Ametystové oči ( Twilight sága )

Back in the game

" Ahojky " 

" Ahoj " ( Andrew )

Měli jsme sraz v parku, jdeme spolu do kina.

" Doufám, že jsi vybral něco normálního, nebo přísahám, že všechen popcorn skončí na tobě "

A zasmála jsem se a on taky.

" Neboj, je to drama, ne román. " ( Andrew )

A došel ke mě a vzal mě kolem ramen.

" Co jinak doma ? Jak dopadnula rodinná krize ? " ( Andrew )

" Celkem jim Edward promluvil do duše a Bella k nám dneska přišla domů, ale bylo to divný. Nejsou zvyklí na to, že by někdo novej přišel do našeho domu. " 

" A oni spolu teda choděj ? " ( Andrew )

" Já ani nevím, nijak nám to neoznamovali, ale teoreticky asi ano. " 

" A kdy pozveš k vám domu mě ? " ( Andrew )

Zastavili jsme se a já se na něj podívala. Kdyby věděl to co neví. Nechala jsem spadnout jeho ruku z mých ramen a šla jsem dál.

" To je složité "

Andrew mě rychle doběhnul.

" Co je v tom složitého ? Vždyť vem si, jak dlouho se znali Bella a Edward ? Pár měsíců ? " " Andrew )

" Sedm Andrew " 

" No a my se známe skoro rok. " ( Andrew )

" Osm měsíců. " 

" To je furt o měsíce déle než oni. " ( Andrew )

" To probereme po filmu. "

________-------------_________------------_________------------_______-------------____________------

" Byla to hrozná blbost, přísahám, že už nikdy nejdu na film, který vybíráš ty "

" Jo, protože se známe pouze osm měsíců. " ( Andrew )

Promnula jsem si prsten na prsteníčku.

" Nech toho Andrew " 

" Já vím, že přede mnou něco tajíš, myslíš, že jsem si ničeho nevšimnul ? Pořád se někam vytrácíš, neustále nemáš čas a tvá rodina je také divná. " ( Andrew )

" O mé rodině nevíš nic " 

" To je právě to, nevím a jak to tak vypadá, tak nevím nic ani o tobě. Tak mi řekni co skrýváš za těma fialovýma očima. " ( Andrew )

A natáhnul ke mě ruku a dotknul se mé tváře a já ucuknula.

Cítila jsem, že jsem se dlouho nekrmila a jeho pach byl výraznější, jak to, že jsem si toho nevšimnula dříve.

" Ani dotknout se tě už nemůžu ? " ( Andrew )

" Andrew "

" Ne, přestaň s tím" ( Andrew )

Znovu jsem si promnula prsten na prsteníčku.

" Od koho máš ten prsten ? Nosíš ho každý den, nikdy jsem tě neviděl bez něj. Proč ho nosíš na prsteníčku jako zásnubní ? " ( Andrew )

Mlčela jsem.

" Nebo snad ani to mi nemůžeš říct ? " ( Andrew )

Zatnula jsem zuby.

" Takže ty chceš vážně vědět všechno ? Tak fajn. Byl mého přítele, jmenoval se Erick a byl to ten nejbáječnější muž, kterého jsem kdy znala. Potkala jsem ho v Miami. Ještě před rokem jsem ho vídala každý den. A miloval mě tak moc, že slíbil, že si mě jednoho dne vezme, dal mi i prsten na důkaz slibu, jenomže jsem si ho pustila moc blízko a on umřel. Zabili ho, kvůli mě. Protože mě znal a mě na něm záleželo. "