The claim CZ

Kapitola 14.

Všechno bylo velmi zvláštní. Darius se chová jako nejlepší otec roku. Tak to vidí všichni kromě mě. Možná je to tím, že za všechno co mi udělal, mu už nemůžu věřit. Přála bych si aby se nikdy nic nestalo ale to nejde. Ne teď když jsem ve všem až moc ponořená.

Dnes je den na který se nikdy nedokážu dost připravit. Celá moje třída se má sejít. Tak že ano celá moje třída která mě šikanovala a milovala mě týrat se mnou dnes uvidí. Darius je nadšený. Byl to Bůh třídy. Nikdo nebyl víc respektovaný a to nebylo jen tím že to byl Alfa. Bojím se co se stane. Zase mě nějak urází.

Mám děti v sedačkách kde je krmím polévkou. Šťastně a zábavně se smějí když vyplívávají svého životního nepřítele. Byl to hrášek. Ať ho dám kamkoliv tak ho najdou a vyplivnou a bonus? Jsme omatlaní zelenou rožvatlanou kaší kterou do sebe ale i do mě otírají. Uslyším kroky. Dárius se vrátil. Jen vejde do pokoje a směje se . ,, Jsem rád že jsi se nevzdala. A hrášek jím dáváš ale zdá se že moje děti jsou mazané a jen tak je neošálíš. " Zasměje se a vezme si Auroru do rukou. Ta ale bere ruku a položí jí Dariusovi přímo do obličeje. Hned mu vetře zelenou hmotu mezi tváře a nos. Zákeřně se zasměju a Aurora se přidá. ,, Zdá se že je pro ti mě i moje malé sluníčko které oblaflo tatínka!" Řekne a začne Auroru líbat po obličeji a ta se vesele směje. Zatímco Nathaniel se ke mě nedočkavostí natahuje. Kouknu se a vidím že si ho chce vzít do náruče Darius který má i Auroru. Nathaniel ale začne prudce otáčet hlavu a přitiskne se ke mě. Zasměju se a začnu ho líbat na hlavě. ,,Ty jsi můj chlapeček viď?!" Řeknu a přitiskne se ke mně. Zatím co jdeme do kuchyně odnést talíř.

Přišli zase ty hrozný chůvy. Dáli se tomu tak říct. Odmítla jsem odevzdat děti. Vymluvila jsem se na přípravy ale není tomu tak. Nechci vidět jak ty nestvůry mají moje děti. Darius vejde do šatny kterou máme společnou. Hledám co si mám vzít na sebe. ,, Přemýšlela jsem . " Řeknu mu a čekám ,,Nad čím?" Zeptá se ,, Chtěla bych chůvu na stálo. Chápej mě. Mají hodně dětí na starost. Může se stát cokoliv. Prostě jen abych byla klidná. " Říkám mu ,,Pokud pak budeš klidnější tak dobrá ale budu chtít být u výběru. Nenechám je u někoho koho vybereš jenom ty domluvíme to oba. " Jen kývnu.

Nakonec jsem se rozhodla pro béžové šaty s černými puntíky. A k tomu jsem si vzala baleríny na menším podpatku. Vlasy jsem nechala rozpuštěné a dala do nich jen černou čelenku. Make up jsem zvolila taky jemný.

S Dariusem jsme nastoupili do auta. Máme se sejít ve škole. V tělocvičně. Jsem napjatá. Je to hrozný pocit. Nechci nikam jít. Jen co tam dojedeme tak Darius s úsměvem vystupuje. Už tu na něj čekají jeho Beta a Gama. Zatím co já sedím v autě. Když by jste mi řekli před rokem o tom co se stane a kde budu teď. Zasmála bych se vám a šla pryč. V přemýšlením mě vyrušilo otvírání dveří. ,,Lásko chceš tu sedět věčně? " Ptá se mě ,,Pokud můžu pak ano. " Žaludek se mi ještě víc sevře napětím. Zasměje se a rozepne mi bezpečnostní pás a pak mě chytne za ruku a vytáhne ven. Hned jak jsem venku tak zavře dveře a táhne mě do tělocvičny. Tam už řve hudba.

Jakmile tam vejdeme tak se ozve potresk. Možná to bude tím že jsem se ho nenápadně pustila a vešel Darius jako první. Nenápadně projdu davem ke stolu s alkoholem. Vezmu si skleničku šampusu a otočím se. Než se naděju tak se očním kontaktem dostanu ke skupině žen které mě nenáviděli. Nevím proč. Nikdy jsem se s nimi nebavila. Jejich hlavní členka byla Nina která to chvíli táhla i s Dariusem. Angela byla jejich kamarádka. ,,Ale ale koho pak tady máme. Prej jsi byla těhotná ty jedna malá děvko. Doufám že jsi ty parchanty zabila. Nebo je někdo jiný komu bychom měli poděkovat a...." V tu chvíli byla otočená a uhozena tak rychle a tvrdě že se ozvalo zlomení kosti. Hudba rázem utichla. Darius tam stál naštvaný doběla. ,,A - A -Alfo proč?! " ,,Sice jsi v jiné smečce a nevíš to. To tě ale neomlouvá. Měla jsi mít informace. " Řekne jí ,,AMÁLIE je vaše LUNA ! Každý kdo jí nebude respektovat tak zemře!" Křičí nahlas Darius. Rychlým krokem ke mě dojde jemně mě obejme a táhne mě od Niny pryč když se k ní naposledy se mnou otáčí. Všímám si že jí zlomil čelist. ,,A pokud ještě někdy uslyšíš jak mluvíš o mých dětech. Tak jak jsi mluvila. Tak tě zabiju. " A s úsměvem na tváři jde ke mě. Vyhrál o to mu šlo. On je ALFA a všichni budou poslouchat. VŠICHNI.

Omlouvám se za dlouhou dobu kdy jsem nic nepřidala. Maturita se blíží a je to mazec. Už aby to skončilo. Moje dlouhá neaktivita mě mrzí a už se těším až se vrátím k psaní. Prosím mějte se mnou trpělivost a vydržte to ikdyž to je se mnou těžký. 🤍🤍🤍🤍🤍

PS. Chyby tam budou nemám čas to kontrolovat berte to s rezervou. Pokud to bude opravdu velká hrubka která vás bude iritovat tak napište.