devotion / oddanost

Nalezena

Probouzela jsem se a pod sebou jsem cítila měkou matraci. Když jsem otevřela oči uviděla jsem osobu, kterou jsem chtěla vidět, stál tam vedle postele a koukal na mě. ,, Tobi," ,, pššš, odpočívej." ,, Kde to jsem ?" ,, U mě" ,, u tebe?" ,, Něco špatně zlato." ,,Co se stalo?" ,, To nevím, jen vím že jsem tě našel ležet na poly, když jsem se šel projít a proto jsi u mě a dost jsi mě vyděsila." Sehnul se ke mě a políbil. ,, Spi zlato." Pomalu jsem zavírala znova oči, ale zase tam byla ta známá vůně, kterou jsem už několikrát cítila. Poslední věc kterou jsem zaznamenala než jsem usnula byla jeho ruka na mých vlasech, která mě něžně hladila.
Probudil mě až hluk kolem mě, nevěděla jsem co se děje proto jsem radši otevřela oči a jediné co vidím je bílá barva. Sedla jsem si v rychlosti na postel, a začala jsem se rozhlížet po místnosti až nakonec mi došlo že jsem v nemocnici. ,, Probudila se," ,, bolí vás něco slečno Faith?" Jen jsem zakroutila hlavou. ,, Co se stalo ? A kde je Tobi?" ,, Takže ten pohledný mladík, který vás sem přinesl se jmenuje Tobi, tak ten si šel koupit něco k jídlu, tedy tak nám to řekl." ,,Děkuji, až se vrátí pustíte ho ke mě prosím?",,Samozdřejmě." ,, Jo a ještě jedna věc jsou tu vaši rodiče." ,,Dobře děkuju." Zpátky jsem se položila, a začala jsem hypnotyzovat strop. Do místnosti vtrh Tobi s velikou kyticí bílých růží. ,, To je pro tebe zlato.",, To jsi nemusel",, ale ano musel, chci pro tebe jen to nejlepší.",,Miluju" ,,tě."
Seděl na mé posteli a hladil mě po vlasech, musím říct že to bylo nejvíc příjemná věc za celé odpoledne, ale vše hezké někdy musí skončit.
Do nemocničního pokoje vtrhly moji rodiče. A já pocítila pevné sevření ruky.,, Tobi to bude v pořádku."
,, Ahoj zlatíčko,",, ahoj mami." Celou tu dobu co jsem si povídala s maminkou tak Tobi stál jako by byl s kamene. Ale občas jsem si všimla jak na něj mamka prohodila pohled, ale nic mu neřekla i když věděla že mě drží celou dobu za ruku. ,, Mami kde je vlastně táta ?" ,, Nevím, řekl mi že si musí něco zařídit." ,, Takže s tebou nejel?" ,, Ano to jel, ale k tobě jsem šla jen já."
Tobi pohled:
Jen jsem tam stál a držel jí za ruku, byla tak bledá a já jí nemohl už víc pomoct. Její matka, která tam přišla si mě začala nenápadně prohlížet, a já se začal vzdávat, věděl jsem že mě pošle pryč, ale ona ne jen se na mě nepatrně usmála a dál se věnovala Faith. Začal ze mě opadávat největší strach když v tom najednou...
Faith pohled:
Můj otec vešel do pokoje, ani mě nepozdravil a rovnou se podíval na Tobiho. Začal mu nadávat a vyhrožovat jestli neodejde tak zavolá policii. Mamka na tátu začala řvát ať se sklidní že potřebuju klid, ale on ne jen dál řval. Pocítila jsem slzy jak mi začaly téct z očí. Jednou rukou jsem nahmatala zvonek na sestru a zazvonila.
Tobi pohled:
Do místnosti vtrhl její otec a ani se na ní nepodíval, přistoupil rovnou ke mě a začal sypat nadávky jak na běžícím páse. ,, Ty hajzle okamžitě vypadni s tohodle pokoje." Do téhle hádky se zapojila i její matka.,, Uklidni se, přestaň tady nadávat Faith potřebuje klid!" Podíval jsem se na ní, tekly jí slzy z jejích krásných očí, pevně jsem jí sevřel ruku. Bylo mi a toho smutno jak se takhle může chovat před člověkem co potřebuje klid. Jako na zavolanou přiběhne do místnosti zdravotní sestřička a za ní dvě security gorily.
Faith pohled:
Dlouze jsem zazvonila na sestru, která se podívala oknem do pokoje a když si všimla mého otce jak rozhazuje rukama, okamžitě vytáhla mobil a ani ne za minutu vešla do pokoje s ochrankou. ,, Uklidně te se!" ,, Jste normální Faith potřebuje klid." Otec se uklidnil a odešel z pokoje. Podívala jsem se na Tobiho, z jeho očí šel strach a obavy. Začala jsem pociťovat únavu, pomalu jsem zavírala oči až jsem usnula.
Mezitím co jsem spala mi mamka společně a Tobim zabalili věci, protože bych zítra měla jít konečně domů.

Po dlouhé době další pokračování snad se bude líbit. ❤️