life without a mask // dreamwastaken

5.

Ráno mě probudilo mňoukání mého čtyřnohého miláčka. I když to stvoření miluju víc než cokoliv jiného, kvůli ní jsem nevstávala. Šla jsem spát pozdě, hlavně protože jsme si s klukama udělali filmový večer a šli jsme spát až k ránu. 

Patches skočila k nám do postele a začala se tulit nejdřív ke mně a pak ke Clayovi. Ten zamrčel a otočil se k ni zády. Nejspíš se ji to nelíbilo a dál ho otravovala. 

,,Patches, nech mě spát," zamumlal. Začala mňoukat mnohem víc hlasitěji než před malou chvíli, když mě probudila. ,,Claire, prosím, můžeš zjistit co chce? Já bych ještě rád spal." řekl poněkud nevrle můj spoluležící. 

,,Je to tvoje kočka, starej se," poslala jsem ho slušně do háje. Už jsem pomalu opět usínala ale zvonění mého telefonu mi to taky nedovolil. Copak nemám právo na více než pět hodin spánku? Podívala jsem se na displej a proklínala ono jméno které je na obrazovce. Máma. 

,,Doufám, že někdo umřel," ani jsem neřekla ahoj. Chtěla jsem momentálně jenom spát. 

,,Promiň zlatíčko, probudila jsem tě? Jen mám cestu kolem tak jsem si říkala, že bych se mohla stavit. Koupila jsem ti tvou oblíbenou kávu," slyšela jsem její radost v hlase, proto jsem ji řekla jen ať mi dá pár minut a ať přijde. Snad mě káva aspoň malinko probere. 

Rychle jsem se převlékla, ukradla Clayovi mikinu a čekala až mi přijde zpráva od mamky, že už je před domem. Kdyby zvonila, probudila by Claye a Nicka a kdyby klepala, nejspíš bych ji ani neslyšela. Když ona očekáváná zpráva přišla, šla jsem přivítat mamku. Sedly jsme si do kuchyně ke stolu. Mamka vypadala, že měla dobrou náladu, nejspíš dvojičata nezlobí, hlavně Theo teda a asi ji to v životě klepe. 

Máma mi vyprávěla co všechno se odehrálo od chvíle co se řešila šikana ve škole. Theo se od té doby malinko zlepšil v učení a Amber.. Má ve svém životě větší kruh kamarádu, což je skvělé. Taky co jsem pochopila, moje maminka potkala nějakého nového ctitele. Teda podle všeho jsou to staří známi, jen se potkali po dlouhé době a šli spolu na večeři. A z večeře se stala delší noc ale detaily jsem vědět nepotřebovala. 

,,Jo, abych nezapomněla, když už jsem tady. Pamatuješ si pana Daviese?" zeptala se s nadšením. Jasně, že pamatuju, byl to náš soused, když jsem byla malá, neměla jsem ráda jeho děti. Na její otázku jsem přikývla kladně. 

,,Vyprávěla jsem mu, že by jsi se chtěla přestěhovat i s klukama do většího domů, tak mi ukázal pár fotek jednoho fakt hezkého domu. Dole máš obývák, kuchyň a další obývák a menší místnost se záchodem, ale nahoře máš asi 3 další pokoje se dvěma koupelnami, na fotkách to vypadá úžasně. Slíbil, že se pokusí dům co nejdéle zdržet od zájemců, pokud se nerozhodnete," nad jejím nadšením jsem se musela usmát. Jasně, že s klukama hledáme něco většího, už jenom protože tady bude George a Karl sem občas chodí, ale asi ten barák bude moc velkej, z toho bychom rovnou mohli udělat hotel. 

,,Maminko, mockrát děkuji za tvoji snahu, ale o barák se stará Clay a kdo ví, možná už nějaký našel, moc jsme o tom teď nemluvili," byla jsem vděčná za její snahu, opravdu. Jen ta představa, že bych se měla probouzet jinde, zvlášť v baráku, který bude nejspíš dvakrát větší než tenhle.

,,O čem jsme moc nemluvili?" objevil se v kuchyní rozespalý Clay. Vlasy měl do všech stran, hlas ještě malinko nakřáply, takže se pár minut dozadu probral a asi z důvodu, že ho to malé ukňourané stvoření nenechalo pořádně spát. 

,,Máma našla nějaký dům," odpověděla jsem stručně. Clayovi vlastně řekla to stejné co mně ale jemu se ten barák líbil, takže jednu z prvních věci co udělal bylo, že se začal dívat na fotky. Je opravdu hezký, o tom žádná ale copak se chystáme na Floridu přestěhovat všechny DSMP členy? Dokážete si představit Tommyho a Claye v jednom baráku? Mé uši trpí už jen při té představě. Já trpím už jenom z toho jak si povídají na Discordu. 

Když se k tomu všemu připojil i Nick, napůl ještě spal, když přišel mezi nás ale jakmile viděl fotky nového domu do kterého se budou chtít nastěhovat, probral se během vteřiny. Nechala jsem je ať si to vyřeší a sebrala se do obýváku. Do toho baráku můžu přestěhovat další tři dsmp členy proboha! Bude se sem stěhovat jenom George, ne další tři lidi. Navíc tenhle dům mám ráda. Je to náš první dům který jsme si mohli koupit a když se sem přestěhoval Nick? Občas je to tady šílené jenom takhle ve třech ale byl to náš první společný domov. Spousta úžasných vzpomínek je jenom z tohohle místa. Jako například můj a Nickův cook stream, kdy jsme zkoušeli dělat palačinky a spousta surovin byla na našem oblečení než ve směsi palačinek. 

Házíme po sobě spoustu jídlem, já vím, což je hlavní důvod proč si jídlo raději objednáme než uvaříme ale je to úžasná vzpomínka. Nebo když jsme si zkoušeli udělat bazén vzadu na zahradě. To dopadlo taky strašně ale je to vzpomínka na kterou se jen tak zapomenout nedá. Nebo když jsme se s Clayem vzali. Ne doopravdy.. Všichni tři jsme si dělali srandu jaké by to bylo kdybychom s Clayem opravdu měli svatbu. Nick si zahrál na oddávajícího a svou řeč improvizoval. Takže jsme se vlastně neoficiálně vzali uprostřed obýváku a svatební noc byla úžasná. Jeli jsme do mcdrivu  a objednali si tolik jídla, že jsme to všechno měli ještě na dva dny. Když nad tím tak přemýšlím, neměli bychom utrácet tolik za to jídlo. 

,,Musím běžet do práce, dejte mi pak vědět jak jste se rozhodli. Líbám a papa," Slyšela jsem mámu z předsíně. Řekla to dostatečně nahlas takže jsem ji mohla slyšet až do místnosti, kde jsem se nacházela. 

,,Na to, že je ten dům tak velký, je celkem za slušnou cenu. Co myslíš Claire?" zeptal se Clay s tabletem v ruce. Už chtěl otočit tablet ke mně, ale v ten moment jsem se zvedla se slovy: ,,Moje peníze to nejsou, dělej si co chceš," vzala jsem si Patches a šla nahoru do pokoje.