Mumie mezi tulipány (Larry, AU)

19. Let vážky se zlomeným křídlem

„Oh můj bože," vydal ze sebe Louis zničeně a marně se snažil zastavit třes celého těla. Netušil, jak to Harry zařídil, ale měl pocit, že ještě prožívá orgazmus, ač už se kudrnatý pohodlně uvelebil vedle něj. „Ježiši Kriste, Harry, cos mi to udělal?"

„Hm, nevím o čem to mluvíš," ušklíbl se mladší se šťastným povzdechem.

„Mám pocit, že to pořád trvá, jak je to možný?"

„Možná menší trik, který jsem s tebou ještě nezkoušel, ale jak přesně jsem to udělal ti nepovím, to vím jen já a Dennis, který mi o tom triku řekl," v úsměvu odhalil zuby.

„Dennis? Že mě to vůbec nepřekvapuje, ten je jako chodící encyklopedie o sexu..."

„To je fakt, ale vyzná se, to mu musíš nechat. A těch triků od něj mám víc, kdyby tě napadlo, že už znáš všechno," dloubl svého přítele do tváře a Louis se potichu zasmál.

„To by mě ani nenapadlo, lásko. Ty mě nikdy nepřestaneš překvapovat," políbil ho starší do vlasů.

Harry se spokojeně přisunul blíž, omotávaje paže okolo Louisova pasu. Cítil se teď mnohem líp a strach a nervozita z něj už úplně opadla. Louis se mu začal přehrabovat ve vlasech, což on miloval, takže se jen spokojeně usmál, zavíraje oči.

„Tak přemýšlím, jestli bys měl zájem, kdybych ti i já ukázal něco nového?" zeptal se s ušklíbnutím starší, na co Harryho tělo reagovalo téměř okamžitě husí kůží.

„No proč ne? A odkud máš svoje triky ty?"

„Hm, to bys rád věděl, že?" hravě ho kousl do ušního lalůčku, čímž přiměl tváře druhého mladíka zrudnout a jeho oči se přivřít pod návalem horka.

„Netrap mě," zakňučel mladší.

„Neboj se, dneska ne," usmál se Louis, než úplně celý zmizel pod přikrývkou.

* * *

Jestli měl Isaac někdy svou šťastnou hvězdu, tak pravděpodobně zhasla dřív, než poprvé otevřel oči. Jeho život by se dal nazvat letem vážky se zlomeným křídlem.

Jeho matka, závislá na heroinu, nezvládla porod a zemřela pár minut po té, co se prvně nadechl. Své dva sourozence a otce nikdy nepoznal, sourozenci už byly v dětském domově a otcovo jméno nikdo neznal, asi ani jeho matka.

Další zastávka na jeho neslavné cestě životem byl kojenecký ústav a později dětský domov, odkud se dostal k pěstounské rodině. Kdyby si někdo býval byl myslel, že od té chvíle byl jeho život zalitý sluncem šeredně by se pletl. Jeho pěstouni měli v péči ještě další čtyři děti, které ho od začátku nenáviděly a dávaly mu to jasně najevo. Nenáviděl to. Nenáviděl sebe a to se později promítlo v jeho psychice i na těle. Utekl, jakmile mu bylo patnáct, mohl se sám nějak protlouct a našel útočiště až v místě, kam by za normálních okolností nikdy nevkročil.

V podniku The Queen's Head, kde svůj pobyt platil, jak bylo ve zdejších podnicích zvykem a byl jako jeden z nejmladších chlapců taky jedním z nejžádanějších, což občas nebylo vůbec jednoduché nebo příjemné, ale majitel podniku si „svoje zboží" chránil, takže k němu se nedostal nikdo, kdo by ho mohl nějak ohrozit. Vydržel tam dva roky, za které si našetřil dostatek peněz, aby mohl jít dělat, po čem vždy toužil. Majitel se s ním loučil, jen velmi nerad, ale pustil ho. Když by se teď na tuhle etapu života díval zpětně, asi by ji považoval za jednu ze šťastnějších, ač by to hodně lidí nepředpokládalo.