Ametystové oči ( Twilight sága )

Přítomnost

Carlisl

Práce je dneska úmorná, v okolí se stala bouračka a já teď vyšetřuji dalšího pacienta. Naštěstí nevypadá vážně, má jenom otřes mozku a zlomenou ruku. 

" Sledujte můj prst "

A mířím mu do očí baterkou a pohybuji prstem, reaguje normálně, bude to jenom lehký otřes mozku.

"Pamatujete si všechno co se stalo, nebo máte výpadek ? "

" Pamatuju si všechno " ( Pacient )

" Dobrá, hlava vypadá v pořádku, jenom lehký otřes mozku, zítra vám možná bude trochu špatně, může se dostavit i migréna. A tu ruku vám dáme do sádry. "

" Jak dlouho si myslíte, že tu sádru budu mít ? " ( Pacient )

" Když se bude kost hojit bez komplikací, tak přibližně měsíc, proč ? Měl jste snad nějaké plány ? "

" S manželkou jsme chtěli jet lyžovat. " ( Pacient )

" Tak to budete muset odložit "

Pořád čekám na sestru, která měla připravit obvazy a sádru.

" Vám se to řekne pane doktore, ale moje stará bude nadávat a co teprve děti. " ( Pacient )

" To je mi líto, ale pokud chcete, aby se vám ruka zahojila co nejdříve, doporučuji klid. " 

Konečně se vrátila sestřička.

" Co vás zdrželo ? " 

" Promiňte pane doktore, u sádrovny je hrozně narváno, kvůli té bouračce. " ( Sestřička )

Došel jsem k ní a vzal jsem si od ní obvazy, měla na puse roušku.

" Nemusíte mít roušku " 

" Jsem trochu nachlazená " ( Sestřička )

Neřešil jsem to a začal jsem pacientovi obmotávat ruku a sestřička ke mě donesla i nádobu s obvazy se sádrou.

" Děkuji " 

A dál jsem obmotával pacientovi ruku.

Otočil jsem se na sestřičku, aby mi podala obvaz a ona se na mě podívala.

Ty oči poznávám, poznal bych je kdekoliv, takovéhle oči nikdo jiný nemá. 

Fialové zářivé oči.

Sestřička sklopila pohled a chtěla odejít z lůžka.

" Počkejte sestři " 

Zavolal jsem na ni, ale ona pokračovala pryč.

Doběhnul jsem ke dveřím.

" Pane doktore a co já ? " ( Pacient )

" Hned za vámi někoho pošlu "

A vyšel jsem na chodbu, kde jsem oslovil jednu sestřičku ať dojde dodělat na lůžko sádru.

Dál jsem pokračoval po chodbě a hledal onu sestřičku.

Uviděl jsem ji u východových dveří, dál jsem za ní šel a ona vyšla ven.

Vyšel jsem před nemocnici, ale nikde jsem ji neviděl, že by utekla ?

" Já věděla, že mě poznáš " ( sestřička )

A já se otočil.

" Terro ? " 

" Jop "

Terra

" Jop "

A sundala jsem si roušku a tu směšnou čapku a doběhnula jsem k němu a objala ho.