3

539 32 0
                                    

Ráno jsem se probudil nějak omylem strašně dlouho. Nevím, co jsem dělal, ale nějak jsem si nenařídil žádnej budík, a tak jsem vstával v jedenáct.

Zvedl jsem se z postele a šel jsem dolů.

Už na schodech jsem slyšel i cizí hlas. Krásně znící hluboký a chraplavý hlas.

Na chvilku jsem se zastavil a trošku jsem se ještě připravil, než tam půjdu. Jen si vezmu jogurt a půjdu.

Došel jsem tam a mamka seděla s někým neznámým mužem v kuchyni u stolu, ale asi se chystali o obývacího pokoje.

„Dobrý den, ahoj mami," řekl jsem tišše.

„Lou, to jsi se vzbudil teď?" zeptala se mě mamka.

Slabě jsem přikývl.

„Dobře, tak se trošku prober a potom přijď sem dolů, představím ti tady pana Stylese," řekla mi mamka s úsměvem.

„Dobře," přikývl jsem a odešel jsem s jogurtem do svého pokoje.

Snědl jsem ho docela rychle a přešel jsem do koupelny, kde jsem se začal nějak upravovat, abych alespoň druhý dojem udělal dobrý.

Došel jsem tedy zase dolů a sedl jsem si do křesla v obývacím pokoji s tím, že ostatní seděli na pohovce.

„Ahoj, Louisi, jsem Harry Styles, tvůj nový domácí učitel," usmál se na mě ten muž.

„J-já jsem Louis, dobrý den," vykoktal jsem.

„Lou, domluvila jsem se tady s panem Stylesem, že sem bude chodit každý den v osm a učit se potom začnete někdy do devíti, abys pořád měl nějaký rozvrh na den a abys zase nespal přes den místo noci," řekla mi mamka a poukazovala při tom, jak jsem byl minulý rok ze všeho zmatený a měl jsem úplně převrácené dny.

„Kde se budeme učit?" zeptal jsem se.

„Kde chcete, takže předpokládám, že se budeš chtít učit u tebe v pokoji," řekla mamka a já přikývl.

„Nevadilo by vám, kdybyste se s Louisem učil v posteli? Má ji velkou dost a když jsem se s ním dříve občas učila, tak tam byl nejraději," podívala se na pana Stylese mamka.

„Ne, samozřejmě, že ne. Je to jen na Louisovi, psát bude stejně jen občas, tedy pokud bude chtít. Chtěl bych vše dělat hlavně tak, aby se dobře cítil on," řekl, což mě donutilo zčervenat.

„Dobře. Měli bychom pomalu začít, jestli chceme ještě dnes něco stihnout. Budu dnes muset vyjímečně ve dvě pryč, ale jindy tady budu i déle, pokud by byla potřeba," řekl pan Styles.

„Dobře, klidně jděte. Kde chceš dneska být, Louisi?" zeptala se mamka.

„Chtěl bych být u sebe v pokoji," odpověděl jsem hned.

„Dobře, tak pojďme. Zatím, paní Tomlinson," mávl pan Styles a mamka mu to hned opětovala s velkým úsměvem.

„Tak mě doveď k tobě, ještě to tady u vás neznám," řekl mi a já se hned v,fal po schodech k sobě do pokoje.

Otevřel jsem dveře a nechal ho projít.

„Máš to tady moc hezké, Louisi. Všechno vypadá tak krásně jemně," pozoroval můj pokoj s úsměvem.

„Děkuji," pípnul jsem, tiše si sedl na postel, opřel jsem se o čelo postele a nohy jsem si přikryl peřinou.

„Kam si můžu sednout?" zeptal se mě.

„Můžete klidně na postel, nebo ke stolu na židli, je to na vás," řekl jsem mu.

„Dobře, tak já si sednu teď k tobě na postel," řekl a sedl si vedle mě, což mě donutilo se lehce posunout od něj.

„Ou, promiň, asi moc blízko," začal hned.

„V pořádku," pípl jsem.

„Tak Louisi, řeknu ti jen nějaká pravidla, která bych byl rád, kdybychom je dodržovali. Ze začátku mi prosím vykej, později uvidíme, ale pravděpodobně přejdeme na tykání. Jmenuji se Harry Styles a chci, aby ses cítil dobře, takže se absolutně neboj mi cokoliv říct. Budu tady jak dlouho jen budeš chtít, ale budeme se muset za měsíc naučit docela dost učení, takže to vidím tak na tři hodiny učení denně. Zítra bychom už začli, jestli souhlasíš," řekl.

„Ne, nevadilo by mi to," pověděl jsem.

„Dobře. Chceš mi o sobě taky něco říct?" zeptal se mě.

„Nevím co," pípl jsem.

„A máš na mě nějaké otázky, nebo tak?" zeptal se na další otázku.

„Jen bych se chtěl zeptat, jestli vám mamka říkala o tom, co mi je a tak," zeptal jsem se tedy.

„Nedělej, jako bys byl nějak nemocný. Jsi prostě jen trochu jiný. Ano, tvoje mamka mi to vše řekla a já se to budu snažit respektovat a brát na to ohledy, ale zase nechci, abych ti dával pocit, že jsi nějakým způsobem jiný," řekl a já s lehkým úsměvem přikývl.
.
.
.
.
.
.
Už jsem skoro zapomna, jak úžasní jste! Díky za všechny hvězdičky atd!<3333333

Domácí učitel - Larry Stylinson CZWhere stories live. Discover now