Mumie mezi tulipány (Larry, AU)

33. Aspoň to tak vypadalo

„Dobře, takže jak jsme si to říkali, svoje slovo znáš? A co barva?"

„Ano, kiwi a zelená, Lou."

„Dobře, to je moc dobře, zlato, protože tohle děláme poprvé, tak tě nechám určit si, kolik zvládneš, ano?" Něha, to bylo vše, co v jeho tónu zaznamenal.

Co kdybych se prostě rozbrečel z toho, jak moc tě miluju?

„Myslím, že deset bych měl zvládnout a kdyby to bylo moc, tak mám svoje slovo," usmál se a ohlédl se na svého přítele. Ten vypadal, jako by se psychicky připravoval na to, k čemu právě dostal souhlas.

„Fajn," zamumlal, ale Harry měl pocit, že mluvil víc sám k sobě než k němu. Když se nad tím zamyslel, možná měl říct radši pět, třeba si Louis myslel, že je deset moc a byl to na něj velký tlak nebo- plesk. Kudrnatý zalapal po dechu, když na jeho pozadí dopadla Louisova dlaň.

Byl to úplně nový pocit. Ne že by ho nikdy nikdo neplácl přes zadek, ale tohle byla úplně jiná situace, protože tohle byl trest a byl to Louis a Harry byl neskutečně vzrušený a ta slabounká štiplavá bolest by ho asi normálně nepřiměla vzdychnout, ale vzhledem k tomu že sebou škubl a jeho chlouba se opět otřela o postel, se tomu ani nedivil. Bylo to spojení všeho dohromady. Harry si zatím nechtěl přiznat, že tohle by mohlo být něco, co bude chtít a vyžadovat častěji.

„V pohodě, lásko?" zeptal se Louis, když kudrnatý nic neříkal. Když tohle Harry navrhl, přišlo mu to lákavé, možná i trochu víc než by mělo, ale teď když došlo na lámání chleba, byl z toho dost nervózní, protože mu opravdu nechtěl nic udělat. Když viděl slabounce růžový otisk svojí dlaně na Harryho jemné, mléčné kůži, měl jedině nutkání celou jeho pravou půlku slíbat, jako když se dítěti dává pusa na bolístku. A teď nic neříkal a jeho to přivádělo k šílenství.

„Jsem v pohodě, prosím pokračuj," řekl nakonec. Myšlenky na to, že je asi horší než si myslel, mu chvilku zabraly a on si ani neuvědomil, že se ho Louis na něco ptal. Jeho přítel už pak na nic nečekal a plácl ho rovnou dvakrát. Harry vydal táhlé zasténání a v ten okamžik už mu bylo jasné, že starší pozná, že to bylo právě to slastné. „Lou- uh."

„Tobě se to líbí, sakra, jak má tohle být trest, když se ti to líbí?" řekl Louis nevěřícně. Harry nemohl jinak, když se zadýchaně zasmál.

„Můžu za to snad?"

„Mám něco na jazyku, ale nechci tě tím urazit, protože to fakt nemyslím ve zlém..."

„Tak to zkus, slibuju, že se urážet nehodlám, aspoň ne dřív než mě uděláš," vyplázl jazyk a vysloužil si nové plácnutí. Zdálo se, že se to začínalo líbit i staršímu. Louis se k němu nahnul, aby mohl jen zašeptat.

„Občas umíš být neuvěřitelná děvka."

„Ohhh," protáhl kudrnatý.

„Moc?" zeptal se opatrně jeho přítel.

Harry se opět zasmál. „Ne, je to pravda. Každý den o sobě zjišťujeme něco novýho, ne?" ušklíbl se.

„Nějak moc ti to mluví," plesk, plesk, plesk.

Při šesté mladší zasyčel, ale dalo se to snést bez větších problémů.

„Barva, lásko?"

„Zelená."

Louis ho něžně pohladil v místě, do kterého se strefoval s přesností při každém plácnutí a věnoval růžové pokožce několik motýlích polibků, než mu uštědřil další dvě tentokrát trochu slabší rány. Harry však přesto ucítil v očích slzy.

„Poslední dvě, lásko, jsi v pořádku?" ujistil se modrooký a po odsouhlasení padly poslední dvě rány. Harry zamrkal a po tváři se mu svezla jedna slza i tu ale Louis zaznamenal.

