The River Café

176 29 2
                                    

„Beau!" volá mě šéf ze své kanceláře. Nedokázala jsem rozluštit tón, ale zněl vystresovaně a šťastně? Vstávám od stolu, procházím kolem kamarádů a jdu do kanceláře pana Robertse. Sedí za svým stolem, zatímco si čte nějaké papíry, když mě vidí, žádá mě, abych šla dovnitř a posadila se.

„Ano?" ptám se trochu nervózně, nevím, o co jde. Jasně to nemohlo mít se mnou nic společného. Chci říct, jsem hrdá na svůj úspěch, a co jsem s touhle prací udělala a ráda si myslím, že si vedu dobře. Sleduju, jak se na mě pan Robert usmívá.

„Beau, jste s námi měsíc, že?"

Přikyvuji.

„Vaše práce byla najít někoho, kdo bude ochotný být součástí magazínu. Jak jste to plánovala udělat, mi bylo nejasné," konstatuje a já se dívám na jeho stůl, myslím si, že Harry asi zapomněl. „Ale nečekal jsem, že na tohle najdete nejúspěšnějšího byznysmena." Pokládá přede mě časopis s mužem středního věku na obálce Vogue. „Joseph Fox, kdo by si myslel, že naše Beau dosáhne takového cíle?"

Trvá mi vteřinu zareagovat, nebyla jsem si jistá, jestli jsem ho slyšela dobře, ale jsem si jistá, že za to může Harry.

„J-jak?" koktám. „Chci říct-."

„No, sami jsme tomu nemohli uvěřit, když nám přišel mail. Bude to spolupráce s jeho synem, což nikdy předtím neudělal, v mailu bylo, že tohle je jeho poslední projekt, než půjde do důchodu, takže tohle musíme udělat velké." Nemám slov. Harry mi nic neřekl, no, ne že by vůbec něco říkal, ale chci říct, že jsem od něj čekala zprávu. Tohle mě naprosto zaskočilo.

„Už vás nebudu zdržovat. Můžete jít."

S posledním úsměvem mým směrem vstávám, odcházím z jeho kanceláře a vracím se ke svému stolu, kde vytahuju mobil.

Beau

Nevím, jak jsi to udělal, ale můj šéf mě pochválil, že jsem sehnala někoho tak důležitého do týmu. Nechci za to mít kredit, tak jsem nic neřekla, ale moc ti děkuji, nevíš, jak moc to pro mě znamená, Harry.

Posílám zprávu a opírám se do židle s úžasem, chvíli se dívám na obrazovku počítače, než mi přichází zprávu.

Harry

Můžeš mi poděkovat tím, že se mnou půjdeš dneska v devět na večeři. Tvůj úspěch je potřeba oslavit. x

„Vypadáš, jako bys spala s ramínkem v puse, kvůli komu se tak usmíváš?" vyzvídá Leah, šťouchá do mě loktem a já na ni vzhlížím. „Přítel?"

Rychle úsměv mizí, uvědomuju si, že jsme si s Williamem nepsali týden, měla bych mu zavolat.

„Ne," říkám.

„Hm," mručí. „Mohla jsi mě přechytračit. Slyšela jsem Davea s tebou mluvit, dobrá práce, získat k nám New Yorského byznysmena."

„Když říkáš, že jsi slyšela, chceš tím říct, že jsi odposlouchávala?" rýpu do ní.

„Je požehnání, že mám dostatečný zájem to dělat." Směje se. „Ale upřímně, většina z nás je tady roky a nikdo neudělal něco takového. S kým spíš?" ze srandy na mě zužuje oči.

„S nikým." Kroutím hlavou. „Jenom jsem si tady udělala opravdu skvělé kamarády." Moje mysl se vrací k Harrymu. Leah přikyvuje, než se otáčí, aby šla pracovat, což mi dovoluje vrátit se ke své práci. Po práci dělám misi z toho, abych zašla nakoupit do nejbližšího obchodu. Mám chuť na suši, tak se zastavuju v korejském obchodě cestou domů a stejně jako jdu k sekci s mrazáky, setkávám se s červenovlasou Nes.

Only Angel // h.s. (CZECH TRANSLATION)Where stories live. Discover now