smrt neustále posílá pozvánky
což jsem se rozhodla ignorovat
není to můj druh večírku
i když mi bylo řečeno, že se na to umírá
ty pozvánky voní jako síra
to je nějaký druh výmluvy?
příští rok se na mě zase vrhni
teď není moc dobrá doba
nejsem si jistá, co bych přinesla
neumím si představit, co bych si oblékla
budou tam nápoje a večeře?
koho tam ještě uvidím?
není to můj šálek kávy
smrtelníci toho moc nenamluví
žalozpěvy nejsou k tanci
chybí jim světlice a dotyk
raději se dívám na západ slunce
nebo vstávání při prvním zpívajícím ptáčkovi
pak se zúčastněte posledního velkého výbuchu
ze kterého není návratu
raději mě vyškrtněte ze seznamu hostů
protože jsem nucená zkazit show
nejsem připravená na vaši velkou událost
až budu, dám vám vědět
YOU ARE READING
Dark poems
PoetryMé básně, které mají cíl, ale navždy zůstanou jen v mém šuplíku. ///// Patlanina mých myšlenek, pocitů, nebo citátů, které plynou z mých životních zkušeností. Řekla bych, že se tam objevují prvky existencialismu. ig: @sincerely_katushka
