Krásný sen nebo nešťastná láska

Sdílení

Pohled Vojty
Anetka houpala naší neteř u velkého proskleného okna úplně vzadu v domě. Nikča ji malou vzala a odnesla ji do postýlky. Viděl jsem Anetku jak se opřela o okno a sjela po zádech až na zem, přitiskla si kolena blíž k hrudi a začal brečet. Rychle jsem k ní přiběhl a začal ji utěšovat ale moc se mi nedařilo. Schoulil jsem se k ní na zem a přitáhl si ji blíž k sobě. Její brek konečně trošku ustopil a už jen vzlykala. Leželi jsme u sebe přitisknuti a moje láska konečně usla. Byl jsem taky vyčerpaný a usnul jsem hned po ní, ano usnuli jsme na podlaze! Ráno jsem se vzbudil a Anetka nikde a já začal panikařit !! Začal jsem jí hledat po pokoji, po patře, po celém domě a nakonec ji našel sedící oblečenoi ve vaně s Chrisem, který ji našel. Mával jsem ji rukou před očima aby se problala ale nakonec přišel Ondra vylil na ní kýbl studené vody na hlavu. Hned se zvedla, začala si ždímat vlasy oblečení co měla na sobě. Koukala na nás jako na boží smilování, byla tak roztomilá jsem rád, že jsem se zamiloval zrovna do ní i když umírá, vždycky to bude ta nejlepší holka i když nebude.

Pohled Anetky
Kluci se smáli od ucha k uchu a já si ždímala vlasy a oblečení. Vojta se při tom na mně tam hezky díval. Je mi ho hrozně líto, vlastně je mi líto i mně, potkám tak skvělého kluka a musím umřít. Je to jako chřipka, nejdřív to vypadá na rýmu a nakonec je z toho chřipka. Mám to podobně, ze začátku to vypadá jako anorexie ale nakonec se z toho vyklube smrtelný syndrom zapomnění. Akorát, že na syndrom se umírá ale na chřipku se leží. Jako malá jsem si psala seznam co všechno bych chtěla splnit než umřu. Mezi deseti body byl jedem a to ten nejhezčí, protože z deseti mých možných přání jsem vyplnila jenom jedno.
1......
2......
3......
4......
5......
6. Zamilovat se
7......
8......
9......
10......
Byla jsem odhodlana splnit si tento dětšký sen a to hned. Vojta mně dlouho přesvědčoval abych se do něj zamilovala ale až teď když umírám mi dochází, že vlastně zamilovat se do něj na pokraji mé smrti by ho asi neuspokojilo. Musím ho jakýmkoliv způsobem přesvědčit aby o mně nestál protože doktoři mi dávají ješzě max 1-3 týdny. Můj mozek a rozum chtějí abych odmítala Vojtu v jakkékoliv situaci ale srdce a oči chtějí Vojtu cítit u sebe u kdyby jen na krátkou dobu ale chtějí Tak co ? Mám poslechnout mozek a rozum nebo srdce a oči. Jsem každým dnem víc a víc na dně, mám strach. Situace s Vojtou je stále stejná, nevím co mám dělat. Nakonec jsem se po dlouhém rozhodování rozhodla poslechnou rozum a mozek, radši bych poslechla srdce a oči, ale radši budu chytrá a smutná než aby někdo trpěl místo mně.

Pohled Lukáše
Anet a Vojta celé dopoledne a odpoledne proseděli na gauči a koukali do blba. Kolíkrát jsme se je snažili probudit z jejich myšlícího tranzu, ale marně. Pustili jsme hlasitou hudbu, spustili hasičský poplach, polili je ledovou vodou, ale nic nepomáhá. Jsou zamyšlení a my nevíme co dál!
Je 23;47 a Anet se po dlouhém celém dni zvedla a odešla si lehnout do postele. Po chvilce se se z tranzu probral i Vojta, upravil si vlasy a odešel do kuchyně. Jen jsem slyšel jak otvírá ledničku ale pak už nic, protože jsem unávou usnul.

Pohled Vojty
Vzal jsem si jídlo z ledničky, nachystal ho na tác a odnesl to k Anet do pokoje. Ležela na posteli, zabalená v dece, do očí jí šla záře od jejího telefonu a na uších jí svítily krásně růžová sluchátka. Přišel jsem k ní, sedl si na postel a šahl jí na kotník. Hrozně se mně lekla, chudinka malá. Ihned si sundala sluchátka a optala se co potřebuji. Na nic jsem nečekal, položil jsem tác na zem, nakonil se k ní a přitiskl rty na ty její a začal s nimi pohybovat. Chvíli se nic nedělo ale po chvilce začala spolupracovat. Měl jsem radost i když né na dlouho. Zamiloval jsem se do ní snad až po uši. Po chvilce jsem se od ní odtáhl a posadil se. Usmívala se a nervozně si pokrucovala pramínek vlasů na ukazováčku pravé ruky. Zvedl jsem jí palcem bradu a letmo jí políbil, zvedl jsem se a odešel do sprchy.

Pohled Anetky
Vojta zalezl do koupelny, zvedla jsem a došla ke skřínu a zadívala se do zrcadla na svou tvář. Hlavou mi začali létat myšlenky....
Krásnější ráno jsem nezažila !

Byla to nádhera, nikdy bych neřekla, že tak skvělé líbá !

Ten jeho úsměv, no asu jsem se zamilovala !

Otevřela jsem skříň a zalapala po dechu, zatmělo se mi před očima a jen jsem cítila svůj měkkoučký koberec na mém obličeji. Znovu jsem zalapala po dechu a pak už si nic nepamatuju.

Pohled Vojty
Vyšle jsem z koupelny jen v ručníku. Anet ležele na zemi u skříně a měla zavřené oči. Rychle jsem k ní přiběhl, klekl si a hned jí hmatal tep na krku. Našel jsem Tep, JUPÍ ! Rychle jsem nalezl telefon a vytočil záchranku.

Sanitka přijela ale já nemohl jet s Anet. Rychle jsem se převlíkl do tepláků a mikini. Nasedl jsem do auta a odjel směr Nemocnice I.P. Pavlova. Zaparkoval a bylo mi jedno jak. Vyběhl jsem do 3. patra a našel sanitáře, který Anet odvážel.
Poslal mně k doktorce do 5.patra.

Našel jsem doktoru, představil se jako Anetin přítek a začala poslouchat Latinské názvy všeho co ji doktoři našli a co jí je, "........ vaše přítelkyně je mrtvá, při převozu došlo k zástavě srdce, které už hsme nerozdýchali! "Rychle jsem se posadil, schoval obličej do dlaní a brečel. Zavolal jsem zbytku party a ty v mžiku byli u mně. Utěšovali jsme se navzájem a brečeli si na ramenech. Kolem poledne jsme se odhodlali jet domu. Anetčin bývalí pokoj jsme zavřeli a nikdo do něj nevkročil.

Pohled ducha Anetky
Zvedla jsem se z nemocniční postele a zírala na mrtvolu mého těla, která byla přikrita bílým plátem. Skrze dveřr jsem vyšla na chodbu. Uviděla jsem zbytek party jak brečí, stoupla jsem si k nim a začala na ně křičet...........
Co blázníte, vždyť já jsem tady.
Mávala jsem jim rukama před obličejem ale nic se nědělo, brečeli dál!
Moji pozornost si získala malá Anetka v kočárku, koukala se mi do očí a já měla pocit, jako, že mně vidí a i slyší. Dala jsem svou ruku Anetce a chytla mně za ni. Měla jsem radost, že alespoň někdo mně vidí......................