsem z pokoje a snažila se vzít všechna má zavazadla ven z pokoje. Hned jak jsem otevřela, tak se před dveřmi objevila parta chlapců v uhlazených a naprosto stejných uniformách a brali mi kufry z rukou. Tak fajn, tohle je asi jediný, co bych nevyměnila. Usmála jsem se nad svýma myšlenkama a seběhla dolů po točivých schodech, které vedly po celém obvodu obrovské haly.

,,No konečně'' nenápadně jsem protočila očima nad Roseinými slovy. ,,Neprotáčej ty oči'' mírně na mne křikla...Fajn, asi tak nenápadný to nebylo. ,,Promiň'' šeptla jsem směrem k Rose, která se na mě pobaveně podívala a pokroutila hlavou. Moje oči spočinuly na dlouhé černé limuzíně. Povzdechla jsem si a pomalu se vydala k luxusnímu autu. Jeden z bodyguardů mi otevřel dveře. Zase měl kamenný výraz stejně jako všichni tady. Bylo to tu všechno tak neveselý.

Když limuzína dojela na hlavní letiště, prošla jsem odbavováním společně se všema kuframa, co mám, vydala jsem se k pultu, kde stála blondýnka v kostýmku a neustále něco ťukala do klávesnice. Když jsem přišla trochu blíž, zvedla zrak od obrazovky a usmála se.
,,Dobrý den, vaše letenky, prosím'' řekla.
Podala jsem jí 2 letenky - moji a tu Rosiinu. S úsměvem si je vzala. Ta ženská se až moc usmívá.
Mezi tím, co kontrolovala naše letenky jsem si jí důkladně prohlížela. Špinavé blond vlasy sepnuté skřipcem dozadu dělaly její obličej užší. Plných rtech měla křiklavě červenou rtěnku a tváře růžové, na můj vkus, až moc. Na krku měla stříbrný řetízek s písmenem C. Na tmavě modré halence měla našitou bílou jmenovku s jménem Cassandra. Tak proto C.
Cassandra zvedla nepatrně hlavu a já uhnula pohledem, přišlo mi divný na ní tak civět. Sklopila zrak zase k počítači. Začala jsem se rozhlížet po rozlehlé místnosti.
,,Vše je v pořádku, tady jsou vaše letenky'' řekla a znova odkryla svoje nádherně bílé zuby.
Vzala jsem si od ní letenky a poděkovala.
,,Přeji příjemný let'' bylo poslední co řekla, než jsme odešly s Rose do letadla.
Našly jsme svá místa, která naštěstí byla u okna. Rose mi nechala to sedadlo blíž k oknu. Vděčně jsem se na ní koukla a konečně se svalila do sedadla. Při pohledu z okna na rozlehlou přistávací rampu jsem zjistila, že začalo pršet. No bezva.
----------------------------
Takžr po STRAŠNĚ dlouhé době se zase hlasim :D Vim, že je to hrozný, že jsem přidala dalši díl až po půl roce, ale mám k tomu důvody :) Za poslední půl rok se stalo pár pro mne hodně zlých věcí, s kterýma jsem se musela nějak poprat, potom tady byly prázdniny, které jsem netrávila doma a teď škola která, abych řekla pravdu, teď moc nejde a je toho moc :) Taky jsem měla docela blok, protože jsem tenhle díl, který je absolutně o ničem psala asi na 20x a z toho tak 10x mě vůbec nic nenapadalo :( takže, doufám, že to aspoň trochu chápete:)
Nezapomeňte dát hvězdičku ^^ a do komentáře třeba napiště, o čem si myslíte, že celá povídka bude :)
Mějte se hezky a zase někdy:)
Míša ^^