Long way up 2 |book 2|

Chapter 6

,,Jsem jediná komu ráno drnčela celá hlava?" Podívala jsem se na Mika. Lehce se zasmál. ,,Ne to opravu nejsi. Nic si nepamatuju, jen to že jsem toho dost vipil. Ráno jsem prožíval fakt peklo." Souhlasil. Procházeli jsme kolem jedný kavárny. ,,Máš hlad?" Zeptal se. Přikývla jsem. ,,Jako vlk,..." otevřela jsem a podržela mu dveře, ,,..jsem nesnídala tak co se divíš." Zasmála jsem se. Pohledem jsem hledala místo, kam bychom si mohli sednout. Kdo by řekl že v tuhle hodinu tu bude tak narváno? Jak jsem tak koukala na lidi kolem nás narazila jsem pohledem na kluka který vypadal jako Even. Můj Even. Za ruku ho držela nějaká holka. Ve mně se vzbudila zlost a žárlivost. Vedle Evena seděla Ruby a naproti ještě tři další holky. Šťouchla jsem loktem do Mika. Oklepal se a podíval se na mě. Kývla jsem hlavou k jejich stolu. Zrovna se něčemu hrozně smáli. ,,Ten kluk..Je můj kluk." Řekla jsem vyvalil oči. ,,Tohle vypadá divně. Chceš tu objedvat?" Zeptal se. Přikývla jsem že jo. ,,Dobře." Šeptl.

Při jídle jsem celou dobu sledovala jejich stůl. Náramně si to užívali. Měla jsem zlostí zatnuté pěsti. Mike se ušklíbl. ,,Už toho nech, vypadáš jako veverka co má každou chvílí bouchnout." Zasmál se. Hodila jsem po něm vražedný pohled. Zvedl ruce na náznak toho že se brání. ,,Jo tak asi bouchnout mám." Neklidně jsem poklepávala rukou. Zakroutil nechápavě hlavou a dal si další sousto do pusy. Tak to chci doma slyšet co řekne.

Vrátila jsem se o něco dřív než on, tak jak bylo podle plánu. Když přišel, chovala jsem se normálně, usmívala jsem se a tak. ,,Tak cos dneska dělal?" Začala jsem já. Dělal si v kuchyni něco k jídlu. ,,Uhm...Byl jsem s klukama venku." Zalhal. Tohle poznal každej, že lže. Jasně..A byl blonďatej s velkejma prsama. Zamudrovala jsem si v duchu. Nechápu proč mi prostě nemůže říct pravdu. Myslí si že bych žárlila? Je pravda že bych asi žárlila, ale pořád lepší než když mi lže. ,,Tak jste si to užili." Udělala jsem falešný úsměv. Uchichtl se a přikývl. ,,To je dobře." Uvážila jsem.
,,Asi si půjdu lehnout." Unavovalo mě se s ním po dnešku bavit. Nic neřekl. Na jeho odpověď jsem nečekala. Vyběhla jsem schody a vešla do pokoje. Dneska si s ním moc nepokecám takže to je to v celku jedno. Nemám na něj náladu. Ani s ním mluvit.

(Z pohledu Evena)

Dneska byla Kelly nějaká divná. Co se asi stalo. Teď s ní mluvit raději nebudu, ještě bych jí víc naštval. Jestli bude chtít, můžeme si o tom popovídat ale nechci jí do ničeho nutit. Jestli bude chtít, řekne si. Ale co když má krámy..Jasně..Já vůl..Že mě to nenapadlo dřív. Hah..Panebože já jsem idiot. Určitě jí všechno bolí. Chudinka moje. Asi bych se měl minimálně na týden dostat odtud pryč. Nebude asi extra nějak příjemný být v její blízkosti v době menstruace.

Hey, Jasone! Pojď zakalíme. Jedu za tebou.

Napsal jsem Jasonovi. Dlouho jsem ho neviděl tak snad bude doma. Odpověď mi přišla hned, protože Jason jako věrný závislák nepustí svůj mobil z ruky.

Jasně, stav se tu!

Usmál jsem se. Tak snad se z toho Kelly vyspí a nebude jí už tak špatně.