Burn the memories

1.2K 86 5
                                    

Muselo být kolem jedné ráno, když jsem se probudila a rozhodla jsem se jít pro sklenici vody. Když jsem byla dole, šla jsem do kuchyně a rozsvítila jsem. Vzala jsem si sklenici ze skříňky a nalila jsem si studenou vodu.

Studená tekutina jednoduše stekla do mého krku a úlevou jsem si povzdechla. Všichni v domě spali, nebo jsem si to alespoň myslela. Když jsem umyla sklenici a položila jsem ji bokem, aby uschnula, uslyšela jsem nějaký pohyb v Harryho pracovně.

Tiše jsem šla chodbou k jeho pracovně, kde se svítilo, a když jsem tam došla, viděla jsem Harryho bez trička sedět na židli s papíry v ruce.

Sledovala jsem, jak se zatahal za kořínky a vydechl, než jsem jemně zaklepala na pootevřené dveře. Skoro vyděšeně vzhlédl.

„Rosalie?" zavolal, otevřela jsem dveře a viděla jsem, jak jeho rysy zjemnily. „Proč jsi vzhůru?" zeptal se, otočil se na židli, takže jsem viděla tetování na jeho hrudi, která jsem předtím neviděla.

„Šla jsem se napít," řekla jsem a zavřela jsem za sebou dveře. „Proč jsi vzhůru ty?" otočila jsem otázku, šla jsem blíže, než jsem se posadila na židli před jeho stolem.

Kývnul k papírům před ním.

„Rozvodové papíry," řekl a promnul si obličej rukama. Podívala jsem se na něj, než jsem shlédla na papír, tiše jsem se ptala, jestli jsem se mohla podívat, načež přikývl.

Vzala jsem to do rukou.

„Není tam žádný podpis," vypíchla jsem.

„Nikdy se to nedokončilo," řekl. „Hádám, že část mě doufala, že se vrátí, tak jsem je neposlal."

„Takže legálně nejste rozvedeni?" řekla jsem a on pokroutil hlavou.

„Docela pitomé, co?" uchechtl se. „Držel jsem se něčeho tak dlouho a doufal jsem, že se vrátí." Hodil prupisku, kterou měl v ruce, na stůl. Položila jsem papíry na stůl a vstala jsem, přešla jsem k němu a chytila jsem ho za paži, aby taky vstal.

„Co to děláš?"

„Pomůžu ti je spálit," řekla jsem, vzala jsem papíry a vedla jsem ho do obýváku. Rozpálila jsem krb a posadila jsem ho na podlahu, kam jsem dala nějaké polštářky.

„Proč to děláš?" řekl a vzhlédl na mě z místa na podlaze. Šla jsem do kuchyně a vzala jsem lahev vína.

„Protože," řekla jsem a vytáhla jsem korek, než jsem se posadila vedle něj. „Když jsem si procházela rozchodem, kdy mě můj ex podvedl, kamarádky mi pomohly nashromáždit všechny dárky a jeho fotky a spálily jsme je." Dala jsem Harrymu lahev.

„Žádné skleničky, vážně?" řekl a pokroutila jsem hlavou.

„Pití vína z lahve pomáhá se s tím vyrovnat," řekla jsem, než jsem se zasmála. „Ani ne, ale je to část efektu."

Harry se podíval na lahev, než pokrčil rameny a napil se.

„Chutná to stejně," řekl s uchechtnutím. „Dobře, dej to sem," řekl a podala jsem mu papíry a vzala jsem si od něj flašku.

Napila jsem se a sledovala jsem, jak trhal papíry na kousky, než je hodil do ohně.

„Pěkně." Usmála jsem se a sledovala jsem, jak hoří.

„Počkat!" řekl a vstal, sledovala jsem, jak běžel nahoru, než se vrátil s párem lodiček, Louboutin, abych byla přesná. „Tyhle boty uctívala, schovávala si je ve ventilaci nad šatnou."

„Um, Harry, nemyslím si-." Než jsem mohla dokončit větu, hodil je do ohně. „Teď bude celý dům smrdět plastem," řekla jsem a vstala jsem vedle něj.

Během pár vteřin začal vycházet kouř.

„Sakra, hasičák," řekl a utíkal do kuchyně, než se vrátil s hasícím přístrojem a uhasil to.

Když byl oheň uhašený, zasmála jsem se, rozesmála jsem ho a sedli jsme si na gauč, flašku vína jsem měla pořád v ruce.

„Víš, co? Cítím se o hodně lépe," řekl Harry s úsměvem. „Děkuji, Rosalie."

S Harrym jsme zůstali, oba jsme pili víno, dokud jsme ho nedopili, z čehož jsme byli trochu opilí. Harry se podíval na hodiny.

„Jsou skoro čtyři," řekl a vstal.

„Kam jdeš?" řekla jsem, všimla jsem si, že jeho chování se změnilo, před pár minutami byl ještě hravý.

„Jsem unavený," řekl, neotočil se ke mně, tak jsem vstala a šla jsem k němu.

„Harry, jsi v pořádku?" řekla jsem, všimla jsem si, že jeho rysy ztvrdly. „Víš, že se mnou můžeš mluvit, vidím, že tě něco trápí."

„Nevím," řekl. „Hádám, že mám strach."

„Z čeho?" řekla jsem, teď jsem stála před ním. Odvrátil se ode mě.

„Mám tě rád, Rosalie. Vím, že bych neměl, ale mám a jsem v problému, protože jsi jejich chůva a nechtěl bych tě dostat do nepříjemné pozice," řekl a zamračila jsem se.

„Harry, jestli sis nevšiml, taky tě mám ráda," řekla jsem. „Jestli by se měl cítit někdo, že by neměl, pak jsem to já. Chci říct, mohla bych ztratit všechno, kdyby bylo někoho jiného." Zasmála jsem se jemně.

„Nechci tě ztratit, víš?" řekl a zvedla jsem ruce k jeho tváři. „Je šílené, jak rychle se věci změnily, když jsi přišla. Část důvodu, proč jsem se tak rychle dostal z toho s Renatou, bylo kvůli tobě."

„Neztratíš mě," ujistila jsem ho, ale pokroutil hlavou.

„Vím, že jednoho dne odejdeš," řekl. „Děti vyrostou a už nebudou potřebovat chůvu a pak odejdeš."

„Neodejdu, jestli budu mít důvod zůstat, až ten den přijde," řekla jsem a podívala jsem se na něj s nadějí v očích. Oplatil mi ten pohled a než jsem mohla říct něco jiného, sklonil se a políbil mě.

„Budeš pro mě tak dobrá."

____________

Tak ty rozvodové papíry bych rozhodně nikdy nespálila, raději bych spálila Renatu... Sorry not sorry, bič jedna. 

Chůva nechůva, MŮŽOU SE MILOVAT JAK CHTĚJÍ OD RÁNA DO VEČERA, OD VEČERA DO RÁNA. Láska hory přenáší, takže fuck you, Renato. 

Ty dva slaďoušky už bych klidně tady oddala v poznámce, aby jim nic nestálo v cestě. :'( Miláčci moji. <3

Pokud jste tu velkou věc ještě nezaznamenali, VYDALA JSEM NOVÝ PŘÍBĚH, jmenuje se TWISTED, je s dark Haroldem, žádný cukroušek, jako tady tenhle Harry nahoře. xD

Ale pokud chcete změnu nebo máte náladu a chuť na trochu hodně dark Harryho, rozhodně tím nic nemůžete pokazit. :3

CEO's Nanny // h.s. (CZECH TRANSLATION)Where stories live. Discover now