Jen adopce

bonus

Už utekly nějaké ty roky a dnes slavíme 2. narozeniny našeho malého Ethana. Je strašně roztomilý a podobný jeho taťkovi, ale oči má po mně. Na hlavě má černé kudrnaté vlásky a nejhezčí je na něm úsměv. Je docela poslušný, ale každý má někdy svoje chvilky, kdy prostě vybuchne vzteky. A tak to má i Ethík, když mu třeba někdo vezme autíčko.
Je ráno a já jsem už včera udělala dort, který musí být přes noc v lednici. Dárky jsou samá Hotweels autíčka. Ethík je miluje.
Udělala jsem si ranní kávu a šla na každodenní výběh. Sice běhám jen 3 km denně, ale aspoň něco.

Florianův pohled
Vzbudila mě Candy, když šla na její ranní běh. Za mě by běhat nemusela, je prostě krásná, skvělá, úžasná no prostě moje láska.
Jenže ona si myslí, že přibrala. Nevadí mi, že si drží fit postavu. Já to dělám taky, když už mám dům s posilovnou. Tak jsem si šel taky zacvičit a dal jsem si sprchu. Pak se nám už vzbudil malý Ethánek a já jsem šel do jeho pokoje.
Pokoj jsme mu zařídili do modro-bílo-šeda. Ethík už stál na nohou a šel pomalu ke dveřím.

,,No ahoj. Jakpak ses nám vyspinkal?"

Chytnul jsem ho za jeho malou ručku a šel s ním pomalu do koupelny.

,,Dobže. Co ty táto?"

Pořád jsem uchvácenej z toho, že mi někdo říká táto. A taky že ten někdo je obrázkem mojí ženy.

,,Taky dobře."

,,Kde je máma?"

,,Máma šla běhat. Za chvilku tady bude. A víš, kdo má dneska narozeniny, ty malej rošťáku?"

,,Já!"

,,Správně."

Pak jsme si udělali ranní hygienu a cestou do obýváku jsme potkali Candy.

,,Ahoj lásko. Jaký byl běh?"

,,Skvělý jako vždy. A jak jste se vyspali chlapáci?"

,,Já dobže a táta taky dobže. A já mám dneska najodeniny!"

,,No to máš a maminka nám udělala k snídani překvapení."

,,Co to je?"

,,Dortík."

Pak se do konverzace vložil Florian.

,,Tak my se půjdem koukat na telku a počkáme na mamku se snídaní, jo?"

,,Jo."

,,Tak já se jdu vysprchovat."

Candy odešla a my jsme se koukali na Blesk McQeena.
Za chvíli byla Candy dole a na dortu zapálila dvě svíčky. Udělali jsme si k tomu všichni kakao a najedli se. Pak byly na řadě dárky. Sedli jsme si na gauč a Ethánek škubal ten balící papír s takovým těšením, co bude uvnitř, že si to nedokážete představit.
Jakmile uviděl autodráhu s autíčkama, rozzářily se mu oči. A to je asi největší potěšení pro rodiče, když je dítě šťastné. Obejmul Candy a pak mě.
Zbytek dne jsme si hráli a já jsem si s ním šel zakopat s míčem na zahradu.

Pak už jsme si dali večeři a Ethík šel spát. Candy seděla na gauči a četla si, když jsem přišel za ní. Podívala se na mě.

,,Už spí?"

,,Spí."

,,To je dobře. Dnešek byl náročný."

,,Ale nějakou sílu ještě najdeš, ne?"

Pak vstala a přišla ke mně.

,,Můžu se o to pokusit."

Pak už jsem to nevydržel a políbil jsem jí. Její rty mi tak chyběly. Zvedl jsem jí, ona si obtočila nohy kolem mého pasu a odnesl jsem jí do ložnice.
Tam jsem jí opatrně položil na postel a začali jsme ze sebe sundavat oblečení.
Když už jsme byli nazí, začal jsem jí dělat značky na krku. Ještě lepší bylo, jak u toho vzdychala. Pak jsem se s polibky přesunul níž. A už jsem to nevydržel, tak jsem do ní vnikl.
Jak jsem přirážel, ona sténala. Když už jsme oba byli blízko, začala vzdychat moje jméno a o to jsem se dřív udělal.

Vyčerpaně jsme pak vedle sebe leželi.

,,Byla jsi úžasná lásko."

,,Ty taky zlato."

Pak jsme usnuli v objetí.