-9-

381 40 4
                                    

První věc co jsem udělal když jsem přišel domů ze školy? Kluci začli hned volat na skupinový hovor, aby jsme si domluvili co budem dělat ve středu, když máme ředitelské volno. Dneska je úterý, takže když si to tak vezmem tak ani moc času nemáme. Protože nám to pořád trvá, než se domluvíme. Sedím u svého stolu, a vytahuju si věci z batohu. A zatím poslouchám kluky o čem se baví. Dám je na stůl a dám je nahlas.

„Tak se třeba můžeme jít někam koupat?" navrhl Sapnap. Kluci byli na chvilku ticho než ho přerušil Dream.

„Ale kam?" zeptal se.

„Amigo! Ani nevíš jestli bude teplo!" zakřičel do mikrofonu Quackity.

„Má být teplo big Q," zahihňal se Karl.

„Hej, George co říkáš?" zastavil jsem se a koukl jsem se na svůj mobil který ležel vedle učebnice chemie.

„Jako plavat? Kam?" nechci jít plavat. Stydím se. Ale ne jen to. Mám aji pár jizev z mé minulosti. Vždy jsem si říkal že to neudělám, ale jednou jsem začal a už jsem nemohl přestat. Ale přestal jsem ale až po roce a půl když mě viděla mamka jak sedím v koutě koupelny a v ruce mám to, čeho se do teď bojím. Nebylo to moc hezký. Ale máma mi pomohla a za to ji jsem vděčný.

„Hej, George? Vnímáš?" vytrhl mě z mých vzpomínek Dream. Opřel jsem se o židli a vzal si mobil do ruky.

„Nechci jít plavat." řekl jsem narovinu. Chvíli bylo ticho než si skoro všichni povzdechli. Moje chyba?

„Tak my půjdem plavat. A ty můžeš sedět na dece a-" než mohl Sapnap dokončit svou větu Dream mu skočil do řeči.

„A vemte nějaký alkoho-" teď jsem ho hned přerušil já.

„Ne!" a zase bylo ticho. Nikdo nic neříkal, jen já jsem se proklínal že jsem to řekl. Šlo slyšet něco jako tlumený smích. Bylo to od Quackity strany. Kousl jsem si spodní ret s nadechl jsem se.

„Chci říct..že s váma nejdu. Nemám na to náladu. Aby pořád někdo pil. Hlavně ty Dream." neměl jsem to v plánu říct. Ale ani jsem moc nepřemýšlel a hned jsem to řekl.

„Cože-?" šel slyšet naštvaný hlas Dream, jak se chystá něco říct ale já to ani nechtěl slyšet, takže jsem ukončil hovor.

Více jsem se opřel o židli, a zavřel jsem oči. Kurva proč já zas. Idiot jsem. Idiot. Idiot. Vypl jsem si úplně mobil, abych nemusel poslouchat zvonění nebo cinkání mého mobilu, jak se mi někdo snaží dovolat nebo mi psát.

Přišla mi do pokoje mamka s talířem v ruce. Usmála se a přišla k mému stolu.
„Tady máš večeři. Vím že nemáš moc rád když máme rodinou večeři protože ti to přijde moc stresující." položila talíř na stůl, a naposled mě pohladila po vlasech a odešla. Povzdechl jsem si a dal si hlavu do dlaní. Horší syn a kamarád být nemůžu. Potichu jsem začal vzlykat, ale to jsem si neuvědomil do té doby než jsem cítil že se mi po tváři kutálejí slzy.

------

Byl jsem v pokoji se svojí sestrou. Ona si kreslila na svojem menším stolečku, a já seděl na její malé posteli s knížkou v ruce. Venku byla zrovna bouřka, a hodně pršelo. Jediného člověka kterého znám a bojí se bouřek je Dream. Taky má strach z výšek ale teďka vím že je sám. Teda s mamkou a s jeho sestrou, ale oni to až tak neví. Ani nevím proč nad ním teďka přemýšlím. Mobil mám pořád vypnutý, a ani jednou jsem se na něho nekoukl. Vždy jsem se zabavil něčím, tak abych na to nemyslel. Buď jsem pomáhal mamce, a nebo jsem si dělal vlastní aktivity. Zavřel jsem knížku a položil jsem si jí na klín. A koukl se před sebe. Mohl jsem jen slyšet zvuk pastelky která kreslila na papíře. Nadechl jsem se a vydechl.

„Půjdu do svého pokoje." Clare se na mě otočila a přikývla. Zrovna udeřil blesk když jsem se zvedl z postele, a začlo pršet ještě víc. Protáhl jsem se a vyšel z pokoje. Bylo něco okolo deváté večer a já šel do koupelny. Udělal jsem si jako každý člověk hygienu a potřebné věci.

Sedl jsem si na kraj postele a vzal si mobil do ruky. Chvíli jsem se na něho koukal, jako kdyby se měl stát nějaký zázrak. Nakonec jsem ho zase zapl. Chvíli jsem čekal než se nastartuje, a pak to tady bylo. Několik zmeškaných hovorů a nepřečtené zprávy. Vymazal jsem si je z  panelu, a ignoroval je. Dal jsme si mobil na nabíječku, a položil ho na noční stolek. Lehl jsem si na postel a přikryl jsem se peřinou. Zavřel jsem oči, se zvukem bouřky a deště v pozadí.

----------------------------------------
Words:775

:]

You changed me /dnf/ ✓Where stories live. Discover now