-22-

406 47 18
                                    




Následující dny, uběhly rychleji než jsem si myslel. Je pátek a já, čekám až zazvoní abych mohl jít na oběd a konečně jít pak domů. Povzdechl jsem si a položil jsem si hlavu na lavici. Pět minut, už jen pět minut.

Hrál jsem si s propiskou kterou mám v ruce, a každou sekundu jsem se díval na hodiny. Učitelka něco mluvila ale já už jí tak moc neposlouchal.

„George?" dobře tohle byla chyba měl jsem jí poslouchat. Zrovna mě vyvolala, a já se modlil aby v tuhle dobu zazvonilo.

„Ano?" nervózně jsem se na ní podíval, a čekal jestli zopakuje otázku kterou mi dala. Učitelka si povzdechla a zavřela oči, pak se znovu na mě podívala.

„Tohle už je po několikáté co nedáváš pozor. V pondělí si tě vyzkouším tak se na to připrav." otočila se zpátky k tabuli a ještě něco rychle vysvětlovala.

Tohle není možný. Praštil jsem rukou do stolu když začlo zvonit. Rychle jsem vstal a běžel jsem ke skříňce. Samozřejmě jsem tak rychle neutíkal, aby mě nikdo nezastavil.

Přišel jsem ke skříňce, a dal si tam učebnice. Vzal jsem si batoh, a chtěl jsem se otočit, kdyby za mnou nestal Dream. Leknutím jsem nadskočil.

„Bože vylekal si mě," dal jsem si ruku na hruď, Dream se zasmál a dal mi pusu. Pak se mi koukl do očí.

„Jsi připravený na víkend?" zeptal se mě když mě vzal za ruku, a šli jsme do jídelny.

„Ne vůbec, asi se budu muset učit protože jsem zase nedával pozor v hodině , a učitelka řekla že mě bude v pondělí zkoušet. Nemůžu za to, že hodina fyziky je nudná, a ona ještě mluví pomalu." protočil jsem očima, a upravil jsem si vlasy které mi spadly do očí.

Dream se zasmál a více mi stiskl ruku.

„Neboj pomůžu ti s tím," řekl, a dal mi polibek na líčko, než jsme vešli do jídelny.

——
Saturday-

„Proč se to musím učit teď, proč ne v neděli?" falešně jsem zabrečel, a podíval jsem se na Dream vedle mě, který se na mě už díval s menším úsměvem.

„Protože se máš naučit šest stránek, a protože si nedával pozor, lásko," pohladil mě po vlasech a vzal si můj sešit.

„Možná se půjdeme teďka projít, aby sis na chvilku odpočinul. Pak se k tomu můžeme vrátit zítra. Stejnak už je sedm hodin." dal mi pusu na čelo, a zvedl se z postele a já s ním.

„Kam jdeme?" zeptal jsem se když jsem za sebou zavřel dveře, a znovu jsem vzal jeho ruku.

Dream pokrčil rameny, „Nevím půjdeme se někam projít." řekl s úsměvem. Přikývl jsem a nechal jsem se táhnout dál.

Došli jsme na pláž kde jsme měli hezký výhled na oceán. Usmál jsem se a běžel jsem si sednou ke břehu oceánu, ale pořád tak abych se nenamočil.

Dream šel za mnou a sedl si vedle mě, přišli jsme čas na západ slunce. I když ty barvy moc nevidím, pořád v tom, vidím krásu. Pousmál jsem se.

„Víš, kdyby ses tady nepřistěhoval, tak bych nebyl tady," řekl Dream po chvilce ticha, zmateně jsem se na něho podíval.

Dream se usmál, a díval se na mě, „Nebyl bych tady, bez alkoholu, bez drog. You changed me George," pořádně jsem se na něho usmál a rychle jsem ho obejmul. On mi objetí opětoval.

„Já děkuji za tebe," odtáhl jsem se a hned jsem mu dal pusu. Polibek mi opětoval, a oba dva jsme se do polibku usmáli.

Tohle jsme si oba dva přáli.
A konečně to máme.

„Miluji tě,"

The end...

________________________________
Words:587

A máme tady konec..

NOVÁ KNÍŽKA SE PŘIPRAVUJE!!

Moc vám děkuji za všechno co jste u téhle knížky udělali. Vždy jste mě podpořili a já měla chuť psát, jen kvůli vám. Moc děkuji 🫶🏼❤️

Můžete mě sledovat, tady na wattpadu aby vám neunikla žádná nová knížka :]

Děkuji moc, Terezka- <3

You changed me /dnf/ ✓Where stories live. Discover now