Jen adopce

14.

Pohled Candice
Ta vodka mi vážně chutnala. V daný moment mi to i docela pomohlo. Nechtěla jsem poslouchat, jak o mě Floriam mluví jako o couře. Fakt ne.

Pila jsem jen tu vodku, na vodu jsem kašlala. Potřebovala jsem nemyslat na mojí situaci děvky. Ne za moc dlouho jsem slyšela otvírání dveří.

Pokusila jsem se vstát, ale spíš jsem na Floriana, který otevřel dveře, spadla.

,,Candy, proč jsi to pila?!"

,,Ty si myslíš, že mám náladu poslouchat, jaká jsem děvka jen na jednu věc? Ulehčím ti to a řeknu ti odpověď. Nemám na to náladu. Takže mě nech bejt."

Snažila jsem se ho obejít, ale strašně se mi zatočila hlava. Už jsem skoro cítila ten skleněný stolek v mé hlavě, ale chytily mě dvě svalnaté ruce.

,,Odnesu tě do postele a všechno ti vysvětlím."

,,Na tom není co vysvětlovat, prostě mě ojedeš, i když jsem opilá!"

,,Ne. Jak tě to vůbec mohlo napadnout?"

,,Ptej se sám sebe a možná na to přijdeš."

,,Vysvětlím ti všechno, co se dnes stalo. Doufám, že pochopíš mojí situaci."

Donesl mě do postele a přikryl mě. Pak jsem upadla do říše snů.
-------------------------------
Vzbudila jsem se a na nočním solku byla kytice růží. U toho byl prášek a sklenička vody.
Chtěla jsem se posadit, ale do hlavy mi vystřelila pichlavá bolest.
Lehla jsem si zpátky a promítala jsem si v hlavě včerejší den.
Florian říkal, že mi to všechno vysvětlí. Myslím, že na tom ale není co vysvětlovat. Uvidíme.
Ještě chvíli jsem jen tak koukala do zdi a pak jsem uslyšela na chdobě kroky.

Mám dělat, že spím?
Asi ne. Chci slyšet, co mi řekne.

Otevřely se dveře a stál tam Florian.

,,Ahoj šípková růženko. Jak ses vyspala?"

,,Bolí mě hlava."

,,Měla by sis dát ten aspirin, který jsem ti tady nechal. Asi chceš slyšet vysvětlení, že?"

,,Na tom není co vysvětlovat."

,,Je. A je toho hodně. Začnu od toho,že tady byl můj strýc. Chtěl mě provdat kvůli obchodu. Já jsem nechtěl a to kvůli tobě. Vymyslel jsem si nějakou Lolu z Indie, abych mohl být s tebou."

,,A to, že jsem děvka....To jsi myslel vážně?"

,,Ne. Jasně, že ne. Jak tě to vlastně mohlo napadnout? Nikdy bych to o tobě neřekl. Mám tě rád."

,,Aha."

Aha? Stupidnější odpověď jsem si vymyslet nemohla. Kdo vymyslel aha?
Však je to úplně debilní směs písmen.

,,Promiň."

,,Ne, měla jsem ti věřit."

Podal mi vodu s aspirinem. Kupodivu mi to pomohlo.

,,Takže to byl celé plán? Dostat mě do té místnosti, aby se mi nic nestalo?"

,,Jo. Bylo to jako kdyby náhodou se něco stalo."

,,Dobře. Teď už to chápu. Promiň, že jsem tě tak obviňovala."

,,Měla jsi na to právo. Můžeme na to zapomenout?"

,,Chtěla jsem ti to taky navrhnout. Takže jako by se nic nestalo."

Usmáli jsme se na sebe. Dal mi pusu na čelo.

,,Chceš něco k snídani?"

,,Ráda si něco dám. Co máme?"

,,Snídaňové menu z mekáče?"

,,Dobrý výběr."

Dala jsem mu pusu na tvář. On vzal situaci do svých rukou a líbal mě na pusu. Zatahal mě za spodní ret a já mu umožnila vstup jazykem do mých úst. Pak se přesunul k mému krku.
Udělal mi cucák. Mě to ale nevadilo, když jsme v tomto domě byli sami.

,,Půjdem pak do bazénu?"

,,Proč ne. Teď se půjdem nasnídat."

Vzal mě do náruče a donesl až do obýváku.