You changed me /dnf/ ✓

-14-

„Já to viděl!" seděl jsem ve třídě s Karl který mě nepřestane otravovat. Viděl to že mi Dream dal pusu na líčko. Však to nic není. Teda pro mě jo, ale Karl to musím rozmluvit že to nic není a že to byl jen úkol. Povzdechl jsem si.

„Byla to jen flaška. Tak se uklidni, a taky měl v sobě nějaký ten alkohol." šeptal jsem aby nás nikdo neslyšel. A pokud v sobě měl nějaký alkohol tak to nevím, jen si myslím protože přeci vždy pije.

„Jen abys věděl, tak měl jen jednu flašku piva, což je málo takže bych přemýšlel nad tím co říkáš protože jen tak by to nikomu neudělal." řekl pyšně a otočil se k tabuli.

K tomuhle jsem už nic říct nemohl, jen jednu flašku piva. Co se s ním děje? To nevím, jen nechci aby se změnil kvůli mě, ale kvůli sebe. Ale on nepije jen alkohol kouří trávu a cigarety a jestli další nějaké látky tak to radši vědět nechci. Hrubě jsem si povzdechl a začal vnímat hodinu která začla asi před minutou.

----

Hodiny ve škole jsou dlouhé když vás to nebaví, nebo když nic neděláme. Naštěstí tohle peklo už skončilo, a já jdu s úsměvem na tváři do jídelny, potom ještě jedna hodina a můžu jít konečně domů. Vzal jsem si tácek a na to si položil jídlo, a pak zamířil ke stolu kde už seděl Q, Karl, Dream a Sap. S Dream jsem se usmířil ale se Sap to bylo těžší ale nakonec jsem to zvládl, i když to bylo těžké. Ale já ho chápu.

Sedl jsem si vedle Dream, protože vedle Karl seděl Quackity a Sap. Jo ti dva musí být vždy vedle Karl.

„Hi Jorge!" pozdravil mě Q s velkým úsměvem na tváři když měl ruku kolem Karl ramen.

„Hello všichni," pozdravil jsem všechny, a pak jsme začli různé konverzace o blbostech. Bylo to fajn zase sedět všichni pohromadě, i když ještě někde se najde trapné ticho kde ho někdo musí zrušit a začít mluvit o něčem novém.

Oběd skončil rychleji než jsem čekal, a s tím aji poslední hodina. Konečně jsem vyšel z budovy a šel jsem cestou která vedla domů. Dal jsem si do uší sluchátka aby mi cesta utekla rychleji. Stejnak jsem stihl asi jen dvě písničky.

Přišel jsem domů celý unavený, takže jsem si lehl do postele. Nechtěl jsem usnout proto jsem byl na mobilu, ale stejnak jsem usl. Asi na pár hodin, to jsem zrovna nechtěl.

----

Po pár hodinách jsem se probudil když už byla tma. Koukl jsem se na hodiny na mém nočním stolku a uznal jsem že je osm hodin večer. Asi jsem musel být hodně unavenej. 'bože' zamumlal jsem si pro sebe a vstal jsem z postele. Protáhl jsem se, až se mi trošku zamotala hlava. Vyrušilo mě klepání na okno. Šokem jsem se otočil k oknu a více jsem se k němu přiblížil. Všiml jsem si člověka, trošku jsem nadskočil leknutím, ale pak jsem si uvědomil kdo to je, pro sebe jsem se pousmál. Otevřel jsem okno, a nechal osobu aby přišla do mého pokoje. Jen doufat že není opilí.

„Co tu děláš?" otočil jsem se na Dream když jsem zavřel okno. Dream se na mě koukl, potom co si prohlédl můj pokoj.

„Nic jsem se nudil, tak jsem přišel. Ale taky jsem doufal že nebudeš spát." taky že spal. Ale ve správnou chvíli jsem se probudil. Kývl jsem a dál jsem se na něho koukal.

Nastalo ticho, ale ne trapné spíš příjemné. Dream si sedl na postel a já vedle něho. Oba dva jsme chtěli začít konverzaci ale ani jeden nevěděl jakou. Bylo příjemně, a nikdo tuhle chvíli nechtěl zkazit. Dream jí ale přerušil.

„Dostal si někdy svojí první pusu?" oba dva jsme se na sebe koukli, „nepočítá se ta na líčko, to bylo nic." koukal jsem se mu do očí, a on mi.

Tep se mi zrychlil. První pusu jsem nikdy nedostal, vždy se bojím tohle někomu říct že se mi někdo začne smát nebo něco.

Zatřepal jsem hlavou na nesouhlas. Dream přikývl.

„Můžu být já tvoje první pusa?" zeptal se potichu.

____________________________________
Words:686

Omg jsem zpět hellooooooo!!!!

Yes jsem se nudila večer tak tady máte kapitolu. Mám deprese z tábora jinak jsem v pohodě-
Terezka<3