Lisa Spark

Jak to, že jí říkáš Mai?...(3)

Dneska ráno je první den natáčení a já zaspala. Už tam mám být 5 minut a já ležím v posteli a přemýšlím jestli má cenu vstát. Nakonec mi volala ségra, tak jsem jí to típla, rychle se oblékla, nasnídala se a vyrazila

Ve studiu...Pohled Mai

Tak kde je tak dlouho? Volala jsem jí a ona mi to jen tak típla. Vím že má problémy ze spaním, ale netušila jsem, že by zaspala tak zásadní den. 

"Larissa, Kany na scénu"

Pohled Lisy

S lehkým poklusem jsem dorazila k budově a rychle vtrhla dovnitř. Netušila jsem, že to udělá takový hluk, takže na mě všichni zírali jak sotva popadám dech. 

"Proboha tady jsi...zaspala jsi!"

Vyštěkla na mě Mai a já jí jen přikývla a sedla si vedle kamer. První týden je můžu pozorovat a pak budu natáčet sama. Odložila jsem si věci a koukla před sebe na scénu. Na ní stála herečka  Larissa Walter a-

Moje srdce lehce poskočilo a zastavil se mi dech...byl to ten kluk ze včera. Ten co mi vlezl do pokoje.

Bylo zvláštní ho pozorovat jakožto herce, ale nestěžovala jsem si. Zrovna byla scéna u které měl být polibek a tak jsem odvrátila zrak, protože se mi polibky z celého srdce hnusí. Ani nechápu kdo by na takový film dobrovolně koukal. No já určitě ne. 

Celé natáčení bylo docela vtipné, od nové kostymérky která si spletla pudr s velkou paletou černých očních stínů (což nechápu jak se jí to povedlo), až po vedlejšího herce přidušeného bagetou u scény s francouzskou kavárnou. Nebylo to ani pár hodin, a byla přestávka na oběd. Celé natáčení působilo dost vtipně a přátelsky, dokud ke mě o polední pauze nepřišla "slečna" Larissa, která se kupodivu za celou tu dobu ani nezasmála...

"Upřímně nechápu co tady děláš. Celou dobu se jen směješ a ani neděláš svojí práci. Scénárka má ráda přesnost a kvalitu, takže moc nechápu, proč si najala TEBE jako kameramanku."

Larissu znám...docela. Ví se o ní že jí takové věci nevadí, ale nemá ráda když jí někdo nedává pozornost kterou chce, což byl můj případ, kdy se na mě všichni s lichotivým smíchem dívali, když jsem se snažila "zachránit" přidušeného mládence (což nebyl úplně lehký úkol, jelikož se v jednom kuse smál a do toho se dusil...amatér)... tohle se stalo ve chvíli když měla přijít závěrečná scéna, kde Larissa vyhrává miss roku a polibek s Kanntou aka. panem šmírákem.

"To je trochu složitější, ale pokusím se ti to vysvětlit. Asi Mai moc neznáš, ale má ráda hodné lidi. A vždy dá přednost někomu, kdo se učí, než někomu kdo je profesionál. Ačkoliv je perfekcionistka, má ráda když někoho něco naučí nebo někomu dá tak obrovskou šanci do života. Což je třeba můj případ."

Podívala se na mě a lehce se zarazila, když jsem ségru pojmenovala Mai. Herci a spol. mě neznají jako její sestru, nýbrž jako kameramanku V ZÁCVIKU. Všichni jí říkali scénárka, protože scénáristka je moc dlouhé a moc slušné, takže by jí to akorát vytáčelo a znervózňovalo.

"Jakto, že jí říkáš Mai? Taková drzost. Počkej až se to dozví, ta ti dá. Kdo ti to vůbec dovolil jí takhle oslovit?"

Zvýšila lehce hlas, ale v jídelně bylo moc lidí a hluku aby to někdo zaslechl.

"To je na delší povídání, takže jestli mě omluvíš, půjdu se naobědvat, předtím než mi Mai vytkne moje "zdržování natáčení"."

Usmála jsem se a odkráčela směrem k dlouhé řadě skleněných "vitrín" plných jídla. Nabrala jsem si nějaké mňamky jako kousky jablka a banánu, vzala jsem si velkou misku kuskusu s kuřecím masem a zeleninou a šla si sednout. Všude bylo plno. Byla to OBROVSKÁ hala plná lidí, stolů a židlí a všichni seděli ve skupinkách, takže to bylo minimálně pro mě trochu zvláštní. Jsem zvyklá sedět někde sama, ale když jsem na veřejnosti plné přátel a skupinek úplně sama, tak to není zas takové labůžo.  

Přemýšlela jsem, kam si sednu, v tom na mě zavolal nějaký kluk...byl to Kannta...no co mi zbývá, přece nebudu sedět na zemi...