Otočil se na mě, sjel si mě pohledem, což mě na moment vyvedlo z míry, ale poté se pousmál a mykl se svými rameny.
,,Ty jsi ten skvělý detektiv, jistě na to přijdeš sám." odpoví.
Jeho pohled se mi momentálně nelíbil, jeho oči působily čistě, ale vypadal kdyby podrážděně, ač to neventiloval a nemluvil tak sprostě.
Jeho postoj byl napnutý, nevěděl jsem, co se přihodilo, zda obdržel nějakou nelíbivou zprávu, něco se stalo nebo zkrátka měl špatný den a stýskalo se mu po domově.
Natáhl se pro flašku, překvapeně jsem pozoroval bílé víno, které jsem u něho ještě neviděl, většinou pil tvrdý alkohol.
Vzal čistou skleničku, která ležela na tácku uprostřed konferenčního stolků a nalil jemně nazlátlou tekutinu.
Skleničku následně položil blíže ke gauči, kde jsem obvykle posedával já, když jsem u něho byl.
Zvedl ke mně zrak, prohlížel si mé tričko, takže jsem měl nutkání sklopit pohled, abych zjistil, zda tam náhodou nemám flíček od vaření či kávy, že jsem si nedával pozor, ale skvrnku jsem neobjevil.
,,Dneska vypadáš ještě přitažlivěji, než jindy." vysloví.
Promluvil tak přímočaře, až mě to znervóznělo a nebyl jsem schopný mu jakkoliv odpovědět, takže jsem se obratem otočil a došel ke kuchyňské lince, abych vyložil jídlo a ostatní drobnosti, který jsem mu přinesl.
Šlo to těžce, cítil jsem jeho pronikavý pohled a jakmile jsem všechno uklidil, tak jsem chtěl papírovou tašku složit a uklidit, ale z ničeho nic jsem ucítil, jak mě hrubě chytnul za obě zápěstí, které přitlačil na má záda a má hruď se setkala s vyleštěním povrchem.
,,Prosím, to bolí."
Mé tělo se napnulo, nechápal jsem proč to dělá, proč měl zapotřebí mě přitisknout k lince, nic jsem neudělal a ani mu snad slovně neublížil.
Cítil jsem, jak se na mě zezadu nalepil, zesílil sevření a sklonil se k mému uchu, až se mi vybavila ta událost v kostele.
,,Protože do tebe nepřirážím, kdyby tomu tak bylo, tak by jsi řval slastí a můj stisk by tě jenom více vzrušoval." vysloví.
Tělem mi projel mrazivý pocit, který se ovšem po chvilce změnil a pohltilo mě horko, které jsem nedokázal odůvodnit a především pochopit.
Narovnal se, cítil jsem jeho klín, který se o mě více otřel a po chvilce mě ovládla kdyby vnitřní panika, ale nevzpíral jsem se, protože mi bylo jasné, že jeho sevření neuniknu.
,,Pane Jeone, prosím, pusťte mě."
Opravdu mi nebylo jasné, proč měl tendenci provést tenhle čin, zda kvůli alkoholu v krvi nebo měl potřebu ventilovat svoje pocity, který mi nesdělil, ale evidentně byly podstatný, když měl zapotřebí se opít.
Pomalu mě pustil, obratem jsem se narovnal a otočil se čelem k němu.
Nevěnoval jsem mu naštvaný pohled, ač bych jistě měl, ale nezlobil jsem se, pouze mě to vyděsilo.
,,Raději už půjdu, dejte si prosím vodu, ať Vám zítra není zle." řeknu.
Chtěl jsem se odlepit od linky a projít kolem něho, ale mě pohotově chytnul za zápěstí a zabránil tak v pohybu.
Jeho stisk byl nyní jemný, nedržel mě pevně a já s ním ihned navázal oční kontakt.
,,Zůstaň, prosím."
Jeho oči se zklidnily, již nevypadal nahněvaně či podrážděně, ale já se v něm doopravdy ztrácel a netušil jsem, co se děje.
,,Saháte na mě bez povolení, není mi to příjemné." vyslovím.
Nedokážu vytěsnit tu událost v kostele, měl jsem problém se mu vůbec podívat do očí, myslím si, že na to nikdy v životě nezapomenu, i kvůli tomu by si měl udělat hranice, nemůže sahat jen tak na někoho bez povolení.
16. because I'm not fucking you, if I were, you'd be screaming with pleasure
ابدأ من البداية