„Lásko, zvládl jsi to. Jsi moc šikovný, Zvonilko. Rozepnu ti ta pouta, aby ses mě tentokrát mohl dotýkat, ano? Vím, že to tak máš radši," řekl a natáhl se k poutům, která rozepl, načež se Harry otočil na záda, hned mu omotal nohy okolo pasu a přitáhl se k němu blíž. Louis se nahnul nad něj a políbil ho, přičemž o sebe otřel jejich vzrušené chlouby a navzájem si zasténali do rtů.

„Lou, prosím už to neprotahuj, chci tě cítit v sobě," zamumlal mladší do polibku. Louis jen souhlasně zamručel, protože už se toho taky nemohl dočkat a protočily se mu panenky, když Harry dodal: „Zvládnu to i hned."

„Určitě?" musel se ujistit, že mladší ví, do čeho se pouští.

„Ano, tak už dělej!" zakňoural a Louis se tedy bez dalšího čekání nebo přípravy rychle potřel lubrikantem a nasměroval se ke vstupu kudrnatého. Ten si jen povzdechl a se slovy - co si člověk neudělá sám - se prudce pohnul proti němu, čímž je oba přiměl prudce vydechnout, když do něj Louis vnikl špičkou.

„Harry!" vykřikl starší, na jednu stranu slastí, ale na tu druhou zděšeně.

„Lou, pohni," zakňučel mladší. Louise nemusel pobízet dvakrát, když neviděl v zelených očích nic než planoucí chtíč, rychle rozpohyboval boky. Netrvalo ani pět minut, než oba vyvrcholili. Louis někde hluboko v Harryho nitru a ten z toho pocitu mezi jejich zpocená těla. Starší ale dobře věděl, že kudrnatý zvládne víc a že i v tuhle chvíli je stále schopný jít ještě nejméně jednou, takže je přetočil tak, že ležel na zádech a Harry seděl na jeho klíně s ním stále v sobě, neuvěřitelně citlivý, ale úplně stejně dychtivý.

„Co myslíš, zvládneš ještě jedno kolo, Zvonilko?" uchechtl se modrooký. Harry začal kroužit boky. Syčení a vzdechy jich obou dusil polibkem, který nepřerušoval, ač se jim brzy hůř dýchalo.

„Oh můj bože." Harry vydal zvuk nápadně podobný vzlyknutí, ale nepřestával kroužit boky.

„Miluju tě, jsi úžasný." I Louis zněl podezřele zlomeně, ale také udržoval tempo, v němž Harrymu vycházel boky vstříc.

„Lou, já už asi-"

„No tak pojď, Zvonilko. Pojď, jenom pro mě," zavrčel starší a oba znovu uviděli hvězdy.

* * *

„Přijdu si hrozně špinavě," šeptal Harry, když se i po dlouhé půlhodině odmítal zvednout a jít do sprchy.

„Upřímně, teď jsi špinavý, ale nejsem na tom líp," zasmál se Louis potichu.

„Kdybych byl holka, tak jsem stoprocentně v tom."

Louis se na něj podíval s obočím vysoko na čele.

„Mám to brát jako návrh, že bychom si měli pořídit dítě?" zamrkal a Harry si podložil hlavu dlaní, aby se na něj mohl podívat.

„A ty bys chtěl?" Louis viděl, jak mu svítily oči.

„No, ještě bych s tím chvilku počkal, ale děti bych chtěl určitě, takže ano, chtěl bych ummh!"

Harry se mu vrhl na rty, jako by snad řekl tu nejvíc sexy věc jakou mohl.

„Miluju tě, Lou," usmál se šťastně a přitiskl se k němu blíž.

„Já tebe taky, Haz, já tebe taky. Budeš ten nejlepší táta na světě, Zvonilko."

„To i ty, miláčku," dal mu pusu na rameno. „A už brzy si to rodičovství budeme moct zkusit až Gemma porodí."

„Ty bys jí to dítě snad i ukradl, kdybys měl možnost!" zasmál se starší a Harry s ním. Jo, jejich budoucnost byla právě teď růžová, aspoň to tak vypadalo.

Opět jako vždy budu moc ráda za jakýkoliv komentář a v příští kapitole se můžete těšit na Ziama, Liamův coming out a samozřejmě i trochu Larryho. ❤
Sejdeme se na Karry! ❤