!!!UPOZORŇUJI, některé části mohou být dost znepokojivé. Mluví se zde o smrti, těžkém ublížení, vraždě a dalších nepříjemných tématech. Proto prosím zvažte, jestli chcete tento příběh opravdu číst!!!
Lisa potřebuje práci a jelikož doteď studovala IT...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Ophelia Starlight _ 25 let
Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Taková holka že by byla blázen? Čekala jsem že mi ukáže fotku holky s rozmazaným make-upem, vyhublou postavou až ke kosti, rozcuchanými vlasy a svěrací kazajkou.
"V jak moc velkém nebezpečí jsme?" Zeptala jsem se, s ještě zaslzenýma očima, a vzhlédla ke Kanntovi abych mu viděla přímo do očí.
"Ve velkém! Vy ji neznáte...udělala by COKOLIV aby měla to co chce. Ale nebojte se. Možná se to nezdá, ale jsem na to připravený. Tušil jsem že se dostane ven, ať už férově nebo ne. Hodí se to k ní. Teď se můžeme buď schovat nebo bojovat, což bych ze zkušenosti nedoporučoval. Musíme si dávat pozor. Dělej jako nic a já to vyřeším. Jestli chce mě, bude se mnou. Nemůžu dopustit aby ublížila ještě někomu dalšímu. Nemůžu. NESMÍM!"
V jeho hlase jsem slyšela strach, ale zároveň odhodlání, vztek a smutek. Bylo to dost matoucí, ale věřila jsem mu, protože jsem pochopila jeho bolest. Z toho co mi řekl mi došlo, že je to od něj moudré a hrozně odvážné a že já bych to v životě nezvládla, jak fyzicky tak mentálně. Prostě ne.
Položila jsem mu ruku na rameno, usmála se na něj a poslala ho domů, ať se vyspí a že to zítra probereme. Ani jsem si neuvědomila že jsem si ještě o něm před pár hodinami myslela jaký je to náfuka a teď se od něj nechám "chránit".
Celou noc jsem nemohla zavřít oči. Hlavou se mi toho honilo až moc a já nevěděla co si mám myslet. Mám mu věřit? Nelže? Nepřejel ji on? Nechce mě jen někam unést a tam mě rozdělit na orgány a prodat? Nevymýšlí si to jen pro pozornost? Ne, ne, NE. Jo, je to herec, ale jeho emoce jsem mu viděla až do duše a to mi je ani nemusel popisovat. Nemůže to hrát. Na chvíli jsem se zastavila a uvědomila jsem si jaké blbosti se mi to honí hlavou a plně zklidnila svoji mysl. Po chvíli jsem upadla do hlubokého spánku...
...
Probudila jsem se a koukla na mobil...30 ZMEŠKANÝCH HOVORŮ OD MAI??! Jak se jí podařilo mít takovou výdrž a 30x mi zavolat? Zavolala jsem jí zpět a ozval se opět ustrašený a velmi známý hlas.
"Jsi doma?!"
"J-jo jsem, p-p-proč?"
"Kannta mi všechno řekl. Včera jsem vás chvilku slyšela za dveřmi a nedalo mi to a tak jsem se ho zeptala o čem jste se bavili. Bylo to dlouhé přemlouvání, ale všechno mi řekl. Teď jsem u něj doma a ty se sem teď přestěhuješ taky! Věci máš sbalené u dveří v kufru a na židli máš nachystané něco na sebe. Rychle vezmi ten kufr a přijeď. Klíčky od auta jsou na věšáku. Adresa je ----------------- A nezapomeň že-...proč koktáš?"
"MAI, MAI, JE TAD-"
"BUĎ TICHO!!...Mimochodem Mai, že? Děkuji za adresu, ani nevíš co to pro mě znamená. Vyřid Kenníkovi že už jedu. ŽE UŽ NÁS NIC NEROZDĚLÍ!!! NIC!"
Pohled Mai
"Tak co, už je na cestě? Co vypadáš tak vyděšeně? Stalo se něco?"
"Ophelia drží Liz jako rukojmí. Vím že je doma, slyšela jsem služebné jak chodí po zahradě. Asi Liz z ničeho nic překvapila, jinak by mi řekla že tam jde, nebo že už u ní stojí. Pravděpodobně jí držela nůž pod krkem nebo něco horšího! Proboha co budeme dělat? Slyšela jak Liz diktuju tu adresu a už je pravděpodobně na cestě."
"Netušil jsem že bude tak rychlá. Teď už nám zbývá jediná možnost. Počkej tady, hned budu zpět."
"Ok, ale nebuď pryč dlouho, nechci umřít na střelbu tvojí šílené ex. I když kde by vzala zbraň jako ruční pistoli? Spíš bude mít kuchyňský nůž z naší kuchyně."
...
"Jsem zpátky."
"Dost ti to trvalo, já tady zatím málem zbělala hrůzou."
"Neboj. Mám pár známých kteří nám pomůžou. Někteří to šli nahlásit na policii, takže už ji hledá půlka města, jiní si právě zjišťují GPS vašeho auta a ostatní už sem jdou se zbraněmi a jako posila."
