I HAVE NEVER BEEN | (TodoDeku) CZ✔

16.

,,Dobře takže úplně od začátku, kdo jsi, jak se znáš se Shotem a jak se to všechno stalo..." zeptala se lehce nejistě.

,,Moje jméno je Izuku Midoriya, jsem Todorokiho spolužák a vlastně pořádně nevím jak se to vše stalo... nebo... spíše si nejsem jistý jestli se to stalo tím čím si myslím že se to stalo." znervozněl jsem.

,,Všechno se to stalo asi tak před měsícem. Todoroki... mě šikanoval nebo spíše mě prostě párkrát praštil..." začali se mi potit dlaně a tak jsem si je pořád utíral do kalhot.

,,Počkej... Shoto tě šikanoval?" pouze jsem smutně přikývl.

,,Ten idiot, až ho uvidím tak ho uškrtím... fakt." naštvaně se mračila.

,,No a jednou mi řekl že se nesmím bavit s holkou která se mi líbila. No jenomže nás asi přistihl jak se bavíme a pak si mě odchytil na záchodě... a..." klepaly se mi rty.

,,On mě... znásilnil mě..." pronesl jsem potichu.

,,Cože?!" zařvala nevěřícně.

,,Já toho debila vážně zabiju." chytla mě za ramena.

,,Moc mě to mrzí. Jak je to mezi vámi teď?"

,,Chodíme spolu ven, chova se furt divně a má pořád nějaké přiblblé narážky... ale jinak se spolu snažíme komunikovat normálně... vážně se s ním pokouším vycházet." sklopil jsem smutně pohled. Ona si smutně povzdechla.

,,Tak a dost, uděláme si návštěvu." řekla a sebrala mi Todorokiho telefon. Něco na něm začala klikat a poté si přiložila telefon k uchu.

,,Haló? Je u telefonu Izuku Midoriya?" předstírala že o ničem neví.

,,U telefonu Fuyumi Todoroki, sestra Shota. Shoto se tě ptá jestli by jsi nechtěl na návštěvu, jen se stydí ti zavolat." chvíli bylo ticho a já myslel že se propadnu do země.

,,Super, tak za pět minut u nás." řekla a hovor položila.

,,Pane bože to bylo trapný." zamumlal jsem s rukama na obličeji.

,,No hold bylo, ale jinak by nepřišel kdybych řekla že vím kdo je a co udělal." zasmála se.

,,Tak a teď druhá část, pojď semnou." mávla rukou na znamení ať ji následuju a my společně vyšli z pokoje. Prošli jsme chodbou, do obýváku kde však nikdo nebyl. Otočili jsme se a začali po celém domě hledat někoho.

,,Tati?" konečně jsme ho zahlédli v kuchyni. Ona mu říká tati? To chci taky prosím...

,,Ano Fuyumi?" odvrátil zrak od novin.

,,Shotův kamarád přijde na návštěvu. Budeme všichni tři u mě, chci abys o tom věděl." řekla s úsměvem. Pouze na ni pokýval a zase se zadíval do novin. Zdálo se mi to nebo se na ni lehce pousmál? Co se to sakra děje?! Občas se tu cítím jak v nějakém rodinném komediálním seriálu.

,,Děkuju." řekla nadšeně a otočila se na odchod. Já samozřejmě s ní.

,,Proč je na tebe takový a k Shotovi se chová tak hnusně?" pošeptal jsem když jsme se ocitli v jejím pokoji.

,,Ve Shota totiž vždy vkládal všechnu svou důvěru. Vždy věřil že za něho Shoto jednou všechno převezme. Myslím že v něm viděl a doteď trochu vidí sebe." povzdechla si unaveně.

,,Já to tak ale nevidím. V hloubi duše je Todoroki úplně jiný člověk než jeho otec." řekl jsem odhodlaně, ale i přes to malinko smutně.

,,Je zvláštní že-" přerušil jí zvuk zvonku. Ihned jsem běžel otevřít. Když se vchodové dveře otevřely, stal za nimi malý zelenovlasý chlapec s úsměvem na rtech.

,,Ahojky." pousmál se ještě více.

,,Ahoj." odstoupil jsem ode dveří aby mohl projít. Když vztoupil dovnitř, vyzul si boty a společně jsme se rozešli do Fuyuminého pokoje. Když jsme stáli u pokoje, jemně jsem zaklepal.

,,Dále." ozvalo se za dveřmi a já jsem je pomalu otevřel.

,,Fuyumi, tohle je můj kamarád Midoriya Izuku, kterému jsi volala." představil jsem jí sám sebe a ona ho překvapeně proskenovala pohledem. Poté vyskočila z postele na nohy a běžela za námi zavřít, když jsem uslyšel cvaknutí zámku a následné vytažení klíče, lehce jsem znervozněl.

,,Pane bože ty jseš rozkošnej." zapískala a začala mu mačkat tvářičky. Náhle si povzdechla a nahodila vážný výraz.

,,Shoto?" dívala se mu do očí. Nikdo ji však neodpověděl, ja jsem věděl že mluví na něho, on však očividně ne...

,,Shoto vím že to jsi ty." řekla znovu jen tentokrát více naštvaně. On náhle znervozněl.

,,Ammm... Nevím o čem mluvíte slečno..." pousmál se nervózně a poškrábal se na zátylku.

,,Shoto nedělej ze sebe blbečka..." zamračila se a on se na mě ihned podíval. Pouze jsem si povzdechl a lehce přikývl.

,,No dobrá." povzdechl si a zpátky se na ní podíval.

,,Proč ti ře-"

,,Vím co jsi udělal." nepřestávala se mračit. Todoroki se naopak zděsil.

,,Nevím koho z vás mám praštit, on je ve tvém těle a ty jsi v jeho, ale on je až moc rozkošnej na to abych ho praštila, na to nemám odvahu." ukázala na něho prstem a poté mu ho zabodla do hrudi.

,,Znásilnil jsi ho?" přivřela oči a podezíravě mu hleděla přímo do jeho očí. On zesmutněl a sic nerad, ale přikývl.

,,Ty hade jeden." prst mu zaryla ještě více do hrudi a on se syknutím krapet zacouval.

,,Jak jsi to mohl udělat tak rozkošnému stvoření?!" zařvala na něho a on ihned sklopil pohled. Já se začal pomalu ale jistě propadat do země. Bože to je trapné... právě se tu baví o mém znásilnění...

,,No povídej, vždycky máš plnou hubu keců. Já poslouchám." založila si ruce na hrudi.

,,No?" vyzvídala ho dále naštvaně. Přestaňte...

,,Říkám ti mluv!" řvala. Ne to není dobrý nápad...

,,No dobře, udělal jsem to protože jsem se nemohl udržet! Vidíš tu rozkošnou tvář? Už na mě neřvi." křičel na ni zatímco já jsem se na něho díval dost vyjeveně a s otevřenou pusou. Co že to řekl? Že jsem rozkošný?

,,Shoto p-" ihned jsem Fuyumi skočil do řeči.

,,To myslíš vážně?" zeptal jsem se nechápavě a zvýšil u toho hlas. Chytil jsem ho za rameno. Vypadal lehce zaraženě.

,,Pořádně si rozmysli svou odpověď."

Takže jsem zde ×-×
Já vím že mé vydávání je nyní odporné, ale pokouším se to napravit ^-^'
Jinak každopádně doufám že se kapitola líbila<3
U další kapči snad co nejdříve
Bye +-+