Jen adopce

17.

,,Takže co tady popravdě dělal můj strýc?!"

,,Pane, váš strýc říkal, že hledá tu děvku, kterou bude asi vaše přítelkyně. Na děvku ale vůbec nevypadá, takže nevím co to do něj vjelo. Divné je, že chodil i do místností, kde se nemohla nacházet, protože byly zakódované. Prohledával šuplíky a váš stůl v pracovně, tak jsme ho vyvedli ven. Asi hledal nějaký dokument nebo peníze. Nic nenašel, prošacovali jsme ho. Měl byste si změnit kód na dveřích do pracovny a dávat si pozor na vaší slečnu. Pokusíme se zjistit, co byl účel vašeho strýce. Dáme vám vědět."

Tým bodyguardů odešel.

,,Co budeš dělat?"

,,Změním kódy všude po domě, zavolám sem více bodyguardů, aby nás chránili a to hlavně aby chránili tebe. Nemůžu o tebe přijít. Taky vyhledám pozici mého strýce a zjistím kd něj co nejvíc věcí, buď po dobrém, nebo po zlém. Pak uvidíme, co půjde udělat dál s těmi informacemi, které získáme od mého strýce. To bude asi něco jako prozatímní plán. Jo a ještě tady nechám nainstalovat lepší kamery."

,,To zní jako dobrý plán. Ty máš větší mafii než on, ne?"

,,Ano, pokud si nezískal něčí pomoc. Pořád bych měl mít větší mafii, ale nevíš, co vše lze u mého strýce předpokládat."

,,Nic se nám nestane, že jo?"

,,Ne, nemělo by."

,,Tak to je dobře. Co kdybych se úplně přestěhovala do tvého pokoje? Stejně tam trávím většinu času."

,,To je dobrý nápad. Já půjdu zařizovat věci ohledně strýce a tobě pošlu dva bodyguardy na pomoc se stěhováním."

,,Tak já jdu. Hodně štěstí při zařizování."

Spiklenecky jsem na něj mrkla a šla jsem do pokoje s dvěma gorilami za zády. Snad ten jeho strýc nebyl v mém pokoji a pokud jo, doufám, že tam toho moc nezpřeházel a nezničil.
Spletla jsem se.
Celý můj pokoj byl naruby. Oblečení všude, šuplíky otevřené a i v koupelně bylo všechno poházené na zemi.
Trvalo mi to celý den, než jsem oblečení složila a přenesla ho k Florianivi. Ještě mi zbývala koupelna. Byly vylité i některé šampony a uklízecí přípravky. Uklidila jsem to tam a lahvičky od šamponů jsem naházela do vany, ručníky jsem složila a svoje věci, které byly v pořádku jsem si přenesla do mého nového pokoje.

Byl už večer. Flo pořád něco dělal a z domu bám konečně odešla i uklízecí četa. Všechno se nyní zdálo být ok. Šla jsem si lehnout. Byla jsem strašně unavená, ale nešlo mi usnout. Napsala jsem vzkaz, že jdu do bazénu. Vzala jsem si šampaňské, plavky, ručník a vydala jsem se ven.
Byl teplý večer. Ukázalo se, že psát vzkaz bylo zbytečné. Florian byl na madračce v bazénu a koukal na hvězdy.

,,Ahoj."

,,Jé, ahoj."

,,Můžu si lehnout k tobě na madračku?"

,,Jo jasně."

Připlaval ke břehu a já jsem si přisedla tak opatrně,abych madračku nepřevrhla.

,,Jaká je teď naše situace?"

,,Zítra vyjedeme na výlet za mým milovaným strýčkem a zeptáme se na jeho účel. Bude to dlouhý výlet, až ke Karibiku. Pojedeš se mnou, že jo?"

,,Jojo. Počítej se mnou."

,,Asi se tam pak někde ubytujeme, vem si oblečení navíc."

,,Ok."

Pak jsme si lehli na madračku a koukali na hvězdy. Snad zítřek proběhne v pohodě a my budeme šťastní.