Blue blood - Nothing is a coincidence

Future husband

Týden uběhl jako voda. Všem mužům, které znám byl poslán dopis. Pokud budou chtít, mohou přijít se ucházet o mou ruku. Naštěstí to přišlo jen těm,  kterým je 25 a výš. Kapka naděje, že by se přihlásil i Matthew stále je, ale po tom co se stalo, pochybuji. Od té doby jsme se neviděli. Do školy nechodím. Radši. Nemohla bych se mu podívat do očí. Nemohla bych nic. 
Bylo to lepší, když jsme na sebe jen koukali a nic nebylo. Teď se vše pokazilo. 

Během mého přemýšlení co se stalo, nestalo. Mě vyrušily komorné a donesly mi nové šaty. Krásné tmavě modré šaty. Takové plesové byly. "K čemu potřebuji šaty?,, zeptala jsem se jich. "Také se toho výběru budete účastnit. Budete přihlížet kdo přišel a jak probíhá výběr.,, odpověděla jedna z komorných. 
No to snad nemyslí vážně. Kdyby přišel on, nevím co bych dělala. Utekla? Omdlela? Netuším. 
Obléknu si šaty, hezky mi sedí. Upravím si vlasy do drdolu, a udělám si lehký make-up. Nazuji si stříbrné lodičky a dávám se na cestu. 

Přicházím do hlavního sálu, kde je tak třicet mužů. Některý si ani nepamatuji, že bych je znala. Tím víc se mi nezamlouvá představa, že bych si  někoho takového měla vzít. Koukám všude kolem, ale Matthew nikde. Ale přesto vidím jednu povědomou postavu. Jen se mihne mezi ostatními, takže nepoznám o koho jde. 
Otevřou se velké dveře, vchází pět postarších mužů. Ve věku kolem 50 let. To budou asi ti, co to budou dneska rozhodovat. Prochází kolem mě. Kývnou hlavu na pozdrav. Usměji se a lehce se ukloním. Muži se postaví vedle sebe, jeden z nich začne povídat. "Dobrý den, jsem rád, že jsme se tu sešli v takto hojném počtu. Postupně si Vás budeme volat k sobě. Něco málo nám o sobě povíte. A my se rozhodneme zda-li půjdete do dalšího výběrového kola. Kola budou dohromady 3. Sešlo se Vás tu třicet. Do druhého kola vybereme deset mužů. Do posledního kola půjdou pouze dva. Ti stráví s Katherine pár dní. A podle toho se rozhodneme, koho vybereme. Tak pánové a můžeme začít.,,   dokončí svůj proslov. Muži se posadí a začínají volat jednoho za druhým. Střídají se rychle. Někteří i odchází, tak ti asi do dalšího kola nepostoupili. 
Po hodině už sedí mimo 8 mužů, ti asi postoupili do dál. Ani jednoho nepoznávám. Když v tom slyším známý hlas. Pohlédnu ke stolu a vytřeštím oči. Sedí tam Mike. Cože Mike? To není možný. Vstane, koukne na mne a usmívá se. Pozoruji kam vedou jeho kroky. Jde přímo k těm osmi mužům, kteří už sedí. Už je jen jedno místo volné. Koukám kdo ještě přijde na řadu, nikdo zajímavý tam není, až na jednoho pohledného blonďáka. Stojí až na konci fronty. Počkám si na něj, až bude blíž. Je skoro u mne, ale začne mi volat Alister. Musím odejít. 

Dalších výběrových kol jsem se už nezúčastnila. Měla jsem lekce tance, etikety a stolování. Opět. Celý den jsem se tím zabývala. Hlavou se mi stále honila myšlenka na ty muže. Nevím kdo tam zůstal, koho vybrali.  Docela se toho bojím. Budou tu se mnou dva muži. Několik dní! 

