Flashback...(8)

1 0 0
                                    


"Řekl jsem ti to už několikrát, nemůžeš mě prostě sledovat všude kam jdu. Zrovna včera mě kámoš upozornil že nás u SRAZU ZE STŘEDNÍ sleduješ za keřem. Nechtěl jsem to kvůli tobě dávat najevo, ale zamysli se už. Tohle fakt není normální!"

"Pochop mě, za chvíli odjedeš do New Yorku a necháš mě tu úplně samotnou na několik měsíců. Kvůli natáčení nebudeš mít čas mi ani zavolat. Chci být s tebou, JEN S TEBOU!"

"A dost! Na tohle už prostě nemám. Musíme se rozejít, vždyť přicházíš o rozum! Podívej se na sebe a vzpamatuj se už. Nechci tě už nikdy vidět, jsi blázen!"


Pohled Ophelii


"Nerozumí mi, ale to nevadí. Dokud jsem s ním, je to v pořádku. On by chtěl furt někde cestovat a na mě si udělá čas jenom 5x za týden, tak to teda ne! Musím být s ním a on se mnou. Co by beze mě dělal? Potřebuje mě a já jeho. Jsme perfektní pár, jsme dokonalí!"


...


"Ophelie, víš že to s tebou myslím dobře, jsem přece tvoje matka."

"NE, VŮBEC NIC NECHÁPEŠ, NECHÁPEŠ TO POUTO MEZI NÁMA DVĚMA, NIC NECHÁPEŠ, NIKDO Z VÁS."

"Ophelie! Nemluv tak se svojí matkou. Nebo tě už ale opravdu pošlu do blázince! Tohle chování překračuje všechny meze!"

"Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, NE, NIKAM NEPŮJDU. Jestli nepřejete mojí lásce, tak jsem s váma už skončila!

Nevím co to do mě vjelo, ale prostě jsem je všechny zabila. Všechny. Do jednoho. Neměla jsem důvod se skrývat, do blázince bych šla tak jako tak. Nebylo mi to líto, až se dostanu ven, bude Kennta jenom můj. JENOM MŮJ!!!........už se těším :)

Lisa SparkTahanan ng mga kuwento. Tumuklas ngayon