Růže Prokleté kvítí ✔️

11...

Draco:

Když Hermiona zmizela do jedné uličky té krásné knihovny tak jsem se otočil na Reguluse a řekl:,, Regulusi chci se zeptat jak jsi ji našel a co se stalo?" a Regulus si povzdechl a ukázal na nedaleké pohovky aby jsme se posadili a aby mi to mohl říct a tak jsme se vydali a posadili jsme se.

Když jsme se posadili tak se Severus nadechl a začal vyprávět, řekl mi že jednou když šel z práce pozdě domů tak uslyšel vlky a když tam došel tak viděl že je tam dívka v nebezpečí a tak ji zachránil ale poznal že je to Hermiona a ta ho taky poznala, tak radši zmizel aby ho neviděla ale ona si našla cestu k němu.

Potom druhý den za ním přišla že mu chtěla zavázat rány co mu spůsobil jeden ten vlk ale pak že ho prej políbila, což mě docela překvapilo a hlavně to že když uekla druhý den se vrátila pro batoh tak se s ním spřátelila a dnes že měla přijít ale pak ji napadl ten chlap.

No tak tohle jsem nečekal ale něco mi dávalo najevo že by Hermiona mohla zlomit Regulusovo prokletí a tak jsem se rozhodl že je zkusím dát dohromady aby se z něj stal normální člověk a mohl žít normální život s ženou a možná i s malými dětmi.

Potom jsme si povídali normálně co se děje v kouzelnickém světě o tom že se ředitelkou školy stala Minerva a že já jsem se stal ministrem kouzel načež mi Severus pogratuloval a popřál že mi přeje hodně štěstí do budoucna za což jsem mu poděkoval a povídali jsme si dál.

Regulus:

Po chvíli co jsme si povídali se k nám přidala i Hermiona s hromadou knížek v náruči a já jsem se musel držet abych jsem se nerozesmál ale udržel jsem se, Hermiona si sedla vedle nás a rovnou se začetla do knížky s nápisem" Lektvary všech zemí" a já jsem se usmál protože se mi líbilo jak je nadaná na lektvary jelikož já je také miluju.

A tak jsem se pustil do rozhovoru o Dracovímu otci který je v Azkabanu a pak asi po dvou hodinách jsem se podíval na hodiny a zjistil jsem že je skoro 10 večer, tak mě něco napadlo a řekl jsem:,, Draco, Hermiono co byste řekli kdyby jste tu přespali je už pozdě a já bych byl rád kdyby jsem tu měl někoho na povídání co vy na to?".

A potom co jsem to dořekl tak se na mě podívali a v jejich očích byli vidět jiskřičky a hned na to současně přikývli a já jsem se musel usmát nad tím že souhlasili. Potom jsem Hermioně řekl že si může vzít knížky sebou a že si můžou vybrat pokoj a s tím jsme se vydali na chodbu směrem pokoje pro hosty... .

______________________________________________

takže moji milí je tu další kapitola a já doufám že se líbila. Miuza121💜