Procházela jsem chodbou a všimla jsem si dvou kufrů. Takže už se rozhodlo. Ti dva jsou tu. Snažím se je najít. Procházím celou budovu, nikde nikdo jen služebnictvo. Vcházím do jídelní místnosti. Jsou tady. Oba se otáčí a já se nestačím divit. Jsem jako paralyzovaná. To není možné. Nezdá se mi to? Spím? Sním? Oba se postaví. "Dobrý večer Katherine.,, pozdraví. "Dobrý ve... večer.,, odpovím. "Pojď si k nám sednout, podává se večeře.,, odpoví jeden z nich. Přicházím a sedám si naproti nim. Stále mám na tváři nevěřící pohled. Naproti mně sedí Mike a Matthew. Oba se na mně usmívají jako sluníčka. Já jsem stále bez emoce. Jen sedím. Po celé místnosti panuje ticho. To prolomí, až služebnictvo, které nese večeři. "Dobrou chuť Katherine.,, řekne Matthew s úsměvem. "Děkuji, Vám oboum také dobrou chuť.,, odpovím. "Dobrou chuť.,, ozve se Mike. 

Po jídle sedíme stále u stolu. Vím, že je to neslušné, ale i přes to si hodím lokty na stůl a začnu povídat. "Takže vy dva jste vyhráli ty kola. Super. Jak Vás napadlo se proboha přihlásit? Tohle nejde. To nemůže fungovat.,, začnu se vztekat. "Já si myslím, že by to fungovalo. A vím, že ty to taky víš.,, odpovídá Matthew. "Za zkoušku nic nedáš.,, řekne Mike. "Tak to si nemyslím, že by to fungovalo Matthew. Za zkoušku nic nedáš? To je tvůj důvod, proč jsi se přihlásil?,, odpovím oboum. Mike jen přikývne. Došli mu slova? 
"Takže jak to bude? Uděláme nějaký rozvrh, kdo kdy se mnou bude? Nebo jste se už dohodli?,, zeptám se. "Zkoušeli  jsme se dohodnout, ale nějak to nedopadlo.,, odpoví mi Mike. "Super, dva chlapi a nedokáží se domluvit.,, chytám se za hlavu. 
"Uděláme to takhle. Miku jdi si vybalit věci. Tvůj pokoj je nahoře po levé straně. Uvidíme se ráno. Já si zatím popovídám s Matthewem.,, řeknu. Mike přikývne. Zvedá se a odchází. Zůstanu s Matthewem sama. "Pojď ukážu ti pokoj, tam si promluvíme.,, řeknu a odcházím. Matthew se rychle zvedá a pospíchá za mnou. Jdeme po schodech, Matthew mě chytá za ruku. Rychle se vytrhnu z jeho sevření. Tohle se mi nelíbí a dávám mu to najevo svým výrazem na obličeji. 

Přicházíme do pokoje, je velký prostorný. Má svou koupelnu, obří postel jako mám já u sebe. Ukazuji, kam si má odložit své věci. Posadím se na postel a pozoruji ho jak si vybaluje. Všímám si každé maličkosti. Odkládá si sako. Je pouze v košili, sluší mu to. Je tak elegantní. Sundavá si i kravatu a rozepíná první dva knoflíčky. Sedím jako přikovaná. Chci se koukat někam jinám, ale nejde to. Přitahuje mě. Když si vybalí všechny věci otáčí se ke mně, přichází, sedá si vedle mě. "Velice pohodlná postel, že ano?,, začíná konverzaci. "Ano, to je,, odpovídám. "Zajímá tě, proč jsem se přihlásil vid? zeptá se. "Tak samozřejmě, že mě to zajímá.,, odvětím. "Po tom, co se stalo posledně, nemůžu přestat na tebe myslet. Furt to mám před očima.,, řekne smutně. "Nemělo se to stát, byla to chyba.,, řeknu. "Neber to jako chybu, mělo se to stát. Kdyby ne nestalo by se to.,, usměje se a přisedne si blíž. Nenápadně se odtahuji. Když v tom se rychle zvedne a stojí naproti mně, a pokládá mě na záda. Sedá si na mne. Chce mě políbit, ale já uhýbám hlavou. Odstrčím ho, začínají mi téct slzy po tváři a tak rychle utíkám z pokoje pryč. 

