Dark as night |book 2|

Chapter 1

O pár měsíců později

Seděla jsem s Eliz a ještě pár holkama u oběda. ,,Myslíte že mě Samm pozve na ten ples?" Zeptala se Eliz. Přikývla jsem. ,,Koho jinýho by měl pozvat?" Zasmála jsem se. Eliz se zasmála také. ,,No to je fakt."

,,S kým myslíte, že půjde Daniel?" Zeptala se jedna z nich. Ve chvíli kdy zaznělo jeho jméno jsem zpozorněla. Stále mě zajímal. Tak strašně moc. Všechny holky se otočily na mě. Zrudla jsem jako rajče. ,,Nevím.. A je mi to jedno." Lhala jsem. Nebylo mi to jedno, ale stále to bylo lepší než vysvětlovat důvody, proč se poslední dobou chovám tak jak se chovám.

 ,,Sanny.." Vzala mě Eliz kolem ramen. Překvapeně jsem se na ní podívala.

,,My víme, že ti na něm záleží." Usmála se a snažila se mě nějak podpořit. Protočila jsem očima a zvedla jsem se od stolu. Vzala jsem svůj tác s nedojedeným jídlem a šla ho odnést. Vážně se nechci bavit o Danielovi. Akorát mi to vždycky zhorší náladu.

Seděla jsem v lavici na chemii. Už zase.. Jak já nenávidím odpoledky.

,,Hej Sunshine!" Zakřičel na mě přes celou učebnu Lukas. Zvedla jsem hlavu. Smál se.

,,Neutahuj si z mého jména!" Zakřičela jsem na něj.

On ví jak mi zlepšit náladu. Oba jsme se usmívali.

,,Dobře, ale tak mi pojď pomoct s tímhle pracovním listem." Začal přemýšlet nad plným papírem různých otázek co jsme na téhle hodině dostali.

Přešla jsem k němu a naklonila se nad list. ,,Vždyť je to jednoduchý." Zasmála jsem se. Lukas se usmíval. ,,Co je?" Zasmála jsem se.

,,Nic.." usmál se ještě víc ,,..jen jsem chtěl abys tu byla u mě." Zasmál se. Praštila jsem ho svou 'holčičí sílou' do ramena. ,,Debile.." Zakřenila jsem se na něj a vrátila se na své místo na opačné straně učebny. Zakroutila jsem nad tím hlavou. Cítila jsem jak mě pozoruje. Jak jinak.. Čeká že i já se na něj podívám, ale já mu takovou radost neudělám.

,,Proč jsi tam nezůstala se mnou?" Zeptal se mě, když mě doprovázel domů. To teď dělá často. Ostatně.. Já s ním trávím času víc než dost. ,,Víš, jak jsem se cítil sám?" Začal dělat jakože pláče a utíral si falešné neviditelné slzy. Zasmála jsem se.

,,Protože jsem měla i svojí práci, kterou jsem nakonec stejně nestihla." Na tváři se mu objevil nepatrný úsměv. Zřejmě nechtěl abych si ho všimla. Ale co už.. Bylo pozdě. ,,Moc bych se nesmála. Za to můžeš ty." Obvinila jsem ho. Zastavil se a otočil se čelem ke mně.

,,Tak já jo?" Ukázal ukazováčkem na sebe. Zkřížila jsem ruce na prsou. ,,Jo ty." Odsouhlasila jsem mu to.  Zašklebil se na mě. ,,Já nikdy za nic nemůžu." Vyplázl na mě jazyk a doufal, že už mu dám pokoj. ať žije tvrdohlavost, že jsem se nevzdala. Jsem člověk co vždycky musí mít poslední slovo. ,,Ty určitě." Povolila jsem své ruce a dala si je volně do kapes u bundy. Jelikož nic neříkal, musel si o tom myslet své. A nebo vymýšlel něco, čím by měl poslední slovo on. Lukas je hold takovej..

Ahoj všichni,

ano je to historický okamžik, že jsem se dokopala k tomu abych vám sem napsala první kapitolu Dark as night. Doufám, že jste si všichni užili Vánoce. Na mém profilu jsou věci co mám v plánu na rok 2016, tak snad se tam i něco dozvíte. :) Enjoy Pillgrimers!

Pillgrim0605°°