Láska ve Stroboskopech (SasuSaku) ✔

Kapitola 6. - Koňak

,,Zavrť trochu tou prdelkou!"

Byla znechucená, jak na ní muži pod pódiem hulákali, ale vyhověla, otřela se boky o tyč a pomalu se sehla, aby ukázala všechny své přednosti.

Bylo těžké normálně tančit, protože hudba přes pískání a hulákání nebyla téměř slyšet, přesto pokračovala a snažila se ze všech sil pobavit publikum, ale později jí došlo, že se nemusela tak snažit.

Růžovovláska už tančila na rozlučkách se svobodou, vlastně nesčetněkrát, ale nikdy to nebylo pro více než pět nebo šest lidí - její rodné město bylo malé a do baru se sotva vešlo víc než dvacet lidí najednou. Takže když tanečnice vyskočila na pódium a viděla téměř stovku chlapů, kteří na ni zírali jako děti v cukrárně, jen vytřeštila oči a nervózně polkla.

,,To je v cajku, jen se uklidni, stejně už jsou opilí, chovej se normálně, " zavrčela na ni Temari.

Růžovlasá tanečnice tedy dělala svou práci. U tyče se uvolnila a brzy místo zčernalo, s výjimkou několika světel. Když vyšplhala na kovovou tyč a podívala se dolů, viděla jen slabé obrysy tváří.

Jako na zavolanou se Sakura odpoutala od davu křičících lidí a podívala se k baru a jak se dalo čekat, pár onyxových očí se díval jejím směrem.

Přesně to chtěla.

Normálně na to šla pomalu, protože se to tak naučila, - nejprve poškádlit a pak jít na to - ale chlapi začali být netrpěliví, prakticky třískali do pódia a nemluvě o tom, že nějaká její část toužila ukázat Sasukemu čeho je opravdu schopná.

Sakura zůstala na tyči a držela se pouze rukama. Nebylo zrovna jednoduché udržet rovnováhu, ale cvičila to už čtyři roky, takže to byla docela pohoda. Pak široce roztáhla nohy, až se černá látka mezi jejími stehny natáhla a Sakura se modlila, aby se sypký materiál neroztrhl. Vysloužila si hlasitý výskot, ale tanečnici nešlo o ně, ne, toužila po reakci jiného muže.

Rychle zvrátila hlavu dozadu, aby se podívala na scénu za sebou, a přestože bylo těžké rozeznat jeho výraz z pohledu vzhůru nohama, všimla si, že se úplně zastavil a jeho temné oči bloudily po celém jejím těle.

Ale tady neskončila, ne. Vyšvihla se znovu na nohy a padla na kolena. Prsty si přejela po krku, a když rozepla jeden řemínek, mohla by přísahat, že skoro ohluchla, když se znovu ozval křik radosti.

Plaše se usmála a stejně zacházela i s druhým řemínkem, kolem hrudníku. Jediné, co kus oblečení teď drželo na prsou, byl popruh kolem zad.

Zády se dotkla tyče a použila nově nalezenou oporu, aby se úplně opřela a znovu roztáhla nohy, prsty pustila vršek, aby si přejela po hladkých, svalnatých stehnech a pak nahoru po hrudníku, čímž odhalila prsa.

Peníze tu noc padaly jako déšť a Sakura si myslela, že rozlučky se svobodou možná ani nebyly tak špatné...

**

Nechtěla si to sundat, že ne?

Ta otázka byla směšná, skoro ironická, když vezmeme v úvahu, že se celý Sakuřin výstup točil kolem svlékání, takže když se Sasuke přistihl, že svírá kraj pultu a modlí se, aby si ten pitomý vršek nechala, připadalo mu to absurdní.

Sasuke byl kvůli tomu celý rozpolcený. Svraštil obočí, když uslyšel všechen ten křik a řev, samozřejmě kvůli Sakuře. Ta ženská tančila pro ně, předváděla číslo jim a kdyby se někdy svlékla, bylo by to taky pro ně. Barman nenáviděl ty uřvané chlápky, kteří sem chodili, ale teď měl o důvod víc je nenávidět ještě víc.