𝘽𝙤𝙧𝙣 𝙛𝙤𝙧 𝙩𝙝𝙞𝙨 |𝙏𝙤𝙥 𝙂𝙪𝙣: 𝙈𝙖𝙫𝙚𝙧𝙞𝙘𝙠 𝙁𝙁| ✔

𝟑𝟎

✈

Srovnala jsem stíhačku a hluboce vydechla všechen stres, který se mi předtím nahromadil v žaludku.

,,Do hajzlu, to mě vystrašilo." Povzdychla jsem si a usmála se nad naším úspěchem. 

,,Tak jo, Bradley. Spoj nás s lodí." Dala jsem mu rozkaz.

,,Makám na tom." Odpověděl mi. ,,Rádio je kaput a ani radar. Všechno je tu mrtvý. Řekni mi, co mám dělat."

Děda mě učil tuhle stíhačku pilotovat, neučil mě však být operátorem. Zkusila jsem se zamyslet. 

,,Vypni jistič UHF-2." Byl to tip. Nevěděla jsem přesně, jestli to bude fungovat.

,,Je tady tři sta jističů. Zkus něco více specifického." Byla jsem ztracená. Věděla jsem velkou putnu. 

,,Nemám šajna. Děda mě to učil pilotovat. Neříkal ti někdy něco tvůj táta?" Zeptala jsem se ho. 

Mohla by to být naše jediná šance, kdyby mu kdysi jeho táta popisoval, co za práci dělal.

,,Přijdu na to." Povzdychl si Bradley. Chtěla jsem mu pomoct, ale nevěděla jsem jak. Navíc jsem se musela soustředit na pilotování.

,,Blake, dvě nepřátelská letadla na pěti hodinách." Okamžitě jsem se otočila a uviděla dvě letadla SU-57.

,,Může se to ještě víc posrat?" Zanadávala jsem a snažila se něco rychle vymyslet. ,,Poslouchej mě, Bradley. Snaž se zachovat klid. Kdyby věděli, kdo jsme, byli bychom už mrtví." 

,,Blake, jsou skoro tady. Co teď?" Zeptal se mě skepticky. 

,,Nasaď si masku a dělej, že nic. Jenom usmívat a mávat. Jako ty tučňáci z Madagaskaru." Vzpomněla jsem si na tu pohádku.

,,Vážně svěřuješ naše životy dětský pohádce?" Zeptal se mě Bradley. 

Rychle jsem si nasadila masku a zapnula ji. Vedle nás se objevil letoun SU-57 a pilot udělal nějaký signál z nepřátelské řeči.

,,Co je ten signál? Co to znamená?" Opravdu si Bradley myslel, že znám signály z nepřátelské učebnice?

,,Nemám tušení." Odpověděla jsem nervózně. Zaklepala jsem dvakrát na helmu, a poté dala prst dolů jako signál, že nám nefunguje spojení.

Pilot udělal vedle nás další signál. Tentokrát jsem věděla, že jsme nahraní, protože jsem to neznala.

,,A co tohle?" Zeptal se mě znovu.

,,Tenhle jsem taky v životě neviděla. Nemám tucha, co dělá." Zasyčela jsem na Bradleyho nervózně.

Pilota, který na nás zkoušel marně signály, parťák, se přesunul za nás. Okamžitě jsem věděla, že je zle.

,,Sakra, sakra, sakra." Zanadávala jsem. ,,Jeho parťák se přesouvá do do útočný pozice." 

,,Vidíš ty kruhy nad tebou? Až ti řeknu, zatáhneš za ně. Je to páka ke katapultu." Popsala jsem mu jeho jedinou únikovou cestu.

,,To jim nemůžeme uletět?" Zeptal se mě.

,,Jejich raketám a zbraním neuletíme." Cítila jsem, jak se mi oči plní slzami. Nechtěla jsem na to myslet, ale bála jsem se, že umřeme. 

,,Tak budeme bojovat." Zakroutila jsem nad tím hlavou. Copak si myslel, že je to možné?

,,Bradley, stíhačka F-14 oproti SU-57?" Zlomil se mi hlas v půlce věty.