Jen stín nenávisti

7.Kapitola

Byl tu říjen. Začínal podzim a venku už se značně ochladilo. Skoro každý den foukal chladný větřík a listí stromů se pomalounku začínalo zbarvovat do červena, žluta a oranžova. Ale slunce se na obloze drželo stále. I když už nemělo takovou sílu, jeho paprsky dokázaly pořád ještě příjemně zahřát.Lily s Jamesem se během září trochu sblížili a James se mohl přetrhnout, aby Lily dokázal, že jen on je pro ni ten pravý a jak strašně moc ji miluje. Lily z něj měla většinou legraci, ale pokaždé, když se k ní přiblížil až moc blízko nebo se jí zadíval hluboko do očí, znejistěla, zrudla a rozklepala se jak osika. Jeny jasně cítila, že i když to Lily popírá, James se jí přinejmenším aspoň líbí.I Jeny sama se poslední dobou cítila nějak divně. Se Siriusem už se tolik nehádala, ale pořád ho nesnášela a jak to tak vypadalo on ji taky. I když se jí zdálo, že ho potkává na každém kroku a neustále na ni zírá. Navíc se mu snažila vyhýbat a za každou cenu s ním nezůstávat o samotě, i když sama nevěděla proč to dělá. Byla z něj nervózní a nechápala proč.No a Remus se očividně zakoukal do Keli. Jeny to na něm snadno poznala. Neustále po ní nenápadně pokukoval a zrospačitěl pokaždé, když se na něj byť jenom podívala. A když s ní mluvil, pořád si pohrával s rukávy svého hábitu a nervózně přešlapával z jedné nohy na druhou. Keli Jeny už několikrát řekla, že jí Remus přijde strašně roztomilý a sladký a že je to vážně moc hezkej kluk. Jeny upřímě doufala, že se snad tihle dva dají časem někdy v budoucnu dohromady. Stejně jako ke svému velkému překvapení začala doufat, že se dají dohromady i Lily s Potterem. Z nějakého jí neznámého důvodu jí začal být James sympatický. Poslední dobou se k ní choval mile a navíc na něm poznala, že Lily doopravdy miluje.Bylo odpoledne, po obědě a Jeny zrovna spěchala na školní pozemky za svými kamarádkami. Měla tam být už před půl hodinou, ale nějak se zdržela v knihovně. Proto teď měla také hodně na spěch. Utíkala po schodišti do Vstupní síně a schody brala skoro po třech. Už byla skoro téměř dole, když před sebou u posledního schodu u zábradlí spatřila Siriuse. Vylekaně sebou trhla a chtěla zastavit, což se jí ovšem nepovedlo, zakopla o vlastní nohu a zřítila se z předposledního schodu. Sirius ji ale pohotově zachytil a ona přistála přímo v jeho pevné náruči.Chvíli na sebe jen tak strnule a zaskočeně civěli a Jeny se snažila vstřebat vše, co se právě odehrálo a jak to vlastně skončila v Blackově náruči. Sirius se rychle vzpamatoval. Jeny byla přitisklá k jeho vypracované a mužné hrudi a ani se nepohnula. Sirius se utápěl v jejích nádherných tmavých očích a ona vyjeveně a trochu vystrašeně hleděla do těch jeho. Jeho silné ruce pomalu vyjely po jejích bocích vzhůru a pevně ji k němu přitiskly. Byla tak rozkošná a malinká. Skoro o 20 centimetrů nižší než on. A tak nevinná, jak se na něj vytřeštěně a nesměle dívala. Sirius jí byl najednou úplně okouzlen. Pocítil tak obrovskou touhu ji líbat, chtěl, aby byla jen jeho. Chtěl ji mít jen pro sebe!Pomalu se k ní sklonil, nepřestávajíc se jí dívat do očí. Jeny byla jako opařená. Co se to s ní děje? Proč se nedokáže pohnout? Zaječet na něj, ať ji pustí, ať se k ní nepřibližuje? Cítila jeho ruce jak jí přejíždějí po zádech a bocích a před sebou viděla ty jeho krásné, hluboké a energické oči. Viděla jeho rty jak se přibližují až nebezpečně blízko k těm jejím. Vnímala