Běžím tak rychle, nekoukám na cestu. Do někoho jsem vrazila. Byl to Mike. "Omlouvám se.,, povím. Chci ho obejít, ale chytá mě a odvádí k sobě do pokoje. Jsem tak bezmocná, že se ani nebráním. Sedám si na postel, on si sedne naproti na židli. "Co se ti stalo? Proč pláčeš? Matthew ti něco udělal? Já ho snad zabiju!,, začne se rozčilovat. "Ne nic se neděje, nic mi neudělal. Je to na dlouhé vyprávění a nechci o tom mluvit.,, odpovím tiše. Mike se zvedne a sedne si vedle mě. Přehodí ruku přes moje záda a obejme mě. "Chápu to, tak prosím neplakej.,, zašeptá. Jeho hlas mě uklidňuje. Po chvilce je po pláči. Jako by nebyl, neexistoval. Jsem tak uvolněná, klidná, že si na něj položím hlavu. Cítím jak si on opřel tu svou o tu mou. Jen tam sedíme. Je ticho, ale příjemné ticho. "Nevadí, když si narovnám záda?,, zeptám se. "Je to tvůj dům, ty tady smíš všechno.,, usměje se. "To sice ano, ale záleží na tobě jestli ti to nevadí.,, pohlédnu na něj skrz řasy. "Nevadí mi to.,, odpoví. Usměju se a pokládám se na záda. Cítím jak se mi uvolňují. Úleva. 

Po chvilce si Mike lehá vedle mě. Chvíli si povídáme o všem možném. Nikdy jsem neměla možnost si s ním takhle popovídat. Byl to velice příjemná rozhovor. Hodně jsme se nasmáli. Zjistila jsem o něm takových věcí, které bych do něj ani neřekla. 
Začínám být unavená, slušně mu řeknu, že se odeberu k sobě do pokoje a že se uvidíme ráno u snídaně. Nejprve přikývne, ale záhy mě chytá za ruku. Otáčím se, nevím co chce. Přitahuje mě k sobě a dlouze mě políbí. Líbí se mi to, tak v tom pokračuji. Při polibku se vracíme zpátky na postel. Kde mě pokládá na záda. Najednou z polibku je velké líbání. Hladím ho po vlasech, rukou, po zádech. Cítím jeho svalnaté ruce. Nikdy jsem si toho nevšimla. Jeho ruka mi jezdí po těle. Líbí se mi to. Hraju tu hru s ním. Když se mi dostane pod triko, cítím to teplo. Cítím jak mi konečky prstů jezdí po kůži. Neváhám a jako první mu sundávám triko. Mike se toho chytne a začne mne taky svlékat. Najednou jsme oba ve spodním prádle. Pomalu mi dává polibky od rtů na krk, hrudník a zpět. Zvedne mi záda tak, aby mi mohl rozepnout podprsenku, kterou ihned zahazuje pryč. Opět mi začne dávat polibky, tentokrát i na prsa. Je to tak příjemné. Cítím, že to není příjemné jenom mně. Tak se újmu situace já. Chytám jeho hlavu a přitahuji si ho zpátky ke svým rtům. Usměje se. Úsměv mu oplatím a začínám svlékat ten poslední kus látky, který má na sobě. Netuším kdy, ale zjišťuji, že ani já nemám už nic na sobě. Začíná se o mě třít. Oba zasténáme. "Můžu?,, zašeptá. Přikývnu. 
Než se naděju proniká do mě. Cítím, každičký pohyb. Chci to. Chytá mi ruce a dává mi je za hlavu. Jeho tempo se zrychluje. Já se prohýbám, vzdychám rozkoší. Jeho tempo se zrychluje víc a víc. Nepřestává. Otáčí mě na břicho, tady je to ještě více intimní. Mám prohlá záda, jsem zase připravená. Chytá mi vlasy a tvrdě do mě proniká. Neudržím se a nahlas vykřiknu. Vyměníme další čtyři polohy. Já jsem byla hotová tak stokrát. Nakonec se udělal on taky. Oba jsme padli na postel, zpocený. Ale oba jsme věděli, že to za to stálo. Něžně mě políbí a já usínám vyčerpáním. 

Probouzím se časně ráno. Ležím na něčí hrudi. Zvedám hlavu a zjišťuji, že je to Mike. Takže to nebyl sen? Vážně se to stalo?