Jet lag

839 67 13
                                    

Byly to asi dva týdny, co jsme se s Harrym vrátili z Jamajky. Děti byly v Londýně s Harryho mámou a momentálně jsme byli na cestě na Sophiiny páté narozeniny.

„Přísahám," řekl Harry, zatímco si třel spánky. „Až dojedeme domů, končím s letadly na nějakou dobu."

Chtěla jsem se mu smát, ale jak jsem nastupovala a vystupovala z letadel celý týden, věděla jsem, že budu trpět na hrozný posun času stejně jako on.

Jakmile se mi stáhl žaludek, přikrčila jsem se nad hnusným zvukem, který se mi dral z krku. Hádám, že jsem to cítila a ještě jsme ani nepřistáli.

„Jsi v pořádku?" zeptal se Harry a posadil se na svém sklopeném sedadle. Vypadal znepokojeně, když viděl, jak se držím za břicho a upíjím ze své vody v nadějích, že to přestane.

„Jo." Přikývla jsem, cítila jsem, jak ten pocit zmizel. „To musí být z toho burgeru na letišti." Poznámka pro sebe, nikdy nejez jídlo na letišti. Nejen že je drahé, ale je taky hnusné.

Vypadal z mé odpovědi nejistě, ale když jsem mu řekla, že budu v pohodě, přikývl a zpátky si opřel hlavu. Od doby, co jsme opustili Jamajku, mi bylo blbě, zatímco část mě věděla, že to muselo být ze všeho toho cestování, vždycky ve mně byla malá část, která si pamatovala ten urvaný kondom.

Ale nemohlo to být z toho, brala jsem prášky.

Po třech nekonečně dlouhých hodinách jsme konečně dorazili do Londýna a taxíkem jsme jeli do Annina domu, kde byly tři růžové a žluté balónky uvázané okolo poštovní schránky.

Nechtěla jsem nic jiného, než si zdřímnout, ale věděla jsem, že jsme na oslavě museli být, takže jsem to potlačila a usmála jsem se, jakmile Anne otevřela dveře a brzy na nás naskákaly holky, objímaly nás jako o život.

„Chyběli jste nám!" řekla Penelope, přičemž nás objímala.

„Jací byli?" zeptala jsem se a Anne se usmála.

„Úžasní, jako obvykle. Hodně mi pomáhaly na zahradě, zatímco jste byli pryč, Sofia krmila opuštěné kočky a teď jsou všude na zadním dvorku," řekla a cítila jsem, jak mě Sofia zatahala za ruku.

„Pojď se podívat na dort, který mi babička přinesla!" táhla mě za ruku a vedla mě na zadní dvorek, kde byly dekorace. Nad stolem visely světýlka, kde byly dárky a dort s jednorožcem.

„Je tam duha!" vyjekla a usmála jsem se na ni.

„Jsem ráda, že se ti líbí, jsem si jistá, že dal babičce hodně práce."

„Babička ho nedělala, koupila ho," zapojila se Penelope.

„Ale!" vykřikla Anne s nevěřícným výrazem. „Dělala jsem ho."

„Lež jako věž," řekla Penelope vtipně, takže se Sofia a Anne rozesmály.

„Kde je Eric a Gemma?" zeptal se Harry Anne, která zdravila lidi, kteří přicházeli, děti si utíkaly hrát s holkama.

„Eric a Des spí nahoře, Gemma jela do obchodu pro dárek," řekla a otočila se ke mně. „Což mi připomíná, opožděně všechno nejlepší, Rosalie." Objala mě.

„Moc děkuji," řekla jsem a znovu jsem cítila v břiše ten nepříjemný pocit. Omluvila jsem se a šla jsem do koupelny a podívala jsem se do zrcadla.

„Co to s tebou je?"

Jako odpověď mého žaludku jsem rychle utíkala k záchodu a vyzvracela jsem poslední jídlo, a když jsem si myslela, že to bylo všechno, stalo se to znovu. Když jsem si byla jistá, vstala jsem a šla jsem si vypláchnout pusu.

Brzy se otevřely dveře a odhalily Gemmu v džínách a triku s dlouhým rukávem, její přítomnost mě vyděsila, ale rychle jsem to zamaskovala, když se znepokojeně zamračila, skoro stejně jako Harry.