jeho pravidelný dech a celá se neovladatelně rozklepala.Sirius cítil jak se v jeho objetí chvěje. Ještě víc ji k sobě přimáčknul a už se skláněl těsně k jejím rtům, když najednou zatřepala hlavou a pokusila se od něj odtáhnout."N-ne..." zašeptala a snažila se vymnit z jeho objetí. Ale Sirius ji odmítal pustit. Chtěl ji líbat, musel ji políbit a to hned. Co nejpevněji ji sevřel, měl ji přimáčknutou těsně na svém těle, třásla se a byla tak sladká... Najednou měl takový pocit, že ji musí ochraňovat a pečovat o ni. Zdála se mu tak bezbranná jak se nervózně zmítala v jeho náruči a snažila se ho odstrčit."Ne- pusť!" poručila mu a začala ho pěstmi tlouct do hrudi. Sirius se musel usmát. Tohle mu má snad nějak ublížit? Tohle má snad bolet? Pocítil ještě větší touhu ji líbat a prudce se naklonil k jejímu obličeji. Pokoušel se dostat k jejím rtům, ale Jeny sebou začala ještě víc škubat a odstrkovat ho."Nech mě!" zaječela na něj. "BLACKU!"Sirius se trochu stáhnul a Jeny se konečně vyprostila z jeho sevření. Uskočila od něj pár kroků dozadu a ztěžka oddechovala. Sirius se na ni zadíval. Přistoupil o krok blíž, přičemž Jeny udělala krok dozadu."Juhuhůůů!" ozval se hlasitý veselý pokřik ze shora schodiště. Oba dva sebou zaskočeně cukli a stočili pohledy ke schodům. Po zábradlí k nim rychlostí blesku sjížděl James. Na konci ladně seskočil a zakotvil přímo před nimi. Do široka se zubil a vlasy měl ještě rozcuchanější než jindy. I tak mu to ale moc slušelo. Jeny si oddychla. Potter ji právě zachránil před neodbytným Blackem."Zdar, Leandrová!" zvolal zvesela a uvolnil si kravatu bílé školní košile ještě víc než ji měl. Jeny se cítila značně nejistá a nesvá. Co tu proboha dělá s těmi dvěma nezdravě sebevědomými šašky? A sama!?"Čau." zamumlala pozdrav."Zrovna jsme se chystali jít s Tichošlápkem ven! Půjdeš s náma?" zeptal se jí."No... já... totiž, vlastně tam mám taky namířeno, ale-" začala Jeny, ale James ji přerušil:"No tak to jdeš s námi!" A všichni tři společně zamířili na školní pozemky."Určitě hledáš Evansovou a zbytek toho vašeho babince, co?" ptal se jí James, přičemž se rozhlížel po sluncem zalitých pozemcích. Pod stromy u jezera vysedávala spoustu studentů, kteří si užívali posledních teplých slunečních paprsků."Jo." přisvědčila Jeny. Zvedl se studený vítr a pohladil je svým ledovým dechem. Jamesovi se rozčepýřily vlasy ještě mnohem víc než je měl obvykle a Siriusovi se začaly černé lesklé prameny pohupovat kolem obličeje. Jeny se snažila uhladit své zářivé vlasy, jenž jí vítr nahrnul do tváře a po těle jí naskočila husí kůže. I když svítilo slunce, bylo opravdu chladno."Brrr!" zachvěl se James. "Je docela kosa, co?""To teda je." přitakal rozmrzele Sirius a stáhl si vyhrnuté rukávy černého svetru. Pohlédl na Jeny, která se klepala zimou a na okamžik se jejich pohledy setkaly. Oba ihned ucukli."Hele! Támhle je Evansová!" zaradoval se James a ukázal k jednomu ze starých dubů na břehu Černého jezera. Všichni tři k němu okamžitě zamířili."Poslyš, Leandrová, zmínila se o mě Evansová třeba někdy?" vyzvídal James, přičemž se Jeny musela pousmát."Nevím, Pottere, teď si zrovna nevzpomenu." prohodila pobaveně a sledovala Jamesův napjatý výraz."Ale no tak, Leandrová! Tak si vzpomeň!" škemral James a udělal na ni psí oči. Jeny se zasmála, ale rozhodla se, že ho ještě trošku potrápí."No, možná, že se zmínila.""Vážně?" vyhrkl nadšeně James. "A kdy? Co říkala?""Myslím... že