Křída, prach a led - Genshin Impact

[13] - Proč Khaenri'ah?

,,Když nedokážeme přivolat draka k nám, půjdeme my za drakem."

,,Chtěla jsem říct něco podobného, ale řekl jste to dřív. Děkuji."

Venti přihlížel, jak se cestovatelka snaží s Jean a Dilucem vymyslet, co dál.

Bylo nebezpečné nechat draka znovu zaútočit. Riskovali by tak zranění dalších lidí a možná i úmrtí. A to se nesmělo stát.

,,Myslím že už to nepůjde jinak. Jak se ale chcete dostat přes bariéru, kterou má údajně kolem oblasti, kde přebývá?" Zeptala se tiše Lumine.

Bard se konečně odvážil promluvit: ,,To nechte na mě. Vím jak je ta bariéra postavena, stejně jako vy všichni nejspíš už znáte mou pravou identitu."

,,Zvládneš to? Jsi zraněný- měli bychom pár dní počkat." Strachovala se Cestovatelka.

,,Ne. Pro lidi Mondstadtu a pro čest této země musíme vyrazit hned."

,,Celý areál hnízda Dvalina je pokrytý skrýšemi monster a různými skládankami. Dostat se na samý vrchol bude trvat dlouho, ale zvládneme se tam dostat. Jinak to nejde."

◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇

Ten jed...ničí tělo toho, kdo jej využívá.

Zlatá alchymistka nechala obě nádoby na místě a zvedla se z místa.

,,Vysvětlím ti to celé za chvilku. Jen se nejdřív přesuneme do dalších částí mé pracovny a nakonec ještě ven...je to na delší dobu."

,,Mně nevadí čekat." Odvětil Projekt.

,,Tak následuj přesně kudy půjdu. Konec cesty je mírně...chaotický." Rhine se zasekla na konci věty. Bylo poznat že bojuje s významem věty a přemýšlí jak to vyjádřit.

Otočila se na podpatku nízkých bot a klidným krokem se začala proplétat zdánlivým chaosem někam dozadu na druhou stranu celé gigantické místnosti. Albedo jen těžko stíhal její tempo, nechtěl nic rozbít a tak postupoval pomaleji.

Na chvilku se mu ztratila z očí za rohem regálů plných tuctů knih. Některé byly ošuntělé a v koženém obalu, jiné zase novější a neměly roztřepené vazby.

A za tím vším se skrývala průrva v podlaze.

Byla to díra, které nebylo vidět na dno a co se šířky týče měřila odhadem čtyři metry v průměru. Byla nepravidelná, nešlo ani o dokonalý kruh a tvar měl i daleko od čtverce.

Vnitřek průrvy vypadal jako stará roura. Černé zdi se leskly vlhkem a tekla po nich voda.

,,Možná jsi to už odhadl...míříme tam dolů." Rhine poukázala bradou dopředu do díry.

Rhine otráveně vydechla: ,,Nemám tohle ráda ale jinak se tam nedá dostat."

Jen co to dořekla, udělala krok vpřed a její štíhlé tělo přepadlo dolů. Ozvalo se jen zasvištění vzduchu a třepotání pláště. Pak zmizela.

Co tam skrývá? Týká se to nějak jedu Bratra a Durina?

Ten pouhý jeden krok se najednou zdál býti nemožným úkolem.

Proč bych jí měl nedůvěřovat? Stvořila mě a ještě přede mnou bratry.

Ale na druhou stranu, proč bych jí měl věřit? Podle zpráv Mondu jsem ji já zabil, na což si nepamatuji. A ten fakt že tu je a mluvila se mnou...ukázala mi co se tu děje...

Nadzvedl levou nohu a se stále smíšenými pocity se nechal gravitací vtáhnout do roury.

Při pádu stále nabíral rychlost. Kolem uší mu svištěl vzduch a švihal ho do tváře. Čechral jeho husté vlasy. Třepotal pláštěm, který původně patřil Aetherovi ale vzhledem k tomu že jeho staré oblečení se přirozeně zničilo když převzal svoji původní podobu dospělého jedince měl "půjčený" tenhle.