Růže Prokleté kvítí ✔️

10...

Draco:

Dnes jsem vyrazil na návštěvu ke svému příbuznému Regulusovi který byl vykázán z kouzelnického světa a přeměněn na monstrum ale mě to vůbec nevadí a navíc já jsem už dávno změnil názor na mudly a hlavně na jednu holku a tou je Hermiona Grangerová ona jediná mě pochopila protože jednou zjistila proč jsem byl smrtijed.

A ona mi odpustila a pomohla mi se postavit na vlastní nohy a postavit se svému otci a pánovi Zla a díky tomu jsme mohli vyhrát a já jsem si řekl že ji budu chránit a tak jsem se dnes vydal na dvě návštěvy nejdřív za Regulusem a pak za Hermionou.

Procházím se tím krásným lesem když v tom uslyším nářek a volání o pomoc a tak jsem se rozběhl tím směrem, když jsem tam dorazil tak jsem ztuhl hrůzou protože jsem spatřil Hermionu a na ní se sápe nějaký cápek který mi byl trochu povědomí ale to je teď úplně jedno jelikož jsem začínal vidět rudě a tak jsem bez váhání vytáhl hůlku a toho chlapa omráčil a svázal.

Hned jak jsem se ujistil že je dostatečně svázaný tak jsem se vrhl k Hermioně a v náruči jsem ji začal uklidňovat ale neuběhlo ani 5 minut a už se tu objevil Regulus  který se hned ke mě vrhnul a vzal si Hermionu do náruče a společně jsme ji odnesli do panství, když jsem se ujistil že bude v pořádku tak mě Regulus poprosil abych se zbavil toho hajzla co ji napadl a já jsem s radostí odešel za tím hajzlem ale když jsem tam dorazil tak už tam nebyl.

A tak jsem se se zklamaným pohledem vrátil za nimi... .

Regulus:

Konečně se mi ji podařilo uklidnit zrovna ve chvíli kdy se vrátil Draco se zklamaným obličejem a já pochopil že utekl, ale teď mi to bylo jedno protože Hermiona je v pořádku a tak jsem se odhodlal a zeptal se:,, Hermiono už je to v pořádku už ti nikdo neublíží tak prosím řekni co se stalo uleví se ti ".

když jsem to dořekl tak jsem ji položil vedle sebe a potom jsem se zvedl a sedl si na zem naproti ní a čekal jsem jestli něco řekne, už se nadechovala že něco řekne ale pak se ji zase roztekli slzy a začala se omlouvat ale já jsem řekl že se nemá za nic omlouvat že za to nemůže ale pak mě něco napadlo.

Pohladil jsem ji po vlasech a pak jsem řekl:,, Hermiono mám pro tebe malé překvapení tak jestli chceš tak pojď se mnou" na to se mi podívala do očí a pak s malým úsměvem přikývla a tak jsem ji pomohl vstát a pomalu jsme vyrazili společně s Dracem na jedno místo které se jí bude určitě líbit, do mé knihovny.

Došli jsme až k jednim dvojitým dveřím z krásného černého bohatě vyřezávaného dřeva, a potom co jsem se podíval na Hermionu tak jsem ji pobídl aby je otevřela načež to udělala.

Hermiona:

Když jsem se uklidnila tak jsem se společně s Regulusem a Dracem vydala k jednim dveřím a když mě pobídl abych je otevřela, když jsem je otevřela tak se mi zatajil dech... byla to přenádherná a obrovská knihovna a pro mě to byl jako sen tak krásnou knihovnu jsem nikdy neviděla a bylo tu tolik knih.

Byla jsem úplně omámená a pomalu jsem vstoupila dovnitř a zatočila se dokola abych si to celé prohlédla a potichu jsem vydechla :,, je to tu překrásné...." A potom jsem pohledem spočinula na Regovi který pak řekl:,, Jestli se ti líbí tak jsou tvoje Hermiono " a já jsem nemohla uvěřit tomu co právě řekl a tak jsem se rozběhla a skočila mu okolo krku a přitom jsem řekla:,, Děkuju Regulusi to je ten nejkrásnější dárek co jsem kdy dostala".

A potom co jsem se odtáhla a šla si to tu prohlédnout... .

----------------------------------------------------------------

Takže je tu další kapitola a já doufám že se líbila a doufám že se bude ještě líbit.
Miuza121💜