„Jsi v pořádku? Myslela jsem si, že slyším někoho zvracet," řekla a pokroutila jsem hlavou.

„To ten posun času." Mávla jsem rukou, čekala jsem, že odejde, ale prohlédla si mě a vešla dovnitř.

„Nemyslím si, že lidi z posunu času zvrací," řekla a prohlédla si mě, přičemž se mračila.

„Možná to je z burgeru, co jsem měla na letišti," jak jsem to řekla, otevřely se dveře a v nich stál Harry s Ericem v náručí.

Proč si neuděláme oslavu tady?

„Co tady děláte?" zeptal se a díval se na mě a Gemmu.

„Nic, jen jí pomáhám najít prášky na bolest hlavy," zalhala Gemma a Harry vypadal ještě znepokojeněji než předtím.

„Potřebuješ pomoct? Můžu ti něco donést?" zeptal se, usmála jsem se a záporně jsem pokroutila hlavou.

„Hned budu u vás," řekla jsem a s posledním přikývnutím odešel, Gemma zavřela dveře a otočila se ke mně.

„Kdy naposledy jste měli sex?" zeptala se mě a podívala jsem se na ni.

„Cože?"

„Naposledy, kdy jsi měla sex?" zeptala se mě znovu a nevěřila jsem, že jsme se bavili o sexu mezi mnou a Harrym.

„Před dvěma týdny-."

„Jsi těhotná."

„Cože!"

Gemma otevřela skříňku a vytáhla krabičku s těhotenskými testy a položila ji na pult. Nevěřícně jsem se na ni dívala.

„Udělej si test a uvidíš sama. Já se nepletu."

„Gemmo, nejsem těhotná. Beru prášky," vysvětlila jsem.

„Kondomy a prášky mají devadesáti devíti procentní efektivnost, to jedno procento můžeš být těhotná. Je nějaká šance, že bys mohla?" zeptala se mě a vybavil se mi prasklý kondom. „Test si můžeš udělat po dvou týdnech."

„Prášky mě nikdy nezklamaly," řekla jsem a Gemma se na mě podívala.

„Stává se." Pokrčila rameny a zoufale jsem si zajela rukou do vlasů.

„Ne mně."

„Myslíš si, že bych měla dítě, kdyby u mě prášky fungovaly? Proč si myslíš, že Des nemá tatínka," řekla mi a posadila jsem se na zavřený záchod.

„Nechci být dotěrná, jsi rodina a vím, co je pro tebe nejlepší. Nemusíš si ho dělat teď, ale budeš muset, jestli chceš udělat to, co je pro tebe nejlepší. Zvědavost tě dostane."

„Je to moc brzy. Sotva jsem mu řekla, že ho miluju. Bude naštvaný." Cítila jsem, jak mě v očích pálely slzy, proč teď? „Má už tři děti a já jsem v životě ještě ničeho nedosáhla."

Gemma šla ke mně a utřela mi slzu, která mi utekla.

„Nebudeš vědět, jestli jsi těhotná, pokud si neuděláš ten test."

„A co když jsem?"

„Pak to bude tvoje rozhodnutí."

Byla jsem vyděšená, nikdy jsem nebyla těhotná, hlavně jsem nevěděla, jak by Harry reagoval, věděla jsem, že mít tři děti bylo dost a mít další? Nenáviděl by mě? Opustil by mě?

Gemma mi stiskla paži a než odešla, zastavila jsem ji.

„Prosím, nic neříkej," zaprosila jsem ji a jemně se na mě usmála.

„Bez obav, neřeknu." Jakmile odešla, posadila jsem se zpátky na záchod, obličej jsem měla v dlaních, přičemž jsem přemýšlela, co budu, sakra, dělat.

Gemma měla pravdu, zvědavost mě dostávala. Měla bych si ten test udělat teď a pak se podívat, až budu připravená.

Ozvalo se jemné zaklepání na dveře, a když se otevřely, byla tam Penelope.

„Mami?" řekla. „Táta říkal, abych pro tebe došla, fotíme se."

Jemně jsem se na ni usmála a následovala jsem ji ke dveřím. Budu si ho muset udělat dnes večer.

_________

Co myslíte, pozitivní nebo negativní? 

CEO's Nanny // h.s. (CZECH TRANSLATION)Where stories live. Discover now