Znovu si unaveně promnu oči a zesílím stisk s kterým svírám bezvládnou ruku mého andělíčka. Umírá. Od uvažování mě vyruší zaskřípání dveří a uvidím Liama jak mi nese kávu. Narovnám se a tiše poděkuji. Hlas mám od pláče chraplavý a skoro bych ho nepoznala.
"Měla by ses vyspat. Sedíš tu celou noc."
"Nemá cenu to zkoušet, stejně bych neusnula."
"Myslíš si, že ví, že jsme tady?" Zeptám se a opět se mi nahrnou slzy do očí.
"Myslím, že ano. Třeba nás neslyší, ale určitě alespoň cítí, že není sám." Liam si promne oči a zadívá se na mě hnědýma smutnýma očima. Přeruší nás zaskřípání dveří a dovnitř se nahrnou kluci.
"Jak je na tom?" Zeptá se Niall a společně s Luisem a Zaynem obsadí poslední volné židle. Cítím jak mi hrudí projede prudká bolest a jen zatřepu hlavou.
"Není to dobré." Zamumlá Liam a cítím jak mě Zayn obejme okolo ramen. Nemocniční pokoj se ponoří do ticha přehlušovaného jen pravidelným pípáním a tichými kroky z chodby.
Znovu si ho prohlédnu a je to jako by mi někdo v srdci otáčel nožem. Je bledý a tváři dominují téměř černé kruhy pod jeho zavřenýma očima. Moje milované kudrnaté vlasy jsou zplihlé a mastné, rty má bledé a popraskané a je to jako by to byl jiný člověk. Nic mi nepřipomíná toho veselého, milého člověka, co mi zachránil život.
Neuvědomila jsem si, že brečím dokud mi Louis nenabídl kapesník.
Stalo se to tak rychle a je tak mladý. Umírá a není to fér.
____
Všichni vystoupíme z auta a Liam začne z kufru vyndávat věci.
"Počkám na vás v kuchyni. Dojděte až to uklidíte." Chechtne se Harry a rozběhne se směrem k domu.
"To není fér." Zařvu a rozběhnu se za ním.
"Jen počkej, každej uklidíme něco." Řvu na něj se smíchem a pak jen vidím, jak Harry padá. Slyším svůj křik, ale jako by křičel někdo jiný.
"Zavolejte záchranku!" Otočím ho zády na zem a všimnu si krve u jeho uší a nosu. Automaticky mi začnou téct slzy a zkontroluji tep...
____
Jednou rukou se vysmrkám do kapesníku a pořád nepouštím Harryho dlaň. I když mě děsí, že nehřeje tak jako obvykle. Ucítím jak mi zmáčkne ruku a vyletím ze židle.
"Zmáčkl mi ruku!" Vyjeknu a sleduji jeho obličej. Po slepu kliknu na tlačítko, které přivolává sestru a sleduji jeho oči.
"Nezdálo se ti to?" Zeptá se opatrně Niall a obejme mě kolem pasu a všichni visíme pohledem na jeho bezvládném obličeji. Nemohlo se mi to jen zdát. Nemohlo. V tom Harry zatřepe víčky a pomalu otevře oči. Usměji se a do krku se mi tlačí vzlyky.
"Ahojte." Zašeptá a dál se rozkoukává.
"Pane Styles, pamatujete si, co se stalo?" Přijde doktor a začne kontrolovat přístroje a nás vyhodí na chodbu.
"Omdlel jsem, když jsem běžel domů." Zamumlá jeho chraplavý hlas a poskočí mi srdce, když slyším, že mluví. Že je možná v pořádku.
Všichni jsme se posadily na židle před Harryho pokojem a jen koukáme do země. Přísahám bohu, byla to ta nejdelší chvilka v mém životě. Dveře před námi se otevřou a hned vyskočím nanohy.
"Bude v pořádku?"
"Měli by jste se rozloučit. Pan Styles umírá." Řekne doktor a v jeho očích je upřímný smutek.
"Dali jsme mu léky na bolest, takže nebude trpět. Víc, ale udělat nemůžeme." A mé uzdravené srdce se opět rozpadá na kousky.
"Jdi Lottie, necháme vám prostor." Zamumlá Zayn a znovu si sedne na ty nepohodlné nemocniční židle. Jen přikývnu a roztřesenou rukou otevřu dveře do jeho pokoje. Umírá. Bez pohledu na něj, dveře zavřu a zhluboka se nadechnu.
"Lottie. Sunsihne." Vydechne a jemně se usměje.
"Harry." Oplatím mu a opět mi tečou slzy. Tak moc to bolí. Harry rukou poklepe na místo vedle sebe a nechá mě si k němu lehnout. Obmotá mi blednou ruku kolem pasu, jako by kolem mě chtěl vytvořit ochranný šít.
"Neplakej." Vydechne a setře mi palcem slzy. Jen zakroutím hlavou a opřu si hlavu víc do jeho dlaně. Sundá si zlatý křížek a přívěšek mi zapne na krku.
"Budeš v pořádku, Lottie." Zamumlá a znovu mě pohladí palcem po tváři. Skloním se a zavrtám hlavu do jeho hrudi a nechávám se objímat.
"Budeš mi chybět."
"Ty mě víc, ale vždy budu s tebou." Zamumlá a na krk mi dopadla jedna jeho slza. Zhluboka se nadechnu jeho vůně a zavřu oči.
____
Vzbudí mě hlasité pípání přístrojů, následované dlouhým tichým tónem. Zvednu se do sedu na jeho posteli a všimnu si že kluci stojí okolo.
Přijdou doktoři a pípající přístroj vypnou.
Nemusí nic říkat. Všem nám je to jasné. Vypadá jako by spal. Na tváři má jemný úsměv a jinak je uvolněný.
Podívám se na jeho tvář a z obličeje mu naposled oddělám pramen neposedných kudrlin. Naposledy mu placem přejdu po kloubech a pak jeho ruku jemně pustím.
"Čas úmrtí je 3:22"
Všimnu si že i kluci mají slzy na tvářích a Niall mumlá tiše modlitbu.
Dnes v noci zemřel.
Dnes v noci zemřel můj anděl.
ČTEŠ
Save me, Angel || H.S
Fanfiction"Zachránil jsi mě. Jenže nikdo nezachránil tebe. A proto teď stojím tady a bolí to. Fakt to bolí. Víš?" Potřebovala pomoc. Nemohl jsem jí ignorovat. Proto jsem se za ní vydal. I přes tu krutou cenu. A kdo že to vlastně jsem? Lidé nás nazývají andě...