včera..." řekla Jeny a dělala nesmírně zamyšlenou."Včera??" vykulil oči James a div nezačal nedočkavostí skákat do vzduchu."Jo. Včera.""No a co říkala?" naléhal James a to už se rozchechtal i Sirius."Tak už mu to řekni Leandrová, nebo se tu samou nedočkavostí počůrá!" ušklíbl se."Jen říkala, že ses změnil. K lepšímul." podotkla Jeny, ale to už se blížili k jejím kamarádkám."Fakt? Takže se jí líbím?" vyptával se James, ale Jeny už mu nestačila odpovědět."Ahoj, Jen!" pozdravila Lily. Byla s Niky opřená o široký strom a naproti ní seděl i Remus a něco si četl. "V jaképak se to nacházíš podivné společnosti?"Jeny jen pokrčila rameny a přisedla si ke svým třem přátelům. James se Siriem si dřepli vedle ní, načež se James přisunul k Lily a opřel se o strom."Není ti zima, broučku? Můžu tě zahřát." zašvitořil a koketně se na ni zazubil. Lily se zasmála a sklopila zrak k zemi. James si to pravděpodobně vyložil jako souhlas a okamžitě se na ní nalepil. Ruku stočil kolem jejích ramen a přitiskl ji k sobě."Už je ti teplo, krásko?" optal se starostlivě, přičemž si Jeny s Niky vyměnily pobavený pohled a Sirius s Remem se zachechtali."Pottere!" okřikla ho Lily a jemně do něj strčila. "Jdi ode mě!""Nebuď tak nedůtklivá, Evansová." zaculil se James a ještě víc se k ní přitiskl. "Takhle nám oběma bude mnohem tepleji."Lily stočila oči v sloup, ale víc už ho neodháněla. James se radostně rozzářil a spokojeně ji objal. Lily se sice tvářila otráveně, ale nechala ho, aby ji pravou rukou jemně hladil po rameni a levou ji omotal kolem pasu. Nakonec se zády pohodlně položila na jeho hruď, přičemž z Jamese přímo sálalo štěstí a radost."Á, tady jste!" to už se k nim přihnala Keli a ihned se usadila vedle Remuse, kterého to značně vyvedlo z míry."Reme, potřebuju od tebe pomoc!" vyhrkla na něj zoufale a Remus na ni překvapeně zamrkal "Jsi moje poslední naděje, Reme!""Co- co se děje?" zeptal se nejistě."Jde o to, že na zítra mám mít referát o souhvězdí Jednorožce na astronomii a vůbec nevím, co si s tím počít! Zkoušela jsem to nějak zpracovat, ale vůbec mi to nejde. Musíš mi s tím pomoc!" naléhala Keli a oslnivě se na něj usmála. Remus jí úsměv šťastně oplatil a nadšeně souhlasil, že jí s tím rád pomůže. Keli okamžitě vyndala z tašky dvě tlusté bichle a štosy pergamenu a strčila je Removi pod nos. Ten hned začal listovat v knihách a Keli si připravila svitek pergamenu."Jsi můj anděl, Reme, víš o tom?" zahlaholila vděčně Keli a Remus se div neroztekl blahem. Mírně se začervenal a rozpačitě se na ni usmál. Sirius s Jeny je celou dobu pobaveně sledovali a Lily s Jamesem si právě o něčem povídali. Lily o něj byla stále opřená a zrovna mu něco zaujatě vysvětlovala, když se k ní naklonil a něco jí zašeptal do ucha. Lily mírně zrůžověla a tiše se zahihňala. James jí znovu něco pošeptal a pak sklouzl svými rty k jejímu krku. Lily se smála a stále víc rudla, přičemž se ho snažila něžně odstrčit, ale James ji pevně sevřel ve svém objetí a rty se jí jemně přisával ke krku.Jeny si začínala připadat dost trapně. Rozpačitě sledovala bavící se Keli s Remem a hihňající se Lily s Jamesem, jenž ji lechtivě líbal na krku. Pak nervózně pohlédla na Siriuse rozvaleného v trávě vedle ní. Byl tak krásný. Dlouhé vlasy mu poletovaly kolem obličeje a matně se leskly pod dopadem slunečního světla. Hluboké, energické a vášnivé oči upíral někam k hradu a pozoroval hemžící se studenty. Ležel na