Je den pohřbu, těžce se mi dneska stává když vím, že se dneska budu loučit s lidmi které jsem nadevše milovala.
Promnula jsem si své uslzené ospalé oči. Přede mnou na židli byly položené černé šaty a černé boty, převléknula jsem se a vlasy jsem si stáhnula do drdolu.
Posadila jsem se na židli a dívala se oknem ven.
Někdo vešel do pokoje.
" Měli bychom už vyrazit" (Esme)
" Jistě dneska bude pršet"
Esme ke mě došla a podívala se ven.
"Je to dost možné" ( Esme)
A já kolem ní prošla bez toho, abych se na ní podívala. Vyšla jsem z pokoje, kde jsem uviděla stát Carlisla, měl na sobě černý oblek.
" Ostatní čekají venku" ( Carlisl)
Jenom jsem kývnula hlavou.
" Nedáš si něco k jídlu?" (Esme)
A stoupnula si vedle Carlisla.
" Ne, děkuju"
A vyšla jsem z domu a u aut jsem uviděla stát všechny ostatní, všichni na sobě měli černé obleky či šaty.
_____------__------__-----____-----_______--------_____-----------_________-------------______----------
Pohřeb proběhl hladce a pršet nezačalo. Není k němu co dodávat, možná jenom to, že jsem nebrečela, chtěla jsem, aby na mě byli rodiče hrdí, že jsem silná.
Všichni mi přáli upřímnou soustrast, k čemu mi to vůbec je ? Mé rodiče mi to nevrátí a ani je to nepomstí.
Zrovna jsem se bavila se známou mých rodičů, když za mnou přišla Alice.
" Můžem na chvilku ? " ( Alice )
" Jistě, děkuju za váš příchod "
Řekla jsem té paní a vydala se za Alice a ostatními Culleny.
" Zítra vyrazíme do Volterry, bude lepší to nezdržovat, možná pak budou shovívavý. " ( Carlisl )
" Dobře "
A chtěla jsem se ještě někam rozejít.
" Ještě počkej Terro " ( Edward )
" Děje se něco ? "
" Měli bychom počítat s každou možností, která zítra nastane. Jestli se chceš s někým rozloučit, měla bys teď. " ( Edward )
Tohle mě zaseklo.
" Vy počítáte s tím, že umřu "
" Ne, špatně si to vyložila " ( Edward )
" Edward tím měl namysli, kdyby tě náhodou přeměnili v upíra. " ( Rose )
" Ale to se s nimi pak nebudu muset loučit, budu dál tady "
" Chceme, aby jsi počítala s faktem, že možná své přátele už nebudeš moct vidět. Až se přeměníš, bude vše jinak. Věř nám a radši se s nimi rozluč, my počkáme u aut. " ( Rose )
To mě vůbec nenapadlo, kdyby mě náhodou přeměnili, už své přátele nikdy neuvidím.
Cullenovy se vydali k autu a já se otočila, všichni už postupně opouštěli pohřeb a vyráželi domů, v tom rozruchu jsem uviděla svou nejlepší kamarádku Jazz.
Vydala jsem se přímo k ní.
" Páni, už jsem myslela, že si ani nepromluvíme " ( Jazz )
" Nebuď taková, nebuď uražená, musíme si promluvit a vážně . "
YOU ARE READING
Ametystové oči ( Twilight sága )
VampireČlověk by si pomyslel, že ať už máte barvu očí jakoukoliv, je nádherná. No, to by si myslel, dokud by nepotkal mě. Ahoj, jmenuju se Terra Jacksonová, je mi sedmnáct a mé oči jsou fialové. Má matka mi sice pořád opakuje, že jsem díky nim výjimečná a...
