BEGGING | (TodoDeku) CZ

3.

,,Izuku miluju tě."

,,Mám tohle brát jako pozvání abych byl tvůj spolubydlící?" otočil se zelenovlásek na neústupnou brunetu.

,,Cože?" zeptala se zmateně.

,,Vlastně jsem se tě chtěl zeptat už dříve." zasmál se mladík trapně.

,,Mohli bychom spolu bydlet." usmála se na něho tedy i když to nebylo to co chtěla teď řešit.

,,Izuku chtěla bych s tebou chodit." začala ještě jednou na rovinu a mladík si povzdechl.

,,Myslím že nechceš, jen si myslíš že chceš. Tvůj mozek si myslí že nechceš být sama no a tak hledá různé možnosti koho by bral..." začal blábolit různé kraviny a snažil se tak zakrýt trapnost této situace.

,,Zajímavý sen..."

Tak co tady máme? Pokročilé stádium rakoviny. Žádný zvláštní průběh... kromě...

,,Dobrý-" zarazil jsem se když jsem jí viděl ležet na posteli s dojemným výrazem a rukama na hrudi.

,,Nenech mou lásku být tragickou, Julie." to jsme se ocitli někde na představení Shakespeara nebo co jako?

,,Uteč se mnou... To je to jak se cítím." otevřela oči a podívala se na můj zmatený výraz.

,,Řekni mamce a taťkovi dobrou noc. Popřej jim alespoň sladké sny..." usmála se na mě.

,,Už je noční čas pro dospělé." proskenovala mě pohledem a uchechtla se.

,,To stačí." řekl jsem a zavřel dveře.

,,Dusíme se karamelem, proplétame naše těla. Jak daleko můžeme zajít dnes večer?" klekla si na posteli na které ještě před chvílí ležela. Přišel jsem k jejímu lůžku a sedl si vedle na židli. Nasadil jsem si stetoskop a konec pomůcky jí přiložil na záda ať si můžu poslechnout její dech.

,,Buď jemný, nekousej." zamračil jsem se na ni.

,,Prosím nemluvte, neslyším pak váš dech." řekl jsem lehce naštvaně. Snažím se si však udržovat chladnou hlavu.

,,Stále nesnáším hořkou chuť. Když někdo kazí matčiny sladkosti." může přestat mlet sračky? Vždyť to nedává ani smysl...

,,Když je zde něco co nevíš, je přirozené chtít vědět co to je..." s povzdechem jsem dal stetoskop pryč. Ona se ke mě otočila čelem a nohy svěsila z postele.

,,Ukaž mi všechno, a já pak ukážu vše zase tobě. Jen tobě-" zacpal jsem ji pusu a vydýchával svůj momentální stres. Ještě chvilku tu budu a přísahám že jí praštím.

,,Tak hele madam, zachvilku tady přijde někdo jiný ano?" sebral jsem její kartu a odešel z pokoje. Bože...

,,Tak co?" zeptala se se zájmem Momo.