Když to bylo hotové tak mi na to hned přišla zpráva od Denkiho. Katsuki akorát platil takže mi do mobilu neviděl.

Denki: neříkej to nikomu, bude to surprisee

Denki: nauč se tohle a Bakugou na tebe pojede, dej na mě

Denki: libi se mu uplne

Denki: *poslal text nějaké krátké písně*

Taky mi k tomu poslal hudbu v hlasové zprávě.

Denki: ps. Arisu mi to řekla sorry, neviň ji, došlo mi too ⚡

Já ho zabiju! A Arisu taky!

Y/n: není to jak si myslíš

Denki: tak blbej nejsem 🤪⚡

Bože můj

Podívala jsem se na text a nebyl těžký. Už teď jsem si ho četla a šlo to. Ještě se na to podívám.

,,Vyměním si simku, ještě tu chvilku budeme" řekl mi Katsuki. To byl akorát dostatek času pro mě.

Za tu dobu co mu měnili simku a řešili i jiné věci jsem se to stihla cca naučit.. ach jo, že jsem uvěřila.

Pak jsme z obchodu vyšli a nakonec i z celého centra. Nasedli jsme do jeho auta a vyjeli jsme.

,,Děkuju" špitla jsem. ,,Ale nemusíš za mě tolik utrácet abych nebyla smutná z toho incidentu co se stalo rodičům" dodala jsem.

,,Proto to nedělám" řekl.

Nechápavě jsem hlavu otočila jeho směrem a tom mu dala vědět ať pokračuje.

,,Zasloužíš si to, jsi hodná a snažíš se všem pomoct, chceš být šťastná" dodal.

,,Děkuju" usmála jsem se a dál se dívala před sebe.

,,Aby jsme změnili tohle dalo by se říct smutné téma" začala jsem. ,,Kdy, že je ten koncert?" dodala jsem.

,,Ty to nevíš?" nechápal.

,,Nikdo mi to neřekl" bránila jsem se.

,,Je to má stránkách" bránil se i on. ,,Zítra" dodal po chvíli.

,,Zítra?!" vyskočila jsem pomalu z kůže.

,,Ale já to ještě tak dobře neumím, nemám ani oblečení a co řeknu strejdovi, ani nevím kde to je a-" ,,uklidni se" přerušil mě.

,,Jedeme za mou kostymérkou, ta ti navrhne co by sis mohla obléct" řekl.

,,Ale to bude strašně drahé a-" ,,y/n" přerušil mě znova. ,,Na peníze se neohlížej, Mina na sobě měla krátké šaty udělané celé z rubínu a safíru na jedno focení" dodal.

,,C-co?" zarazila jsem se.

,,Jen to půjčení na noc stalo obrovskou sumu, takže si nedělej starosti a už přede mnou peníze v takovém smyslu nezmiňuj, štve mě to" dodal.

,,Dobře" kývla jsem.

Rubíny a safíry

Páni

Během dalších deseti minut jsme zastavili před jedním obrovským domem. Samozřejmě, ze všech deset minut jsem věnovala učení textu.. bože jak jsem na to denkimu mohla skočit. Možná má pravdu, zná ho víc. Do nových sluchátek jsem si taky pustila hudbu která bude hrát v pozadí abych věděla v jakém tónů a kdy zpívat.

,,To je její kostýmerna?" zeptala jsem se když Katsuki zaparkoval před jejími dveřmi.

,,Tak něco, ale bydlí tu" odpověděl.

Pak jsme došli ke dveřím kde zazvonil na zvonek a chvíli jsme čekali dokud nám neotevřel nějaký pán oblečení jako nějaký komorník.

,,Pane Bakugou" řekl a lehce se uklonil. ,,Vy budete slečna y/n l/n, že ano?" zeptal se a taky se uklonil.

,,Nemusíte se uklánět" usmála jsem se.

,,Jste milá, paní Lady si vás oblíbí" řekl starší pán, dveře víc pootevřel a tím nás pustil dovnitř.

Pak dveře zavřel a my šli hodně dlouhou šedo bílou chodbou dokud jsme nedošli do jedné obrovské místnosti. Vypadalo to jako největší obývací pokoj který jsem kdy viděla. Taky tak byl menší soukromí vodopád na ozdobu a uprostřed lehce zpláclé akvárium kde taky byli menší barevné rybičky.

Taky v místnosti byli dvě spojené sedačky vedle sebe a naproti nich jedna velká televize. Byla obrovská jako dvakrát za co mám doma a já ji nemám zrovna malou.

,,Bakugou, zlato dlouho jsme se neviděli" řekla paní kolem třiceti. Ke Katsukimu došla a dala mi tváre na ty jeho, udělala zvuk jakoby mu dala dětskou pusu a to stejné udělala i z druhými líci.

Paní měla světlé blond vlasy dlouhé k pasu a lehce natočené. Fialové oči. Jako oblečení měla černé podpadky které ji přidali snad až pět centimetrů a černé dlouhé šaty až přesně ke kolenům. Šaty měli menší ustřižený trojúhelník na své levé části u levé nohy. Šaty vedli jako by byli na tlusté ramínka, ale pak se zatočili k sobě a nakonec byli kolem krku, výstřih byl jen lehčí. Mohla být vysoká nějak jako já.

(Mr. Lady)

,,Ty budeš ta l/n viď ano" řekla a došla ke mně. Lehce mě objala jakobych byla kdo ví jak křhoučká.

,,A teď" řekla a tleskla.

Komorník ji donesl metr a malý sešit s propiskou.

,,Zvedni ruce, musím si tě změřit" řekla. ,,Prvně se, ale budeš muset svléct" dodala.

,,Svléct?" zeptala jsem se. Zarazilo mě to, ale nevím proč.

Nechápavě se na mě podívala a pak se podívala na Katsukiho.

,,Však spolu chodíte kde je problém?" zeptala se.

,,No vlastně nechodíme" řekla jsem nervózně.

,,Ou!" vydala ze sebe.

,,V tom případě se náš Bakugou vydá na procházku kolem domu, že?" usmála se na něj.

Nic na to neřekl jen se z místnosti rozešel pryč a pak ven vyšel.

,,Tak" řekla z úsměvem.

Já jsem si oblečení sundala a nechala si jen spodní prádlo. Paní mě začala měřit a taky u toho se mnou vedla konverzaci. Působila na mě vážně mile.

~~~~~~~~

Děkuju za přečtení <33

1 356 slov

--

Omlouvám se, že dlouho nic nevycházelo, ale musím řešit věci ohledně školy protože mě nevzali.

Bakugou × y/n - singerUnde poveștirile trăiesc. Descoperă acum