Nevinnost

~3~

Lilith

„Upřímně, nikdy bych nedovolila, aby na mě někdo vylil limonádu," řekla jsem a do pusy si strčila hrst plnou slunečnicových semínek, která jsou obalena v čokoládě.

Dneska při obědě na mě Joselyn vylila limonádu.

Malinovou limonádu.

Koho to jen tak napadne?

Joselyn.

Ani nevím, co ta holka má se mnou za problém.

Nic jsem jí neudělala.

„Měla bych jí dát pěstí," bouchla jsem pěstí do vzduchu a při tom si představovala Joselynin obličej.

Edith se na mě podívala přes její červené brýle a zdvihla obočí. „Ne, nikoho bít nebudeš." Řekla mi tím jejím babičkovským tónem a já protočila oči v sloup.

Nemá ráda, když jí říkám "paní Jonesová" prý se pak cítí až moc staře.

„Ale jo, budu."

Nikoho bít nebudu.

„Měla bych jí dát pěstí v pondělí, až ji uvidím."

Dneska je pátek.

Takže mám dost času se naučit boxovat.

„Nikomu pěstí dávat nebudeš," řekla mi Edith. „A pokud jo, tak tě do mého obchodu už nepustím." Vyhrožovala mi.

„Fajn, nikoho bít nebudu." Odfrkla jsem si.

Kdybych někomu dala pěstí, pravděpodobně bych si zlomila ruku.

Paní Jonesová se znovu vrátila k jejím křížovkám a já pokračovala v jezení mých slunečnicových semínek.

„Dnes v noci jsem spadla z postele," vzpomněla jsem si. „Zdál se mi nějaký sen, ale už si ho nepamatuju."

„Ale asi byl divokej, když jsem kvůli tomu spadla na zem." Když jsem se začala domnívat, že mě paní Jonesová nevnímá, tak se na mě podívala.

„A teď mě bolí rameno." Dramaticky jsem se volnou rukou chytla za mé pravé rameno.

Paní Jonesová nade mnou protočila očima a něco si pro sebe zamumlala.

"Nějaké novinky o tom tvém chlapci?" Edith se na mě koutkem oka podívala a pak se znovu vrátila ke křížovkám.

Už jsou to skoro dva týdny, co jsem neviděla Rowana.

Určitě mu musím chybět.

Kdybych byla jím, taky bych chyběla sama sobě.

Dává to smysl?

Chudák musí mít beze mě docela nudný život.

Měla bych někdy přemluvit Rowana, aby jsme si udělali přespávačku.

Byla by to sranda.