Růže Prokleté kvítí ✔️

7...

Hermiona:

Když řekl tu větu o tom jaké to je přijít o přátele tak mě to ranilo ale zároveň jsem byla ráda že ví jaké to je přijít o přátele a tak ani nevím proč jsem se k němu nahnula a spojila naše rty v polibek který trval jen pár sekund protože jsem si hned uvědomila co jsem to provedla tak jsem se rychle odtáhla a vyběhla ven z panství a přestala jsem běžet teprve když jsem byla před svým domem.

A taktéž jsem si uvědomila jednu věc že jsem si na panství zapomněla batoh ale díky bohu jsem měla mobil a klíče vždy u sebe a tak jsem se rozhodla že se tam stavím zítra ale nějak aby mě nezastavil a tak jsem celá zmožená vešla do domu a ulehla do postele.

Ráno:

Hermiona:

ráno jsem se vzbudila a potom co jsem se podívala na budík tak jsem úplně vylétla z postele protože bylo půl jedenácté ale pak sem si uvědomila že je víkend a tak jsem si oddychla a vydala jsem se směrem do kuchyně kde jsem si udělala snídani a potom co jsem se oblékla a učesala jsem se vydala směrem panství.

zase jsem šla podle značek které jsem si udělala po chvíli jsem spočinula v tváří tvář panství kde bydlí Regulus Black, a pomalu jsem přistoupila ke dveřím a přitom jsem si dávala pořádně pozor aby mě neviděl.

Potom co jsem vstoupila dovnitř tak jsem velmi potichu šla až do obýváku abych našla svůj batoh který díky bohu ležel na svém místě a tak jsem došla až k pohovce kde jsem ho zanechala a chtěla jsem se ho zmocnit ale pak mě někdo chytl zezadu za ruce a já věděla že je zle.

Regulus:

Bylo ráno a já jsem se probudil v 10 hodin a tak jsem se šel převléct a umýt, když jsem hotový tak jdu dolů po schodech samozřejmě svojí typickou tichou chůzí kterou jsem chodil vždy na škole si všimnu že vchodové dveře jsou otevřené a tak jsem zbystřil protože o mém domě nikdo nevěděl jediný Draco Malfoy který za mnou občas přijde.

A tak jsem se vydal do obýváku kde jsem spatřil osobu v černé mikině, ale neviděl jsem ji do očí a tak jsem udělal první věc která mě napadla chytil jsem ji zezadu a  pak jsem ji pohodil obličejem na zem a ruce jsem ji zatočil za záda aby mi neutekla.

Ale pak co jsem to udělal tak jsem najednou uslyšel jak ta osoba pláče a hned jsem věděl kdo to je... byla to Hermiona její pláč bych poznal kdekoliv protože když jsem byl ještě na škole tak jsem zjistil že ji umřeli rodiče při autonehodě a ona plakala celou noc v jednom výklenku a ten její usedavý pláč si pamatuju do dnes.

---------------------------------------------------------------------------------

Takže je tu další kapitola a já doufám že se líbila Miuza121💜