zádech, opřený o lokty a vypadal neuvěřitelně přitažlivě. V černém školním svetru mu to ohromně slušelo a navíc měl tak pevné a mužné tělo. Jeny se vytrhla od náhlého přívalu svých nemravních myšlenek a v duchu si za ně přísně zanadávala. Black je sice pěknej, ale je to náfuka a sukničkář a zkrátka a jednoduše to není kluk pro ni. Zadívala se k jezeru.Sirius se na ni otočil. Sjel ji zkoumavým pohledem. Dívala se k jezeru a vypadala tak klidně. Dneska ji málem políbil. Stačilo málo a políbil ji. Byl si jistý, že by to byl její první polibek. Jak je možné, že ho ta holka začala tolik přitahovat? Byla jiná než ostatní. Každou mohl mít lusknutím prstů, ale jí ne. Ještě nikdo ji neměl, nikomu ještě nepatřila a on chtěl, aby byla jeho. Ne, ne, co to plácá, nechce, aby byla jeho. Nesnáší ji. Je to nevychovaná káča, ano. A i ona ho nesnáší. Nesnáší ho... Ale proč...? Proč zrovna ona ho musí nenávidět?Ne, přestaň, Siriusi, tobě je přece jedno, co si o tobě ta holka myslí. Nezajímá tě. Přikázal si. Odvrátil od ní hlavu a přinutil se na ni nemyslet. Bylo to ale těžší než myslel. Seděla hned vedle něho. Stačilo udělat dva rychlé pohyby a byla jeho. Držel by ji ve svém náručí a už by mu nemohla utéct.Ježiši, Siriusi!! Dost! Na co to proboha myslíš?! Tahle holka tě prostě nezajímá! Co na ní k sakru vidíš tak úžasnýho?!Co? Je vtipná, upřímná, pohotová, milá, laskavá a něžná. A přiznávám, že se mi i děsně líbí to jak je tichá, klidná a i uzavřená. Přitahuje mě, že se tak liší od ostatních. Líbí se mi, že je jiná... NE! A TO STAČÍ, SIRIUSI BLACKU! PŘESTAŇ!Po půl hodině museli všichni zpátky do školy. Měli odpolední vyučování, obranu proti černé magii. Vešli do učebny a usadili se do lavic. Pár sekund po zvonění vplula do třídy jejich profesorka na obranu, Kerkerová. Byla to malá a stará dáma s šedivými vlasy a špičatým, vystouplým obličejem. Na tváři jí dominovaly velké kulaté brýle a rty měla zvýrazněné rudou rtěnkou. Byla to docela milá paní, ale většině studentům lezla na nervy, poněvadž se všemi jednala jako s pětiletými dětmi."Dnes si zkusíme odzbrojovací zaklínadla." začala profesorka Kerkerová a usadila se za katedru. Otevřela velkou třídní knihu a začala v ní listovat. "Rozdělím vás do dvojic a vy se budete snažit navzájem odzbrojit. Pochopili jste to, miláčkové?"Třídou se ozvalo souhlasné znuděné zamručení a pokývání hlavami. Profesorka se na ně zářivě usmála a znovu zabořila svůj pohled do třídnice."Takže: teď budu jmenovat jednotlivé osůbky, jenž spolu na tuto a další hodiny vytvoří dvojici."Mezi studenty to vzrušeně zašumělo. To znamená, že další hodiny obrany budou muset trávit s někým, s kým třeba ani nebudou chtít? A navíc jsou spojení se zmijozelem, to je jako zlý sen."Budu se pokoušet vybírat dvojice spřeházeně, to znamená: dívka- chlapec." oznamovala jim medovým hláskem profesorka. Třídou to v tu ránu zašumělo ještě hlasitěji. "Tak to bude zajímavější, no ne? Alespoň se se svými spolužáky více sblížíte a seznámíte, nemyslíte, drahouškové?""No to snad ne!" zahučela Jeny. "Ona se snad totálně zbláznila!""Souhlasím." přikývla důrazně Lily a zatvářila se nanejvýš pohoršeně. "Já chci být ve dvojici s tebou, Jen, nechci být s nějakým tupcem z této buberťáky nabité třídy.""Vsadím se, že vy dvě skončíte s Blackem a Potterem!" vložila se do jejich rozhovoru Keli z lavice za nimi. "To by byla ale psina, co?""Jo, fakt děsná!" zavrčela podrážděně Jeny. "Ale