Kapitola třicátá

18 5 4
                                    

,,TATI NECH MĚ!" Křičel jsem na svého otce. Zas a znovu mě mlátil. Bojím se ho. BOJÍM SE HO.

,,drž hubu ty svině malá!" Sykl můj táta a kopl mě do břicha. Měl jsem co dělat, abych se nepozvracel. Byl opitý. Zase.

,,Tati..." šeptl jsem.

,,ŘEKL JSEM DRŽ HUBU!" To byla poslední věc, kterou jsem slyšel, předtím, než jsem omdlel. Hodil po mě sklenici od alkoholu a trefil mě do hlavy.

<<<>>>

,,Bude v pořádku, pane Torres." Šeptl nějaký hlas vedle mě, byla to holka - to bylo jediné co jsem poznal.

,,To doufám. Ten spolužák ho pěkně zřídil... stále ho ve škole šikanují, je mi ho moc líto..." Poznal jsem hlas svého otce.

Ani jsem neotevřel oči. Byl jsem strašně vyčerpaný... Tak počkat... VE ŠKOLE?! Však mi to udělal on sám, ne? Proč lže?
Začala mi zase strašně třeštit hlava, začal jsem se klepat. Sykl jsem bolestí, když jsem ucítil dotek na mé hlavě.

,,To je v pořádku, Rayi, neboj se." Řekla mi ta žena a pohladila mě. ,,Jsi šikovný, spousta dětí by tu vřískalo bolestí. Ty jsi ani necekl." Možná protože jsem byl v bezvědomí, ne?! Achjo, doktorka blbá.
Konečně jsem se odhodlal otevřít oči. Hleděla na mě dost mladá kočka, na sobě měla bílý plášt snad jako všichni doktoři. Až ted jsem si uvědomil, že jsem v nemocnici. Ta kočka měla na sobě jmenovku, Marlow. Pohlédla na mého otce.

,,Už je v pořádku. Můžete s ním jít domů." Řekla s úsměvem. ,,A mimochodem, zvážila bych přestup na jinou školu, když mu tam takto ubližují." Dodala. Táta se jen zasmál. Mam mu vůbec říkat tata...? Seskočil jsem z postele, na které jsem seděl a přešel za mým otcem

,,Můj syn je teprve ve druhé třídě. Už vystřídal jednu školu, nechci ho znovu posílat na jinou. Však ono je to přejde." Táta pohlédl na mě a chytil mě za rameno. ,,Navíc, je to můj syn. Vy nemáte právo mi kecat do toho, jak ho budu vychovávat." Řekl, pustil moje rameno a začal odcházet z místnosti.

,,Pojd, synu." Zvolal když byl už skoro u dveří. Pohlédl jsem na tu sestříčku dost vyděšeným pohledem. Poté jsem se rozeběhl za mým otcem, ještě by mě znovu zmlátil, kdybych ho neposlechl... kdo ví, jestli by neudělal něco víc.

,,přijdte prosím za dva týdny na vyndání stehů." Zavolala za námi ještě sestřička než zabouchla dveře.

Omk další kapitola :eyes:
Kdo uhádne kolik je v této kapitole rayovi let, dostane... idk nějakej spoiler třeba :dziwnykot:

412 slov bububu

rave

V Zajetí Where stories live. Discover now