His princess

-on se mi otevřel-

Ráno jsem se probudila celkem brzy. Shane vedle mne stále oddychoval, tak jsem se rozhodla, že se trochu porozhlédnu po prozatímním domově a udělám Shanovi snídani. Z kufru jsem si vzala kraťasy, tričko a košili, převlékla se a vydala se z pokoje.

Sešla jsem schody a ocitla se v obývacím pokoji. Byl moderně zařízený do černé a šedé barvy, což bylo hezké, ale na mě to bylo moc tmavé a nevýrazné. Z obývacího pokoje vedla chodba do kuchyně, kterou jsem se vydala. 

V kuchyni jsem si vyndala potřebné věci na vafle, protože mám radši sladké snídaně, doufám, že to Shanovi nebude vadit. Když už se mi vafle dělaly a já měla nakrájené ovoce, udělala jsem si kávu, kterou jsem teď opřená o linku pila a přemýšlela nad tím, jak tohle celé dopadne. Nechci, aby měl táta nějaké problémy, protože nejsem schopná být Shanovi dobrou manželkou.

"Dobré ráno, kočičko, vypadáš dokonale, jen sundat oblečení a užít si," zavrněl mi někdo do ucha a já v tu chvíli ztuhla a otočila se na Shana. Myslím, že z mého výrazu poznal, že mě vylekal, protože mě okamžitě objal.

"Promiň, princezno, nechtěl jsem tě vylekat," dal mi pusu do vlasů, "ale vážně ti to moc sluší. Už se těším na svatební noc." 

Podle mafiánských tradic dívka musí být nepolíbená a nedotknutá až do svatební noci, při které ji manžel připraví o panenství, je jedno jestli dobrovolně nebo ne, ale musí. Toho se nejvíc bojím.

"Omlouvám se," vzhlédla jsem k němu.

"Nic si z toho nedělej, co kdybychom si dali snídani na terase, když je hezky a ty jsi to tak hezky připravila," zeptal se a nandal snídani na tác, který nesl na terasu a já ho následovala.

"Je to tady nádherné," usmála jsem se a posadila se.

"Jsem rád, že se ti tu líbí, ale dneska si vybereš, kde budeme bydlet a jaký budeme mít nábytek, dekorace, prostě full package. A jak se má snoubenka vyspala?" mrkl na mě a já se usmála.

"Celkem dobře, teda v půlce noci jsem se probudila, protože jsem potřebovala na záchod a zaprvé jsi mě nechtěl pustit a zadruhé mě něco pořád tlačilo do nohy," zasmála jsem se.

"Jsem rád, že se ti vedle mě spalo dobře, a co se týče tvých problémů, tak zaprvé, nechci, aby jsi mi utekla, a tvá přítomnost je velice příjemná, a zadruhé, jsi se v noci holt hodně vrtěla, ale věř mi, že se máš na co těšit," tajuplně se usmál a pustil se do snídaně.

"Můžeš mě, prosím, přestat takhle zarážet?" zeptala jsem se smíchem v hlase a on zakroutil hlavou.

"Budeš vařit častěji, asi vyhodím kuchařku, když budu mít jednu doma," zazubil se na mě.

"Chudák, takhle ji připravím o práci," posmutněla jsem.

"Stejně se budeme stěhovat, takže ona může kdyžtak zůstat tady, když bychom potřebovali, nebo bys byla nemocná, nebo těhotná," mrkl na mě a já se rozkašlala.

"Těhotná? Brzdi trochu," napila jsem se své kávy.

"No co, já potřebuji dědice, nemůžu zklamat otce, mám pocit, že jsem pro něj byl zklamání celý můj život, to byl tady důvod, proč jsem k tobě byl ze začátku tak chladný, on mě to naučil. Můj život byly jen děvky, alkohol a mafie, nikdy jsem nezažil lásku a pochybuju, že ji někdy zažiju," podíval se mi hluboko do očí.

"To jsem nevěděla Shane. Moji rodiče se k sobě vždy chovali s úctou a milovali se, proto jsem se bála, aby mi táta neudělal něco takového, ale když nad tím přemýšlím, jsem ráda, že jsi to ty, koho si mám vzít a ne někdo, kdo je o několik let starší než já," usmála jsem se.

"Já jsem rád, že nejsi obyčejná, že se nebojíš mi v některých věcech odporovat," zasmál se.

"Shane?" oslovila jsem ho a on mě vybídl, ať mluvím, "kolik ti vlastně je?" 

"No asi dva týdny zpět mi bylo 23, proč se ptáš?" dojedl jsem svou snídani a nádobí vrátil na tác.

"Jen tak, abych věděla, jaký máme věkový rozdíl. Upřímně, jsem ráda že to není  víc jak 5 let, nebo že třeba nejsi padesátiletý dědula," vyprskla jsem smíchy a Shane se mnou.

"Kočičko, už musíme jít, ať dnes všechno stihneme, jinak mluvil jsem s otcem a svatbu jsme přesunuli na zítra, takže teď si zajedeš vybrat šaty, já oblek a potom jedeme na výběr domu," zazubil se a já přikývla.

"Ohledně svatby mám jen jednu prosbu," usmála jsem se.

"A jakou?" odložil tác na linku a přitáhl si mě k sobě.

"Chci aby všichni hosté byli v černé a jako barvu pro družičky a možná i tvého obleku, pokud svolíš, ale hlavně výzdoby a mé kytice bych chtěla tmavě modrou, šlo by to?" omotala jsem ruce kolem jeho pasu.

"Určitě, princezno," pohladil mě po vlasech, vyzvedl na linku a vtiskl mi letmý polibek.

"Za co to bylo?" zeptala jsem se nechápavě.

"Jen tak, ale pokud nechceš, tak mi ho můžeš vrátit," usmál se a já se zasmála.

"Vyrazíme?" seskočila jsem z linky.

"Jak si přeješ. Marto?! Můžete prosím uklidit? Děkuji vám," usmál se Shane na hospodyni.

"Jistě, pane Blacku," přikývla hospodyně a pustila se do práce. Já se Shanem jsme přešli ke dveřím, kde už čekala tlupa bodyguardů a vyrazili jsme do města.