𝟓

488 34 4
                                    

Poslouchala jsem pozorně rádio. Phoenix, Bob a Bradley aktuálně letěli jako další na letecké souboje. 

,,Tak kde je?" Ozval se z rádia Bradleyho hlas. 

Bála jsem se, že ti dva překročí meze, kvůli svým sporům. Nevěděla jsem, proč jsem měla tenhle zlý pocit, ale měla jsem ho.

,,Jsem celou dobu tady." Co se tam sakra děje? Bylo k ničemu to poslouchat z rádia, když jsem neviděla, co se tam děje. 

,,Už mě vidíš?" Zeptal se ho Maverick. ,,Tak ať to máme za sebou." 

,,Jdeme na to!" Z Bradleyho hlasu jsem poznala, že je naštvaný. Nikdy nebylo dobré být naštvaný v kokpitu. Mělo to špatné následky.

,,Roostere, nemůžu ho takhle zaměřit." Ozval se zoufalý hlas Phoenix. 

,,Dovedl jsi nás do téhle situace, Roostere. Jak se z toho dostaneš?" 

Začínala jsem být nervózní. Slyšela jsem spousty tragických příběhů, kdy zemřeli piloti při tréningu. Jeden z nešťastných příběhů byl od Mavericka. 

,,Jak moc chceš klesnout, Roostere?" 

Stiskla jsem oční víčka a sklopila hlavu. Měla jsem o ně strach. 

,,Nikdy neklesnu tak hluboko jako vy, pane!" 

,,Minulost je minulost. Pro nás oba." 

Dobře jsem věděla, že tréning a zlé situace k naší práci patří, ale oni si tam nahoře vyřizovali osobní spory, které do tréningu nepatřily. 

,,To by se vám líbilo."

,,Spodní limit je tisíc pět set metrů! Už jste skoro na něm!" Ozval se hlas zoufalé Phoenix. ,,Okamžitě to zvedněte!"

Oni se blíží k spodnímu limitu? Dělají si ze mě už srandu? 

Podívala jsem se vyděšeně na Fanboye, který měl stejně vyděšený a zmatený výraz jako já.

,,Tvoje strategie nás za chvilku pohřbí!" 

Pane Bože. Tohle nemůžu poslouchat. Měl mě poslechnout a vyříkat si to s ním na zemi. 

Klepala jsem nohou a doufala, že se jim nic nestane. Bylo těžké cokoliv udělat, protože jsem seděla na židli a nečinně čekala. 

,,Roostere, sleť níž a sestřel ho!" Ozval se hlas, který patřil Bobovi.

Oddychla jsem si, protože to museli zjevně vyrovnat. Spadl mi kámen ze srdce a dál jsem napjatě poslouchala rádio.

,,Pozdě, Roostere. Ztratil jsi svojí šanci." Byla tam minutová pauza, než se znovu ozval hlas Mavericka. 

,,To je sestřel. Necháme toho dnes." 

,,Zatraceně!" Zaklel Bradley. 

,,Po přistání tě u Hondy čekají kliky." Oznámil mu Maverick. 

Nehodlala jsem na nic čekat a vyrazila jsem se převléct zpět do uniformy. 

Při odchodu ze šatny jsem potkala Phoenix, jak koukala na Bradleyho, který dělal kliky. 

,,Seřveš ho ty nebo já?" Zeptala se mě. Byla jsem ráda, že se mě na to zeptala. 

Protože jsem měla již dávno namířeno Bradleyho seřvat jako malé dítě. Byla jsem na něj naštvaná, že přemýšlel jako totální idiot. 

𝘽𝙤𝙧𝙣 𝙛𝙤𝙧 𝙩𝙝𝙞𝙨 |𝙏𝙤𝙥 𝙂𝙪𝙣: 𝙈𝙖𝙫𝙚𝙧𝙞𝙘𝙠 𝙁𝙁| ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat