Incident s oblečením-2

74 5 0
                                    

Nico

Je večer a já ležím na postely a koukám do stropu, jsem znuděný a to je to teprve první den na ošetřovně. S Willem jsem od mé zvracecí chvilky nebavil ,ani jsem vlastně neměl jak protože od snídaně trénoval v aréňě a pak měl na starost lekce lukostřelby  i když je obvykle nevede, pak si ho zavolal cheirón a s ním debatoval až do večera. Já  jsem se rozhodl že se ani na obědě ani na večeři neukážu a tak jsem zbytek dne jen ležel v ošetřovně a snažil se usnout, jak překvapivě se mi to za celý den nepodařilo.

Usnul jsem až asi okolo 4 hodiny ráno,ještě hodinu a půl jsem polehával a převaloval se ,když jsem se ale rozhodl převléct zjistil jsem že je všechno moje oblečení pryč." ze mě si tady někdo dělá dobrej den" zastěžoval jsem si potichu když jsem si uvědomil  že mám jako obvikle na sobě jen spodní prádlo." co budu teď dělat ?" zastěžoval jsem si znovu. Budu muset počkat až příjde Will a požádat ho nějaké oblečení. čekal jsem tedy ještě asi hodinu než příjde Will.když konečně přišel řekl "sundat tričko potřebuju si poslechnout tvoje srdce " řekl " Wille, někdo mi přes noc sebral všechno oblečení a na sobě mám jen spodní prádlo" odpověděl jsem a při konci věty jsem jemně zrudl.

"Uh, nemáš nápad kdo by  ti to mohl vzít ?" řekl a u toho se bránil hlasytému smíchu, u konci věty už se neudržel a hlasytě se zasmál." Ale to není směšný ! jak si mám asi ve spodním prádle sehnat oblečení ?" řekl jsem už jemně vytočen

"Dobře kostíku , pujdu se podívat po oblečení " řekl Will po tom co se dosmál ."Už nikdy mi neříkej kostíku Solacei!!" zamumlal jsem naštvaně když odcházel

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Will

vyšel jsem z ošetřovny a vydal jsem se směrem k chatce ve které Nico přebýval."Kam jdeš ? zeptal se Percy kterého jsem kousek od chatky potkal." No někdo Nikovy přes noc sebral všechno oblečení, a jelikož spí ve spodním prádle tak si nemůže zajít pro nové." vysvětlil jsem ve zkratce"Tak to hodně štěstí" začal se smát a odešel ,vešel jsem tedy do Nicovi chaty ,bylo tam čisto a prázdno, otevřel jsem skříń vedle jeho postele a zjistil jsem že tak už žádné oblečení také  není  a tak jsem zašel k sobě do chaty vzal svoje oblíbené tryčko ,bylo to zeleno modré batikované třiko které jsem častonosil a k tomu moje  černé roztrhané džíny.

S ůsměvem na tváři jsem se vráti l zpět k Nicovy který pořál lěžel přikrytý, jak jinak."oblečení z tvé skříně taky zmizelo a tak jsem vzal nějáké své , prozatím ti postačí po konci mého dohledu si půjdeš svoje oblečení sehnat zpět." řekl jsem a podal mu oblečení které jsem vybral."Uhh černá verze by nebyla?" zeptal se s hrůzou v očích že by musel nosit barevné tričko."nebyla to vydržíš " řekl jsem s pobaveným ůsměvem na rtech."tryko si ale nenasazuj prohlídce se nevyhneš!" řekl jsem když jsem odcházel za ostatními pacienty.

Když jsem se vrátil Nico už seděl na posteli napůl oblečený, neměl totiž tričko které jsem mu řekl že si nemá nasazovat a tak jsem to bral jako že je ho mohu prohlédnout, vzal jsem proto stetoskop a přišel k němu ,první jsem poslech jeho srdce  ,vše se zdálo být v pořádku, když jsem se ale zorhodl ohmatat jeho žebra a záda , zděsil jsem se  jeho kůže byla ledová, to mě ale tolik neděsilo , je to syn boha smrti je jasné že bude nejspíše bledý a sludený, co mě ale zaráželo byl jeho propadlí hrudní koš a vystouplá žebra která šla s každým pohybe nebezpečně moc vidět.

"Niko? " zeptal jsem se ,celý se třásl a já si myslím že věděl jaká otázka příjde."jedl jsi dnes od snídaně?" zeptal jsem se potichu ."Ne"řekl potichu hlavu měl skloněnou k nohám a pořád přejížděl očima ze strany na stranu ,vyhíbal se mému pohledu.

"Proč tak málo jíš ?" zeptal jsem se ho ." já... j..á... už od mala mi matka nadávala že moc jím a  že ji stojím peníze , kterými by si mohla koupit chlast, přestal jsem jídat , začal jsem se nenávidět , když se vidím v zrcadle připadám si tlustý a slabý, když se najím zvedá se mi žaludek ." vykoktal potichu.Objal jsem ho chvíly byl jak v tranzu ale potom moje objetí opětoval.po asi minutě jsem zjistil že usl, položil jsem ho tedy na postel přikryl ho, poté jsem oděšel do své chatky a upadl do říše snů..


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druhý díl je tu! tak co jaký to na vás má zatím dojem??

Kira<3

Stačí jen pár slov( Solangelo)Wo Geschichten leben. Entdecke jetzt