Nevinnost

~10~

„Hm?"

„Můžeš rozsvítit lampičku?" Tiše jsem se zeptala, a když jsem od něj nedostala žádnou odpověď, dodala jsem tiše: „Prosím."

„Lily," zasténal Rowan do polštářů a já jsem přešlápla z jedné nohy na druhou. „Vlez už do postele, prosím." Sevřela jsem rty a pomalu se rozhlédla po místnosti, přestože jsem neviděla vůbec nic.

Možná bych měla začít nosit brýle.

Pak bych možná viděla trochu líp.

A možná bych měla zalézt do postele, než mě něco popadne a stáhne hluboko do temnoty.

Rychlými kroky jsem zamířila k posteli a rychle zalezla pod peřinu k Rowanovi. Povzdechla jsem si a otočila se k Rowanovi čelem. „Spíš?" Zeptala jsem se a šťouchla ho prstem do tváře.

„Lily." Rowan mě chytl za ruku, kterou jsem ho šťouchla a já několikrát zamrkala, abych lépe viděla, ale mrkání nepomohlo. „Můžeš už zmlknout a jít spát?" Zamumlal a já na něj přimhouřila oči.

„To nevím." Odpověděla jsem a pokrčila rameny.

„Když jsem byla malá, chtěla jsem být baletkou," začala jsem, a když jsem se nedočkala odpovědi, pokračovala jsem. „Ale pak jsem si to rozmyslela a začala chodit do tanečních, kde jsem vydržela jen chvíli a-"

„Co kdybys zavřela oči a spala?" K mým uším dolehl Rowanův chraplavý hlas a já okamžitě zavřela pusu.

Už ho asi unavuje, jak věčně mluvím.

Ale není to můj problém.

„Jasně, promiň." Potlačila jsem nutkání zakoulet očima a otočila se k němu zády. Začala jsem si hrát s rohem polštáře a zavřela oči, abych se nemusela dívat do tmy.

Nikdy nevíte, co na vás může ve tmě čekat.

Většinou to není nic pěkného.

Klidně to může být pes zmutovaný s gorilou. Na to stvoření není zrovna moc pěkný pohled.

Slyšela jsem, jak si Rowan povzdechl, ale bylo mi to jedno. „Lily." Zamumlal moje jméno a já si přestala hrát s polštářem. Chtěla jsem se k němu otočit, ale okamžitě jsem tu myšlenku vyhnala z hlavy a rozhodla se hrát uraženou.

„Lily." Zopakoval mé jméno a já stiskla rty do rovné čáry.

Možná bych mu měla dát pěstí.

Vsadím se, že má obličej ze železa.

Takže to pro jistotu zkoušet nebudu.

Ucítila jsem, jak se jeho ruka objevila na mém pase, a překvapeně jsem vykulila oči, když si mě přitáhl blíž k sobě. Teplo jeho těla mě obklopilo už podruhé za tuhle noc a já nechala oči zavřít.

„Jsem alergická na kokos." Po chvíli jsem řekla a znovu otevřela oči. Slyšela jsem, jak si Rowan opět povzdechl.

„Lily?" Po chvíli se zeptal.

„Hm?"

„Neptal jsem se." Řekl a já jsem při jeho slovech zakoulela očima.