při své smůle bych se tomu ani nedivila.""Já bych Potterovi tolik přála, aby dostal Snapea!" vzdychla Lily. "Škoda, že to musí být holka- kluk.""Malfoy Lucius- Blacková Belatrix!" jmenovala profesorka seznam vybraných dvojic. Lily s Jeny se otočily k zadním lavicím, k řadě u dveří. Lucius a Belatrix se na sebe vítězoslavně šklebili."Tyreland Thomas- Zirová Isabela!""Pettigrew Peter- Ilonyová Nikol!""Ne!" zaskučela Niky, když uslyšela své a Peterovo jméno. "To snad ne! To mám celé hodiny obrany trávit s tím malým zabedněným uslintaným tupcem?""Už je to tak, má milá." pokývala soucitně hlavou Keli a Niky zabořila tvář do dlaní. "Nééé...""Snape Severus- Lilyan Evansová!""NE!!" zařval šokovaný James na celou třídu. Všichni, včetně zaskočené Lily, se k němu otočili."Vy s tím nesouhlasíte, milánku?" zeptala se profesorka a zadívala se na něj jako na malé dětsko, které se nechce vzdát svého milovaného dudlíku."Totiž..." zamumlal trochu rozpačitě James a pohledem sklouzl k vyjevené Lily. Chvíli se jí díval do očí, načež se jí ve tváři objevil překvapený, ale i milý usměv. "Ne, to nesouhlasím." odpověděl nakonec důrazně."A pročpak, Jamesi? Máte k tomu nějaký pádný důvod?" ptala se ho dál Kerkerová sladkým hláskem."To mám!" přisvědčil nahlas pevným hlasem James, přičemž na něj Sirius jen vykuleně zíral se širokým pobaveným úšklebkem. "Evansová nemůže být se Snapem! To prostě nepřipadá v úvahu!""Ale pročpak ne, zlatíčko?" zašvitořila profesorka trpělivě a složila ruce do klína."No- protože- protože Evansová je moje!" vyhrkl James a vtom celá třída propukla v ohlušující smích. "Chci říct- že musí být ve dvojici se mnou! Prostě musí!"Lily se začervenala a nesměle se usmála. Pohlédla na Jeny, která se usmívala také a s pohledem typu Ten je ale sladkej se dívala na Jamese."To je sice hezké, Jamesi, ale není to žádný vážný důvod, proč bych měla měnit své rozhodnutí." pravila pomalu profesorka."Ale-""Lupin Remus- Gonitelová Keli!""No vida." zaradovala se Keli. "To to ale pěkně vyšlo, co?""To máš teda štěstí." povzdechla si sklesle Lily. "Já musím být se Snapem. Ne že by mi to nějak obzvlášť vadilo, ale...""Jojo, já doufala, že s Remem budu já." postěžovala si posmutněle Jeny. "Ale vám dvěma to určitě půjde líp!" mrkla na ni nakonec a Keli se se zářivým úsměvem otočila na Rema, u kterého to právě vypadalo, že mu James se Siriusem nadšeně gratulují. Pobaveně se uchachtla a nechápavě zakrotila hlavou, načež se opět otočila ke svým kamarádkám."Potter James- Bobluntová Anna!"V tu ránu Lily vyprskla smíchy. Obrátila se na Jamese, jenž se teď tvářil nanejvýš zoufale. Sirius vedle něj se mohl umlátit smíchy a Lilyiny kamarádky se začala smát také. Všechny pohlédly na Annu Bobluntovou. Seděla rozvalená v první lavici prostřední řady a šťastně se uculovala. Tvář se podobala spíše nafouklému růžovému balónu s velkou spoustou rudých pupínků a malá vodnatá očka byla schovaná pod hustým černým obočím. Vlasy, špinavě blond, měla svázané v dlouhém copu a každý se vždy divil, že židlička pod ní se ještě nerozsipala. Anna vážila přinejmenším metrák."Chudák James." pronesla Lily rádoby soucitným tónem a posměšně se ušklíbla. Jeny záhy došlo, že je to vůbec poprvé, co ho nazvala křestním jménem. Musela se nad tou skutečností, jenž si Lily zřejmě neuvědomovala, pousmát.Úsměv jí však okamžitě zmizel ze rtů, když uslyšela profesorku říkat své jméno."Black Sirius- Leandrová Jenifer!"