The darkness inside me // boyxboy [NARUTO FF] ✔

Kapitola 7. (část 1/2) - Pravda

Sasukeho probudilo sluníčko, jehož paprsky mu nepříjemně tlačily na, stále zavřená, oční víčka.

Jasně cítil, že to včera s pitím nedopadlo moc dobře - hlava ho bolela jako střep a oční víčka byla asi tak o dvě tuny těžší. Trochu se pohnul, tím zjistil, že rozhodně není v posteli; to, na čem ležel, bylo krátké, úzké a dost nepohodlné. S velkým povzdechem si sednul, promnul si unavené oči a párkrát zamrkal, aby si jeho oči zvykly na světlo, které bylo v celém pokoji. Tím docílil toho, že se konečně dozvěděl, kde to vlastně byl.

Jsem u Naruta doma? Co tu dělám? Zeptal se sám sebe zmateně a ještě párkrát zamrkal, aby se jeho zrak pořádně zaostřil.

„Víš, že jsi docela k sežrání, takhle po ránu? Kdo by to řekl, Sasuke Uchiha a roztomilý," ozvalo se nečekaně z křesla, které bylo naproti gauči.

Sasuke rychle otočil hlavu za hlasem, tím ale docílil bolesti, která se s prudkým pohybem dostavila. Rychle se chytil za hlavu a podíval se na blonďáka, který seděl v křesle, s úšklebkem na tváří a očividně pobavený Sasukeho momentálním stavem.

„Co tu dělám?" Zeptal se potichu Sasuke, stále se držíc za hlavu, lokty se opírajíc o své kolena.

„Co bys řekl?" Odfrkl si pohrdavě Naruto. Zvedl se z křesla, ve kterém dosud seděl, přešel ke kuchyňskému koutu, vyndal skleničku ze skříňky a natočil do ní vodu. Otočil se, přešel zpět k Sasukemu, podávajíc mu zmiňovanou vodu.

„Na, vypij to. Je to sice jen voda, ale uleví se ti, aspoň na chvíli."

Tohle všechno černovlásek sledoval s překvapením vypsaným na jeho obličeji. Ale bylo to milé překvapení.

Akorát nechápal blonďákovy nálady. Jednu chvíli tu na něj pohrdavě prská, a v té druhé mu donese pití se slovy, že se mu po tom uleví? Stará se o něj? Že by to byl náznak starého Naruta?

Sasuke pokýval hlavou v dík a převzal si od Naruta skleničku, kterou pomalu celou vypil. Blonďák měl pravdu, sice to nevyléčilo jeho bolest hlavy, ale rozhodně se mu ulevilo víc, než čekal.

Najednou si Sasuke uvědomil, že je pouze v boxerkách. „Proč na sobě nemám oblečení?" Zeptal se překvapeně.

„Svlékl jsem tě," řekl Naruto nezajímavě.

„Proč?"

„Měl jsem tě nechat spát v oblečení? Tak dobře, příště to udělám."

„Takže říkáš, že bude nějaké příště?"

„Drž hubu, Sasuke."

Sasukemu se pozvedly koutky úst do malého úsměvu. I když se s Narutem takovou dobu neviděl, i když se změnili, stále to v téhle situaci byl ten Naruto, který si v konverzaci nalétával na své vlastní chyby.

Chvíli bylo ticho, Naruto si znovu sedl do křesla, vzal si knížku ze stolu a očividně se nezajímal o druhou osobu, které seděla na gauči.

„Můžeš už vypadnout," řekl Naruto náhle, ani nezvedajíc svůj zrak ze stránek knížky.

Sasuke se zamračil. „Ale-"

Blonďák ho nenechal domluvit, skočil mu do řeči a odpálkoval ho se slovy, že nebude jeho chůva a sám si způsobil to, jak mu teď je, proto má hned odejít a nechat ho být.

Sasuke se nadechoval k peprné odpovědi, nakonec slova ale spolkl, oblékl se a bez dalšího slova odešel od Naruta.

><><><><

Černovlásek zaklepal na dveře a čekal, dokud se neozvalo tlumené dále. Vzal za kliku, otevřel dveře a ocitl se v kanceláři Hokage, která seděla na svém obvyklém místě. V místnosti byla ještě Shizune a Kakashi, který seděl na jednom z gaučů, které byly v rohu místnosti.

„Co potřebuješ, Sasuke? Zněl jsi docela naléhavě, když si chtěl, abychom se my čtyři sešli." Řekla Tsunade.

„Chci se zeptat, zda jste pořádně prověřili onu misi, na které byl Naruto před tím, než se změnil."

Tsunade si pohrdavě odfrkla. „Samozřejmě, že ano."

„Prohledávali jsme všechny papíry o té misi, dokonce jsem se byl ve vesnici, kde Naruto byl, zeptat, jestli něco neví. Nikdo mi nic užitečného neřekl." Ozval se Kakashi a povzdechl si.

„Kdo ti o misi vůbec řekl?" Zeptala se Sasukeho Shizune.

„Včera jsem se bavil s Nejim a ten mi řekl, že se Naruto tehdy vrátil a byl jiný." Odvětil Sasuke, ztrácejíc nervy. Nechápal, jak se to v tom případě mohlo stát. Kde se stala chyba?

„Jak říkám," povzdechla si Tsunade a promnula si oči, které měla viditelně unavené, „záznamy o tehdejší misi jsme prostudovali několikrát, nebylo na ní nic neobvyklého. Naruto se měl postavit pár slabším ninjům, kteří dělali v jedné vesnici nepořádek. Poslala jsem ho samotného, protože mě neustále prosil o další misi. A jelikož tahle se zdála nejjednodušší, vybrala jsem ji. Naruto se vrátil hned další den, bohužel už ale jako úplně jiný člověk... Nevím, co se stalo, ale na té misi se to jednoduše stát nemohlo, prověřili jsme to."

„Tím chcete říct co?" Řekl ostřeji Sasuke.

„Sasuke, kroť se. Všichni jsme frustrovaní, ale přijdeme na to." Kakashi se postavil k Sasukemu a dal mu ruku na rameno.

Černovlásek jeho ruku setřásl a znovu se otočil na Hokage. „Chci se podívat do té vesnice. Znovu prověřit to, co se stalo."

Tsunade si povzdechla, ale nevypadalo to, že by chtěla protestovat. „Dobrá, věděla jsem, že k tomu nakonec dojde. Můžeš jít, stejně pro tebe nemám žádnou jinou misi."

„Vesnice je pár hodin odsud, budeš tam hned. Chci, aby ses vrátil zítra, dobře? Pokud nic nezjistíš, vrátíš se zpátky a budeme hledat dál společně." Řekl mu Kakashi a kývl hlavou.

Sasuke souhlasil a přemístil se domů, sbalil si pár věcí do batohu, najedl se, vysprchoval a vyrazil.

Nebude ztrácet už ani minutu. Měl pocit, že Kakashi na něco zapomněl.

Sasuke byl přesvědčený, že až dorazí do vesnice, zjistí, co se Narutovi vlastně stalo.

Rozběhl se vstříc pravdě, díky které dostane zpět svého blonďáka.