Přistěhovala si se se svým strýcem do malého městečka jménem Hawkins. Jmenuješ se Y/N a nastupuješ tam na střední školu kde potkáš chlapce se kterým se opravdu velice sblížíš. Jenže v městečku se dějí opravu zvláštní věci a tobě se začnou vybavovat...
Před chvílí si dorazila domů, tvůj strýc není doma takže si mohla proklouznout do svého pokoje v klidu. Se svým strýcem nemáš moc dobrý vztah, nenávidí tě ale ty nevíš proč. Jediné vysvětlení, které se ti dostalo byla věta, která se ti pořád opakuje v hlavě. ,,Je to jenom tvoje víno, si zrůda." Ten okamžik máš dost v mlze, ale tu větu slyšíš zřetelně. Nevíš kde se tvůj strýc právě nachází ale z kuchyně si ukládá nějaké sušenky, pro případ že by se vrátil a ty bys měla Tvůj pokoj stále rozestavěný a tak se ho rozhodneš zkulturnit než pro tebe přijede Eddie.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Stalo se z toho něco takového (odmyslet si toho člověka na posteli). Na zeď sis dala své kytary a po stěnách plakáty. Je to přesně ten styl co máš ráda. Za chvíli bude šest a tak se jdeš připravit. Vezmeš si na sebe viz.media až na ten skateboard, karty, colu a nášivky ok?
Za chvíli by pro tebe měl Eddie přijet ale tvůj strýc už se vrátil domů, jelikož s ním omezuješ veškerý svůj kontakt a nato abys došla k hlavním dveřím musíš projít kolem něj. Takže to vezmeš oknem. Si tady deset minut před určeným časem a tak si zapneš walkmana a pustíš si tam AC/DC, sedneš si na schody před domem a zavřeš oči. Tolik si se zaposlouchala a nevnímala okolí když v tom ti někdo poklepal na rameno. Ty si se samozřejmě jako každý lekneš. Otočíš se na danou osobu a není to nikdo jiný než Eddie. ,,Bože víš jak jsem se lekla, to mi už nedělej!" Zpražíš ho pohledem a přitom se zvedneš ze schodů. ,,No i když se mi líbí že si mě nazvala bohem ale já se fakt snažil upoutat tvou pozornost abychom už jeli, jen tak mimochodem už teď jdeme pozdě krásko." Oznámí a už si to štráduje k autu, a ty ho jak ocásek následuješ. Nasednete do auta a vyjedete. Cestou dost nasměješ protože Eddie začne napodobovat hlas Jasona.
Dojedete před školu a když se pokusíš vystoupit z auta tak ti Eddie otevře dveře. ,,Ach ty gentlemane." Zasměješ se a vystoupíš. ,,Tak pojď nebo začnou hrát bez nás." Taky se zasměje a na to rozeběhnete. Dorazili jste před dveře oné místnosti kde se to má údajně hrát a vstoupíte. Eddie tě všem představí a začnete hrát.
Hru sis moc užila, dlouho si se takhle nebavila a než si se nadála už jste balili. Zrovna si sbírala papírové krabice od pizz když v tom k tobě přistoupil Dustin, doufáš že sis to zapamatovala správně. ,,Takže ty a Eddie?" Zeptá se tě. ,,Ne jsme jenom kámoši." Opáčíš není totiž jediný kdo se tě dneska už zeptal. ,,Jo jasně uvidíme za pár týdnů jinak zejtra ve škole." Řekne, odejde a tebe tam nechá stát jak solnej sloup. Zatřepeš hlavou a pokračuješ v úklidu. Všichni už odešli jsi tam jenom ty a Eddie. ,,Tak já myslim že už můžem jet ne?" Zeptá se tě a ty odpovíš že ano a tak vyrazíte k autu. ,,Bylo to moc fajn díky Eddie." Poděkuješ. ,,To samí taky jsem se tak dlouho nebavil Y/n."
Eddie tě odvezl před dům, moc jste se nebavili protože si pomalu usínala. Jako rozloučení si ho objala a popřála mu dobrou noc. Do svého pokoje si vlezla oknem, nechala sis jej totiž otevřené a připravila se ke spánku. Byla si dost unavená a tak jsi usla do pár sekund
Duha, křik, laboratoř, krev tečící z nosu, 009. Pořád dokola nemůžeš spát ty obrázky ti proběhnou pokaždé před očima. Si celá zpocená a špatně se ti dýchá. Pálí tě zápěstí na pravé ruce ale když se na něj podíváš tak tam je pouze zarudlá kůže. ,,Co se to sakra děje?" Zašeptáš zoufale do tmy.
Zdravím mám tady pro vás pár informací.
1.Začátek se odehrává dva měsíce před začátkem čtvrté série.
2. Omlouvám se za to že jsem nevydala kapitolu dřív ale znáte to léto. Výlety a hlavně to vedro takže pak se nechce nic moc dělat.
3. Bude to o hodně jinačí než seriál a konec se rozhodně nebude shodovat s originálem.
Jinak budu ráda za hvězdičky a komentáře. Nezapomeňte mě sledovat. Tak zase u nové kapitoly pa!
