Ametystové oči ( Twilight sága )

Před třemi roky část 13.

" A kdy se to zlepšilo ? "

" Poté co jsem zdrhnul, vydal se do světa. Až poté mi došlo, že je pro mě nejdůležitější má rodina. " ( Edward )

" Ty jsi vyrazil cestovat ? "

" ano " ( Edward )

Najednou jsem se zamyslela. A Edward se zaseknul a podíval se na mě.

"Ne, Terro, takhle jsem to nemyslel. " ( Edward )

" Ale já ano, vyrazím cestovat "

____-------____-------___----____-------____-----____-----____------____------___----____------____----

" Ty chceš cestovat ? " ( Carlisl )

" Ano "

A Carlisl si mě zvědavě prohlédnul.

" Terro, nedávno jsi prošla proměnou a hned chceš někam vyrazit ? " ( Carlisl )

" Budu opatrná "

" A proč chceš odcestovat ? " ( Carlisl )

" Celých dlouhých sedmnáct let jsem žila v tom samém městečku, nic jsem nepodnikala, jenom chodila někdy k řece a teď můžu začít nový život, ale chci se taky více poznat, chci zjistit kým můžu být "

A podívala jsem se mu do očí.

" Slibuju, že se vrátím. Jenom, potřebuju čas si všechno zpracovat a uspořádat si vlastní život. "

" Zatím jsi nepotkala ani člověka, nemůžeme tě pustit hned cestovat, nevíš co to s tebou udělá " ( Carlisl )

Esme ho chytila za rameno a podívala se mu do očí.

" Ona to zvládne Carlisle. Postavila se za tebe a bojovala, když byla u Volturiů. Zvládne víc než si myslíš. " ( Esme )

A s úsměvem se na mě podívala.

Carlisl odešel a já tam zůstala stát.

" Neberte to zle, nechci vás hned opustit, vypadá to, jako kdybych vás využila, ale teď když mám konečně možnost objevit svět, proč se tomu bránit ? "

A podívala jsem se po všech.

"Stejnak se jednou vrátím, jako Edward. "

Carlisl se vrátil z pracovny a něco nesl, malou krabičku.

"Chtěl jsem ti to dát někdy později, ale když chceš odjet, tak tady máš něco, co ti nás bude připomínat " ( Carlisl )

A podal mi krabičku a já ji otevřel. Byl tam náhrdelník s erbem.

" Co je to za erb ? "

" erb naší rodiny, tvojí rodiny, Terro Cullenová. " ( Carlisl )

" Vy mě zvete do vaší rodiny ? "

A všechny jsem si je prohlédnula. Nasadila jsem si erb na krk.

"Já ...nevím co mám říct. "

" Nic říkat nemusíš " ( Alice )

" Kdy máš v plánu vyrazit ? " ( Jasper )

" Mám to v plánu hned co se s vámi rozloučím. "

" Nechceš to nechat na zítřek ? " ( Emmett )

" Čím dříve vyrazím, tím dříve se i vrátím. "

" Dobře děláš, my ostatní už jsme zamrzly. Ale ty máš volnost, objev celý svět " ( Rose )

A usmála se na mě.

" Díky Rose "

A prohlédnula jsem si erb.

Podívala jsem se na hodiny.

" Měla bych vyrazit, nebo mi ujede autobus. "

A všechny jsem si prohlédnula a Esme mě pevně objala.

" Hlavně opatrně " ( Esme )

A přestala mě objímat a vystřídala ji Alice.

" Víš o tom, že jestli se něco stane tak to uvidím, že jo " ( Alice )

" Tak na mě dávej pozor "

A přestala mě objímat.

" Ne že se tam někde zabouchneš " ( Emmett )

" Díky Emmette, vážně dobrá rada " 

" Hodně štěstí " ( Jasper )

A usmála jsem se na něj.

" buď opatrná, po celém světě jsou upíři z rodu Volturiů a tvého daru by mohli zneužít, ale hlavně nezapomeň kdo jsi " ( Carlisl )

A já se na něj podívala.

" Proto budu cestovat, abych zjistila, kdo doopravdy jsem "

A usmála jsem se na všechny.

" A možná pošlu i pohled "

A mrknula jsem na Emmetta a vyšla jsem před dům a všichni mě následovali.

Vyšla jsem rázným krokem k lesu, ale ještě jsem se otočila.

" Mám vás ráda "

A upíří rychlostí jsem vyrazila pryč.

Ahoj, doufám, že se vám dnešní kapitola líbila, určitě mě podpořte komentářem, hvězdičkou a pokud mě nesleduješ tak o hodně přicházíš. Vaše Kačka.