33.

49 1 2
                                    

V duchu jsem se modlila,aby to nebyl Michael. ,,Haló?" uslyšela jsem ode dveří. Kurva, je to Michael. Skousla jsem si ret a snažila se nedýchat moc nahlas. Moje srdce bilo jako o závod. ,,Halóó?! Vím,že tady jsi, jsou odemklé dveře! Kdo tu je?" v jeho hlase jsem slyšela strach. Usmála jsem se a vytáhla jsem si deník z kapsy,který jsem následně hodila směrem k němu. ,,Můj deník? Doufám,že jsi ho nečetl" zasmál se,stále se strachem v hlase. Tentokrát jsem vytáhla nůž a s kapucí na hlavě jsem vylezla a koukla jsem přímo na něj. ,,Vklidu brácho,počkat..." zasekl se na místě a mobil mu vypadl z ruky ,,To snad ne" rozsvítil a podíval se na mě ,,Ne-" ,,Jo,četla" usmála jsem se a kapuci jsem si z hlavy sundala. Michael se zatvářil udiveně a deník zvedl ze země. ,,Takže mi to nevyšlo,co?" ,,No,ne" stále jsem nůž držela při  těle,už se mě v životě nedotkne. ,,Chápu,proč mi to Maty neřekl, nechtěl mi kazit vztah s tebou. Zjistila jsem si to sama" popošla jsem ke dveřím ,,Počkej,ale... " ,,Nech mě být" otevřela jsem dveře a odběhla pryč. Doufám jen,že Maty je v pohodě...

,,Jacku?" zakřičela jsem do prázdného tmavého lesa. Ozvali se kroky,které šli směrem ke mně. Otáčela jsem se ze všech stran, ale původ těch kroků nebyl nalezen. ,,Matyáši?!" zakřičela jsem a v tu chvíli jsem se zhroutila na zem. Udiveně jsem trhla hlavou,kde stál vysokej borec. ,,Co ode mě chceš?" zeptala jsem se a odhrnula jsem si vlasy z očí. ,,Zabít tě" pokrčil rameny a usmál se. Teda myslím,že se usmál,byla tma. ,,Proč,co jsem ti udělala?" ,,Zabila jsi Vitaliyho,Sama,..." ,,Jo dobrý,už vim kdo seš" zasmála jsem se a postavila se. ,,Prostě mě nech být,nebo dopadneš jako oni" on si odfrkl ,,Jasně" vytáhl pistoli a střelil mi do nohy. Nečekala jsem to,ale dalším střelám už jsem se vyhýbala. ,,Kreténe!" vykřikla jsem a schovala jsem se za nejbližší strom. Noha mě bolela,ale pořád lepší,než se nechat zastřelit psychoušem. Vytáhla jsem nůž a rozběhla jsem se směrem k němu. On stále střílel z pistole,ale já jsem se nějakým způsobem vyhýbala. Probodla jsem ho skrz na skrz a on jen pomalu padal na zem a užíval si poslední nádechy. ,,Konečně" protáhla jsem se a pistoli si od něj vzala.

𝕷𝖆́𝖘𝖐𝖆 𝖛𝖗𝖆𝖍𝖚̊ /MaTTem/ ✓Where stories live. Discover now