T W E N T Y - N I N E

157 22 6
                                    


Eighth day.

Ráno jsem se pomalu probouzel; Dream tiskne polibky na mé tváře a šeptá do mých uší, můj obličej byl v ohybu jeho krku, když jsem měl na tváři zářivý úsměv.

Zapletl jsem si prsty do Clay jemných a kudrnatých vlasů, „Co děláš?"

„Miluji tě," zamumlal Clay, políbil mě na krk a potom přes mou klíční kost. Ošil jsem se když jeho ruka přistála na mém holém stehně.

„Dream," stále ospale jsem na něho promluvil, ale než jsem stihl říct další větu, začal mi zvonit mobil tak, že to probudilo i kluky vedle nás.

Zapomněl jsem si vypnout budík. Sakra.

„Vypněte to." zasténal Nick, který už byl v polo spánku.

Zamumlal jsem omluvu kterou ani nevím jestli slyšeli. Budík se už neopakoval, po osmi minutách, a za to můžu být jen rád.

11:31

Máma<3
Ve dvanáct buď zpátky pokud to půjde, chceme jet do Deltonu :-)

Další město které chtějí navštívit, a kvůli toho musím zrušit všechny své plány. Ale zase stěžovat si nemůžu, mají pravdu že jsem tu přijel s nimi a musím taky s nimi trávit čas.

Pomalým tempem jsem si obouval boty, když Clay stál už u dveří a čekal na mě až se obuju, problém byl, že jsem měl na tkaničkách udělaný uzel který nešel dolů. Spíš já jsem ho nemohl dát dolů.

„George, no tak, neumíš si zavázat boty?" jeho pohled mě znervózňoval ještě více, že jsem se nemohl soustředit ani na svou vlastní práci.

„Umím, jen," dupl jsem nohou o zem jako kdyby se to kouzlem mělo samo rozvázat, „jen tam je uzel, a neumím to rozvázat."

Clay si povzdechl a přišel ke mně, klekl si na jedno koleno a začal mi rozvazovat uzel, který se mu taky pomohl rozvázat.

„Žádáš mě o ruku?" řekl jsem vtipným tónem.

Když dodělal to, o co jsem ho požádal, s úšklebkem se mi koukl do očí, „Zatím ještě ne."

Malém jsem se zadusil svou vlastní slinou, když to řekl. S červenými tvářemi a vykulenými oči jsem se na něho zpátky podíval.

Jeho úšklebek na jeho rtech stále zůstával, „Mám ti to taky zavázat, nebo to zvládneš sám?"

Zatřepal jsem hlavou, a s rychlým pohybem jsem zavázal botu.

Dream se opíral o rám dveří když na mě čekal, jeho pohled mě vždy dělal nervózního ale stále, se mi líbila ta pozornost kterou mi dával, ať už je jakákoliv.

V ruku v ruce, jsme šli zpátky do hotelu, kde už budu jen poslední noc a poslední dva dny. Začal jsem si být nejistý, vším co se teď bude odehrávat.

Dream se na mě podíval, když cítil jak se můj stisk zvětšil, a jak moje tělo bylo napjaté nejistotou.

„George? Jsi v pohodě?" jeho ruka přešla k mé ruce, přes záda a pak k mému pasu.

Cítil jsem, jak se na mě dívá. Zase. Ale teď bych si přál, aby se díval jinam než na mě. Možná bych o tom neměl tak moc přemýšlet, ničí mě to více, než jsem věděl že bude.

„Zlatíčko?" zašeptal, svým jemným hlasem který mě vždy uklidní, ale v tu dobu jsem si myslel, že mě nemůže nic uklidnit.

Zastavil se, a já s ním. Měl ruku kolem mého pasu, samozřejmě že jsem se zastavil stejně jako on.

„George řekni něco," dal mi ruku do vlasů, „je to kvůli toho že jsem něco řekl?"

Hned jsem zatřepal hlavou, slzy se mi hrnuly do očí. Kurva, proč brečíš George.

„N-ne, jen," do cesty mi přišel vzlyk, „moc přemýšlím co se stane až odletím zpátky do Anglie."

Soucitně se na mě podíval, měl stažené obočí, jeho emoce se také změnily. Nic mi na to neřekl, jen omotal jeho ruce kolem mého těla. Byl jsem zpátky v jeho náruči.

„Přestaň nad tím tak přemýšlet, máš ještě dva dny před sebou, lásko." jeho teplý dech, byl hned vedle mého krku. Více jsem se na něho natiskl, aby mi neviděl do obličeje.

„Teď tě půjdu doprovodit, a zítřejší den budeme mít jen pro sebe, ano?" podíval se mi do očí, když se ode mě jemně, odtáhl.

Přikývl jsem, když jsem si dával pryč slzy z mých očí a tváří. Clay se na mě usmál, a dal mi menší polibek na čelo a potom na rty.

„Ale přece už je ti osmnáct, takže se můžeš odstěhovat." po chvíli uklidňovaní, jsme se vrátili k naší cestě, zpátky do hotelu.

Nadzvedl jsem jedno obočí, tohle řekl strašně na random, proč to řekl?

„Tím myslíš co?"

„Že pokud budeš chtít, tak se můžeš přistěhovat tady do Ameriky, na Floridu."

___________________________
Words:750

Děkuji za 2k přečtení :)
-tenhle příběh bude mít tak 32-33 kapitol ještě nevím, uvidíme jak to prodloužím :T

Holiday love /Dnf/ ✓Donde viven las historias. Descúbrelo ahora